Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během obědové pauzy na svazácké brigádě v JZD u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval.
Jízdy historických vlaků nejspíš nový evropský zabezpečovač v Česku nezastaví. I když Správa železnic dlouho nechtěla o historických vlacích na tratích s ETCS ani slyšet, nakonec připouští změnu.
„Když za mnou poprvé pánové přišli s tím, že objevili tajnou továrnu někde v Údolíčku, v Akátkách, tak jsem jim samozřejmě nevěřil,“ vzpomíná nezávislý starosta Židenic Petr Kunc.
Eliška Wagnerová v pořadu Českého rozhlasu Plus vzpomíná, že práce advokátky za komunismus pro ni byla často frustrující kvůli poměrům v komunistické justici.
Politické změny po listopadu 1989 přišly rychle a příslušníci Státní bezpečnosti se tak snažili tajně zničit písemné materiály, které by v budoucnu mohly svědčit proti nim.
Krádež vyvolala v Rumunsku pobouření a v úterý byl odvolán ředitel bukurešťského národního muzea historie Ernest Oberländer-Tarnoveanu kvůli tomu, že předměty nizozemské instituci zapůjčil.
Mezinárodní den památky obětí holokaustu si připomínají lidé ve světě i v Česku. Například v Terezíně tradičním průvodem světel nebo vystoupením Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Izraelka si je jistá, že by jí babička, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi, vynadala za rozhodnutí zde žít. „Osvětim má za sebou 800 let historie a dnes je to dobré místo k životu,“ říká.
Když v roce 1948 vyhlásili v Sovětském svazu Stalinův plán na přetvoření přírody, bylo vcelku jasné, že stejně se zachovají i českoslovenští komunisté.
První české denáry z 10. století byly podle expertů prakticky z čistého stříbra. Pozdější ražby ale panovníci začaly ředit mědí. Historici předpokládají, že hodnotu denárů si lidé uměli sami ověřit.
Sovětští vítězové si v Evropě počínali bezohledně, často znásilňovali ženy a mnoho lidí odvlekli do táborů gulagu. Tyto Příběhy 20. století se váží právě k válečnému Maďarsku a k Budapešti.
Hlavní důvod rychlého odchodu byl podle historika Tomka ten, že Sověti ve východním bloku působili na základě poválečných smluv. Jediné Československo bylo napadeno v rozporu s mezinárodním právem.
V posledních Příbězích připomínáme několik osobností, které v roce 2024 zemřely. Vzpomínáme na přeživší vyhlazovacích táborů Evelinu Merovou, historika Františka Hýbla a výtvarnici Věru Novákovou.
Osudy Romů výrazně zasáhly i do života kurátorky expozice, která na výstavě pracovala v době, kdy se jí narodilo dítě. O to hůře prožívala příběhy 241 zabitých dětí.
Nacisté dokázali vytvořit atmosféru strachu i získat na svou stranu nejen extremisty, kteří s nimi sympatizovali, ale také oportunisty, říká pro Český rozhlas Plus historička Eva Janečková.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
„Malý Ježíšek, ležící ve chlévě … měl připomínat pracujícím, že chudí patří do chléva. Když mohl v chlévě bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy,“ blábolil soudruh Antonín Zápotocký.
„Svoboda je jedna z nejcennějších ‚komodit‘, které máme, ale často si jí nevážíme,“ říká Přendík v rámci seriálu Českého rozhlasu Narozeni do svobody, který představuje mladé inspirativní osobnosti.
49:33
Praha||Terezie Pokorná, Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
Suzette se vdala za básníka a později signatáře Charty 77 a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Zbyňka Hejdu. Státní bezpečnost se rodinu pokoušela vyhnat na Západ.
Návrat do starých časů umožňuje Museum Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. Vzniklo z domu, v němž pracoval fotograf Josef Seidel. Díky jeho synovi se dochoval ateliér a 140 tisíc negativů.
Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva. „Lidí tu zbylo velmi málo a ti, kteří odsud odešli, odnesli pověsti, tradice, příběhy a zvyky," říká spisovatel.
