Od katastrofálních povodní v roce 2002 si lidé v Česku postavili 16 tisíc rodinných domů v záplavových územích. Nejvíce takových staveb stojí v Olomouckém kraji.
Záplavy v září postihly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích.
Pojistné události po zářijových povodních dosahují zatím podle odhadů České asociace pojišťoven téměř 19 miliard korun. Výraznou většinu tvoří škody ve firmách.
Stav nebezpečí v částech Moravskoslezského kraje zasažených zářijovými povodněmi potrvá do pátku 13. prosince. Stát také připravuje dva programy na obnovu vodohospodářské infrastruktury.
„Třídy od čtvrtého po devátý ročník mají ranní, odpolední a distanční nebo prezenční výuku. Takže učíme na směny. Pedagogové z toho byli hodně rozladění,“ přiznává ředitelka školy v Opavě.
Obce v Moravskoslezském kraji se stále vypořádávají s následky zářijových povodní. Starostové by uvítali prodloužení stavu nebezpečí o další měsíc, rozhodovat o tom bude vláda.
Mezi poznamenanými povodněmi je také rodina Demkových z Karlovic. „Stále je tady voda. Jakmile přestaneme topit a vysušovat, voda je zpátky,“ říká Andrea Demková.
Někteří starostové se obávají, že pracovníci z vesnic odjedou a ty tak zůstanou bez pomoci. Podle vedení kraje je důvodem zdržení vyplácení peněz složitá administrativa.
Stav nebezpečí byl v celém kraji po ničivých povodních vyhlášen 14. září a jeho původní platnost skončila 13. října. Jde o nejnižší krizový stav, který může být v České republice vyhlášen.
Úřad práce jim nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně.
„Naposledy včera (ve čtvrtek) jsme dokončili lávku pro pěší v Široké Nivě. Naši ženisté vyzvedávají další konstrukce a o víkendu začnou stavět v obcích Zátor a Nýznerov,“ uvedla v pátek armáda.
Zákon počítá s tím, že rodiče budou moci pobírat ošetřovné na děti do deseti let po celou dobu uzavření jejich zaplavené školy, v případě potřeby do konce března.
V jednom ze čtyř bytů opavské charity povodně odnesly většinu nábytku a také vybavení kuchyně, včetně sporáku i digestoře. Záplavy v domě ještě stále připomínají špinavé stopy od vody na stěnách.
„Nechali jsme všechno vyvézt a zlikvidovat. Začneme znovu a lépe. A jak se říká, lépe se kreslí na nepopsaný list, než na pokreslený něco vměstnávat,“ říká Petr Šalplachta.
Mark Rieder vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V čele Českého hydrometeorologického ústavu stojí od roku 2017. Předtím deset let vedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.
Desítky pracovníků mají silně poškozené domy kvůli zářijovým povodním. Všichni bydlí ve špatně pojistitelných oblastech a právě pro ně je určená dobročinná sbírka fondu Pavla Novotného.
Jak vypadají povodněmi zasažené obce a města v Olomouckém a Moravskoslezském kraji více než měsíc od katastrofy? Podívejte se na srovnání mezi zářím a říjnem pohledem fotografů serveru iROZHLAS.cz.
„Zálibu ve focení jsem měl předtím, než jsem poznal krásný svět hasičů. Přišla mi strašná škoda, že se o té práci víc neví, víc se neukazuje široké veřejnosti,” přibližuje v pořadu Osobnost Plus.
Vojáci by měli pomáhat zejména se stavbou mostních provizorií. Konkrétní místo nasazení se pak bude odvíjet od potřeby a žádostí hejtmanů a operačních středisek Hasičského záchranného sboru ČR.
Informaci o výsledcích odborného zkoumání DNA obdrželi policisté od polských kolegů. Tělo pohřešované bylo nalezeno v Polsku zhruba 30 kilometrů od místa, kde vůz strhla rozbouřená řeka.
„Ve výše položených oblastech na Jesenicku, na Krnovsku není možné zatopené domácnosti dobře vysušit ještě před zimou,“ vysvětluje Dan Petrucha z Člověka v tísni.