Zemřel historik Jiří Pernes, zabýval se moderními dějinami střední Evropy
V noci na čtvrtek zemřel brněnský historik Jiří Pernes, bylo mu 76 let. Informaci potvrdil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. Pernes se věnoval moderním a soudobým dějinám střední Evropy, Československa a speciálně i Moravy. Jeho práce se týkala například pozdního období habsburské monarchie a Rakouska-Uherska a osobnostmi z habsburského rodu, soustředil se i na dějiny Československa 50. a 60. let 20. století.
Velkou část života strávil jako pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, krátce byl ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.
Pernes byl také vysokoškolský pedagog. V závěru života působil jako externí vyučující na katedře politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Dějiny poutavou formou
Lítost nad úmrtím Pernese vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS), který se podílel na založení oboru politologie na Masarykově univerzitě a poté stál v čele katedry politologie i celé univerzity.
Z prominenta nežádoucím. Po smrti Stalina a Gottwalda tlačila Moskva proti Čepičkovi, říká historik
Číst článek
„Těžce mě zasáhla zpráva o odchodu Jiřího Pernese. Byl to vynikající historik, autor řady objevných vědeckých prací, který také dokázal naše dějiny poutavou formou přiblížit veřejnosti. Ale především to byl skvělý člověk a výborný kamarád. Bude mi moc chybět,“ napsal premiér na sociální síti X.
Pernes studoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, absolvoval postgraduální studium muzeologie. V roce 2008 se stal docentem.
Nejprve pracoval v několika muzeích, například ve Slavkově u Brna, mezi lety 1990 a 1992 řídil Moravské zemské muzeum. V Ústavu pro soudobé dějiny působil od roku 1994 a 14 let vedl brněnskou pobočku.
Podezření z plagiátorství
Do čela Ústavu totalitních režimů byl zvolen v roce 2010, ale po měsíci a půl byl odvolán kvůli podezření z plagiátorství. I když se podezření nepotvrdilo, Pernes už se na ředitelské místo nevrátil.
Srpen 1968 byl pro prezidenta Svobodu šok, jinak ale dělal vždy to, co si přáli Rusové, popisuje historik
Číst článek
Pernes patřil k úspěšným popularizátorům historie, byl hostem řady televizních pořadů, působil jako odborný poradce a spolutvůrce dokumentů.
Třikrát získal Cenu Egona Erwina Kische za literaturu, před pěti lety obdržel Cenu města Brna v oblasti společenských věd.
Mezi jeho publikace patří například Život plný nepřátel aneb Život a smrt Františka Ferdinanda d'Este, Až na dno zrady. Emanuel Moravec či Takoví nám vládli. Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili.
Po revoluci v roce 1989 se také politicky angažoval, ale úspěšný byl pouze v roce 1994, kdy se jako člen ODA dostal do brněnského zastupitelstva. Později kandidoval neúspěšně do Senátu, také do Evropského parlamentu či znovu do brněnského zastupitelstva.