Velký přehled změn 2024:
Rodičovský příspěvek, eDoklady
i řízení od 17 let
Česko čeká v roce 2024 množství změn. Od úprav daní, přes eDoklady a digitální smlouvy po zvýšení rodičovského příspěvku nebo zdražení dálničních známek. Server iROZHLAS.cz přináší výběr nejdůležitějších novinek, které začnou platit v roce 2024.
- Sazby DPH
- Daně z lihu a cigaret
- Daň z nemovitosti
- Slevy na dani
- Stavební spoření
- Zaměstnanci
- OSVČ
- Podpora v nezaměstnanosti
- Rodičovský příspěvek
- eDoklady
- Komunitní energetika
- Přijímačky na střední školy
- Odměny pro učitele
- Vyučování
- Minimální mzda
- Práce na dohodu
- Práce z domova
- Digitální smlouvy
- Změny ve zdravotnictví
- Důchody
- Penzijní spoření
- Rychlost na dálnicích
- Dálniční známky
- Řízení od 17 let
- Trestné body a pokuty
- Řidičský průkaz na zkoušku
- Reflexní vesty
- Řidičské doklady
- Výstavba silnic a dálnic
- Železnice
Sazby DPH
Od ledna se místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent zavádí jedna ve výši 12 procent. K ní zůstává základní sazba 21 procent. Nulovou DPH mají nově knihy, včetně těch elektronických. Spotřební daň na takzvané tiché víno, které není perlivé, zůstává nulová.
Spor se před loňským schválením konsolidačního balíčku vedl o DPH na pleny a menstruační pomůcky nebo balené minerální vody a kojenecké vody. Vše bude v 21procentní sazbě.
A nejasné zpočátku bylo, jak danit kohoutkovou vodu s mátou a citronem nebo kávu s mlékem. Z kohoutkové vody musí nakonec restauratéři odvést 12procentní daň. Voda ozdobená lístkem máty je na tom stejně. Voda s citronem nebo jiným ovocem už ale spadá do 21procentní sazby. Káva s mlékem je nakonec zatížená 21 procenty DPH stejně jako nápoje, mléko 12 procenty jako potraviny.
Nahoru ↑
Daně z lihu a cigaret
Letos a příští rok vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce pak o pět procent. Daň z klasických cigaret vzroste letos o 10 procent, následující tři roky pak o 5 procent. Daň ze zahřívaného tabáku se bude zvyšovat o 15 procent ročně až do roku 2027. Poroste také zdanění u náplní do e-cigaret a nikotinových sáčků. Spotřební daň na tabák do vodních dýmek naopak klesne.
Nahoru ↑
Daň z nemovitosti
Daň z nemovitostí se zvýší v průměru na 1,8násobek. Samotná částka se bude v jednotlivých městech lišit. Například u bytu totiž závisí jak na jeho rozloze, tak i na velikosti obce a místním koeficientu. Výnos z daně zůstane obcím.
Nahoru ↑
Slevy na dani
Ruší se daňová sleva na školkovné a sleva na studenta. Pracující studenti si nebudou moct odečítat daňovou úlevu, která dosahovala 4020 korun ročně. Slevu na manželku bude moct dál uplatňovat pouze člověk, jehož partner nebo partnerka se starají o dítě do tří let. Podle zákona slevu čerpají jen ti, kteří uzavřou manželství či registrované partnerství.
Nahoru ↑
Stavební spoření
Státní podpora stavebního spoření klesne na polovinu, tedy na maximálně 1000 korun za rok. Změna bude platit jak pro nové, tak i stávající smlouvy.
Nahoru ↑
Zaměstnanci
Všechny druhy zaměstnaneckých nepeněžních benefitů - tedy třeba rekreace, zdravotnické služby, kultura nebo služby vzdělávacích a sportovních zařízení, ale i firemní školky - budou osvobozeny od daně, pokud jejich celkový roční limit nepřesáhne polovinu průměrné mzdy, což má být 21 983 korun.
Stoupnou také odvody na sociální pojištění u zaměstnance na 7,1 procenta z vyměřovacího základu, kterým je ve většině případů hrubá mzda. Zaměstnanci totiž začnou znovu hradit nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta základu.
Ve výsledku tak dostanou nižší čistou mzdu. „Průměrná hrubá mzda za rok 2022 byla 40 353 korun měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 korun měsíčně,“ uvedlo ministerstvo financí.
Nahoru ↑
OSVČ
Minimální vyměřovací základ pojistného se pro OSVČ postupně mezi lety 2024 až 2026 zvýší až na 40 procent průměrné mzdy. Podnikatelé by také měli platit pojistné nejméně 55 procent základu daně. Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti se zvýší na 3852 korun měsíčně. Minimální záloha na zdravotní pojištění stoupne na 2968 korun.
Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, stoupne minimální záloha na sociální pojištění na 1413 korun. První rok výkonu vedlejší činnosti se ale tato částka neplatí. Tímto způsobem si mohou přivydělávat lidé vedle svého zaměstnání, důchodci, studenti do 26 let nebo rodiče na rodičovské či mateřské dovolené.
Nahoru ↑
Podpora v nezaměstnanosti
Od ledna se zpřísní podmínky pro pobírání podpory v nezaměstnanosti. Změna postihne ty, kteří se opakovaně v krátkém čase vraceli na úřad práce. Podle ministerstva práce a sociálních věcí současné nastavení někteří lidé zneužívali. Pokud tedy člověk vyčerpá část podpory a nastoupí do zaměstnání, může se na úřad práce znovu přihlásit až po půl roce. Pokud podporu vyčerpá zcela, bude muset odpracovat devět měsíců.
Změní se také pravidla související s odstupným. Nově může člověk po vyplacení odstupného získat podporu v nezaměstnanosti ihned.
Nahoru ↑
Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek stoupne na 350 tisíc korun. Současně se ale zkrátí maximální doba jeho čerpání, a to na tři roky. Obě změny budou platit u dětí narozených od 1. ledna 2024.
Nahoru ↑
eDoklady
Česko se chystá na zavedení eDokladů. Od ledna si budou moct lidé stáhnout svůj občanský průkaz do mobilní aplikace. Nebude to ale povinné. Úřady si budou na eDoklady zvykat postupně - nejprve je začne letos od ledna přijímat státní správa, od léta policie nebo úřady práce a od ledna příštího roku přijdou na řadu pošty.
Nahoru ↑
Komunitní energetika
Česko se připravuje na komunitní energetiku. Energetická společenství až o tisíci členech také budou moci vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů. A zároveň ji sdílet nejen mezi sebou, ale prodat ji i obchodníkovi s elektřinou. Skupinu může tvořit společenství vlastníků jednotek, obce, úřady, školy, nemocnice, domovy pro seniory nebo třeba rodiny.
Příkladem může být výroba elektřiny přes solární panely na panelovém domě. Takto vyrobenou elektřinu pak mohou obyvatelé domu nově spotřebovat i ve svých bytech, třeba při vaření. Pokud jim zbyde, mají možnost ji prodat obchodníkovi na trhu s elektřinou. Nebo škola s fotovoltaikou na střeše. Během léta nemá potřebný odběr. Může ale vyrobenou elektřinu sdílet do dalších objektů v obci, třeba do nemocnice.
Nově také budou moci lidé vyrobit elektřinu na jednom místě v Česku, ale spotřebovat ji na jiném. Pokud mají solární panely na střeše své chalupy na Lipně, kde ale elektřinu využívají jen o víkendu, budou ji moct využít ve svém bytě v Praze. Takto vyrobenou elektřinu přitom bude moci sdílet až deset členů, takže ji budou moci využít třeba i prarodiče v Brně.
Novela energetického zákona známá jako Lex OZE II je zatím v legislativním procesu. Počítá se s ní ale už letos.
Nahoru ↑
Přijímačky na střední školy
Zájemci o studium na střední škole budou moci podávat tři přihlášky místo dvou. Přihlášky podají elektronicky a bude možné v nich vyznačit pořadí, kterým školám dávají přednost. Nová pravidla mají platit od ledna, pokud novelu podepíše prezident.
Nahoru ↑
Odměny pro učitele
Letos má dojít ke zvýšení platů učitelů v průměru o 2500 korun. Nicméně nepůjde o růst základního výdělku v platových tabulkách, přidáno by učitelé měli dostat v odměnách.
Nahoru ↑
Vyučování
Ministerstvo školství chce školám hradit méně vyučovacích hodin. Podle některých školských pracovníků tak ale žáci přijdou o moderní výuku. Znamenalo by to také zpomalení či zastavení růstu počtu učitelů a dalších pracovníků ve školách.
Takzvaný index PHmax, který ministerstvo plánuje snížit, totiž umožňuje školám, aby si zvolily, kolik hodin se u nich bude učit. A umožňuje jim dělit hodiny při výuce jazyků, informatiky, matematiky či využít specializované semináře na dějepis či zeměpis. Žáci se tak učí v menších a schopnostmi vyrovnanějších skupinách, o což by mohli přijít. Právě proti této zamýšlené změně většina škol v Česku koncem listopadu stávkovala.
Na základních školách by se maximální počet financovaných hodin měl podle návrhu snížit o šest procent, na středních o 15 procent a na konzervatořích o deset procent. U nižších gymnázií počítá návrh s krácením o deset procent. „Zvažované nařízení by mělo platit nejdříve až od nového školního roku 2024/2025,“ upřesnila mluvčí resortu Tereza Fojtová.
Nahoru ↑
Minimální mzda
Minimální mzda vzroste od ledna o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta.
Nahoru ↑
Práce na dohodu
Pracovníci na dohody by měli mít dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Dovolená se bude vypočítávat tak, jako by dohodář pracoval na poloviční úvazek. Za odpracování každých 20 hodin mu vznikne právo na zhruba jednu a půl hodiny dovolené. Když dohodář dovolenou nevyčerpá, bude mu muset zaměstnavatel vyplatit náhradu. Při placení odvodů budou dohodáři pobírat také ošetřovné.
Dohodářům má také zaměstnavatel nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a bude je o tom písemně informovat. Po půl roce u firmy by navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Sociální pojištění pro DPP se bude u jednoho zaměstnavatele muset odvádět od výdělku nad 25 procent průměrné mzdy. A pro více dohod u různých zaměstnavatelů bude pojištění hrazeno od výdělku ve výši 40 procent průměrné mzdy. Průměrná mzda má být 43 967 korun.
Nahoru ↑
Práce z domova
Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu či vodu. Hodinovou částku stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.
Nahoru ↑
Digitální smlouvy
Podepsat pracovní smlouvu bude jednodušší než kdy dřív. Nově to má jít elektronicky, třeba e-mailem. Touto formou bude možné schvalovat i dodatky či úpravy smluv. Pokud zaměstnanec souhlasí, bude možné elektronicky i smlouvu vypovědět.
Nahoru ↑
„Je to výhodné pro obě strany i proto, že elektronické dokumenty se méně ztrácí a je na ně větší spoleh,“ řekl pro Radiožurnál advokát Tomáš Procházka, který se specializuje na pracovní právo.
Změny ve zdravotnictví
Zdravotníci v nemocnicích a v záchranné službě budou moci sloužit až 24 hodin v kuse. Na konci roku navíc přestane platit nedávno uzákoněná možnost další dobrovolné přesčasové práce lékařů, která vyvolala jejich protesty.
Směna bude moci podle předlohy trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna. A nemocnice mají letos dostat celkem 9,8 miliardy korun navíc na růst platů zaměstnanců.
Nahoru ↑
Důchody
Průměrný starobní důchod by měl být zhruba 20 693 korun. Tedy o zhruba 360 korun více než v roce loňském. Základní výměra důchodu bude 4400 korun.
Nahoru ↑
Penzijní spoření
Změní se státní podpora penzijního spoření. Lidé, kteří si na takové spoření posílají méně než 1150 korun měsíčně, dostanou nižší státní příspěvek než dosud. Naopak kdo si bude spořit víc, dostane od státu vyšší podporu. Minimální částka, kterou si lidé musí ukládat, aby na státní příspěvek dosáhli, stoupne na 500 korun. Maximální částka, za kterou lidé ještě příspěvek dostanou, bude nově 1700 korun.
Nahoru ↑
Rychlost na dálnicích
Na některých úsecích dálnic se může zvýšit maximální rychlost až na 150 km/h. Nepůjde o plošné zvýšení povolené rychlosti. Týkat se to může jen nových nebo modernizovaných úseků, které splní určité podmínky.
„Celkově máme zatím vytipované tři úseky, tedy několik desítek kilometrů z celé tuzemské dálniční sítě. Konkrétně lze zmínit nově vybudovanou část jihočeské D3. První úsek/úseky se 150 km/h bychom chtěli mít v provozu ke konci příštího roku,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Nahoru ↑
Dálniční známky
Dálniční známky v Česku od 1. března podraží na 2300 korun. Měsíční známka zlevní na 430 korun a 10denní na 270 korun. Přibude nově denní známka, která vyjde na 200 korun.
Levnější dálniční známky budou mít řidiči aut na CNG či biometan. Roční je vyjde na 1150 korun. Řidiče hybridů s emisemi CO2 do 50 g/km vyjde dálniční známka na 570 korun. S čistým elektromobilem budou mít lidé dálnice i nadále zdarma.
Nahoru ↑
Řízení od 17 let
Řídit auto bude možné už od 17 let, pokud řidič projde autoškolou, ale jen pod dozorem mentora. Ten musí být zapsán v Evidenční kartě řidiče, musí mít také čisté bodové konto, řidičský průkaz přes deset let, nepřetržitou pětiletou řidičskou praxi a nesmí být pod vlivem alkoholu či drog. Za porušení povinností může mentorovi hrozit pokuta až 25 tisíc korun.
Nahoru ↑
Trestné body a pokuty
Řidiči budou za přestupky dostávat jen dva, čtyři nebo šest trestných bodů. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud. U nejzávažnějších přestupků tak bude platit pravidlo: dvakrát a dost.
U řízení pod vlivem alkoholu řidič dostane šest bodů namísto nynějších sedmi, zaplatí ale pokutu ve správním řízení až 25 tisíc korun. Pokud odmítne zkoušku na alkohol či drogy, hrozí mu pokuta až 75 tisíc korun. Stejná pokuta mu bude hrozit, pokud bude řídit a nebude držitelem příslušného řidičského oprávnění nebo bude řídit, i když bude mít zákaz. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud.
Maximální příděl šesti bodů a pokuta 25 tisíc korun bude hrozit vedle alkoholu i za překročení rychlosti o 50, respektive 40 kilometrů v hodině mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou. U té se pokuta zvýší pětinásobně na 25 tisíc korun. Novela také zpřísňuje tresty za blokování průjezdu tramvají.
Tresty se naopak zmírňují u bagatelních prohřešků, jako je porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo špatné parkování, kde se snižuje horní hranice pokuty na místě maximálně na 1500 korun, respektive domluvu, a body se nezapisují. Nicméně policisté budou mít možnost udělit na místě nově až dvojnásobnou výši pokuty než doposud, a to až 5500 korun.
Také bude možné získat informace o trestných bodech pomocí SMS či e-mailu.
Nahoru ↑
Řidičský průkaz na zkoušku
U řidičského průkazu na zkoušku jde o preventivní opatření pro začínající řidiče. Pokud dva roky od získání řidičského oprávnění spáchá šestibodový přestupek nebo mu bude odebrán řidičský průkaz za závažný přečin, bude muset absolvovat dopravně-psychologickou přednášku a takzvanou evaluační jízdu. Půjde o čtyřhodinovou výuku příčin dopravních nehod a jejich prevence a také čtyřhodinovou teorii a jízdu v autoškole.
Nahoru ↑
Reflexní vesty
Řidiči budou mít nově povinnost nosit výstražnou reflexní vestu v případě nouzového stání také v obci. Dosud to nebylo nutné.
Nahoru ↑
Řidičské doklady
Dosud povinné doklady nebudou muset mít řidiči v Česku u sebe. Vozit netřeba řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla ani průkaz profesní způsobilosti řidiče. Při silniční kontrole bude možné předložit jen průkaz totožnosti. V Česku už také nebude třeba vozit s sebou v autě takzvanou zelenou kartu. Policisté si při silniční kontrole sami zjistí platnost povinného ručení.
Nahoru ↑
Výstavba silnic a dálnic
Mezi dálničními úseky, které chce ministerstvo dopravy příští rok otevřít, je šestnáct staveb. Klíčových bude 32 kilometrů dálnice D4, téměř 29 kilometrů dálnice D3 kolem Českých Budějovic nebo 21,4 kilometru dlouhý úsek dálnice D55 u Uherského Hradiště.
Začít stavět by se měl mimo jiné příhraniční úsek dálnice D11, některé úseky dálnice D35, zbývající úseky D3 nebo další část pražského okruhu, a to mezi Běchovicemi a dálnicí D1.
Nahoru ↑
Železnice
Kromě přestavby Masarykova a smíchovského nádraží v hlavním městě začne letos i celková modernizace v brněnském Králově Poli. Nádraží v Českých Budějovicích se má po rekonstrukci otevřít v lednu. Stejně jako nádraží v Plzni.
„Naplno se naopak rozběhne obnova dalšího památkově chráněného objektu, a to na hlavním nádraží v Pardubicích,“ uvedl ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Odstartuje také rekonstrukce hlavního nádraží v Hradci Králové.
Mapa ukazuje ukončené, probíhající a nově zahajované stavby na železnici. Ukončené stavby se, až na tři výjimky, vztahují k loňskému roku. Rekonstrukce nádraží v Teplicích, Plzni a Budějovicích skončí začátkem letošního roku. Probíhající a nově zahajované stavby se týkají roku 2024.
Nahoru ↑