„Nařízení EU o digitálních službách upravuje odpovědnost za obsah nahrávaný uživateli na internet,“ říká pro Radiožurnál novinář David Slížek. V Česku ale zákon stále chybí.
Podle Samuela Galana z PAQ Research jsou v návrhu špatně nastavená pravidla pro lidi v oddlužení. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale superdávku označuje za motivační.
Ústavní soud loni v květnu zrušil podmínku chirurgického zákroku včetně sterilizace při úřední změně pohlaví. Politikům dal soud čas do června, aby udělali potřebné úpravy v zákoně.
Menstruační potřeby zdarma na základních a středních školách by mohla předepsat hygienická vyhláška. Teď je povinné mít na toaletách mýdlo a toaletní papír. Vyhlášku má v gesci resort zdravotnictví.
Stále víc českých politiků se objevuje na sociální síti TikTok. A to přesto, že před jejím používáním dál varuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Oběti nezákonných sterilizací už nemohou žádat o odškodnění. Začátkem roku vypršela tříletá zákonná lhůta. Ve Sněmovně teď leží dva návrhy na to, aby oběti mohly o odškodnění žádat další dva roky.
„Je potřeba se ptát, jestli právo svobodného vyjádření má mít kdejaký robot v kremelské fabrice – to v tuto chvíli nemáme úplně dořešené,“ říká ministr Dvořák v podcastu Bruselské chlebíčky.
Dlouhá jednání, i do noci, obstrukce a nepředvídatelnost. Tak v tomhle volebním období nezřídka vypadají schůze Poslanecké sněmovny. I proto někteří poslanci nebudou ve volbách mandát neobhajovat.
„Byl to náročný rok, i politicky, ale myslím si, že i pro lidi v České republice. Série propadů a negativních zpráv není jenom osobní příběh jednoho politika,“ bilancuje Bartoš právě končící rok.
V posledních týdnech vystoupila některá oblastní sdružení ODS, kterým se nelíbí směřování strany. Veřejně se vymezila ta v Berouně, Praze 8 či v Moravskoslezském kraji.
Až Věře Jourové vyprší eurokomisařský mandát, tedy pravděpodobně v listopadu, vrátí se do Česka a chce učit. Úplně odejít z veřejného života nechce, ale zatím pro sebe hledá vhodnou cestu.
Česko chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. A to přesto, že se na jejich parametrech aktivně podílelo při předsednictví v Radě EU před dvěma lety.
„Strana se včera (v sobotu) vydala směrem, který mi není vlastní, a proto se naše cesty rozdělují,“ napsal v neděli Kolaja. Podobně jako on oznámili odchod na pirátském fóru i další.
Bývalému pražskému primátorovi a nynějšímu náměstkovi Zdeňku Hřibovi se podařilo prosadit i změnu stranických stanov, kterou podmiňoval své setrvání v čele Pirátů.
Piráti si zvolí nové vedení. O předsednický post se hlásí celkem šest kandidátů, mezi nimi už ale není dosavadní předseda Ivan Bartoš. Ten stranu s přestávkami vedl od roku 2009.
Přijetí nominací na místo předsedy nebo předsedkyně se konalo na pirátském online fóru, přičemž pomyslnou rukavici zvedlo celkem šest kandidátů. Největšími favority klání jsou Hřib a Wagenknecht.
Bývalý pražský primátor a nynější náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib se uchází o post nového šéfa Pirátů. Spolustraníkům nabídne svou reformu vnitřního fungování strany a vizi, jak nalákat zpět voliče.
V září neuspěl s obhajobou senátního křesla, nyní se Lukáš Wagenknecht podruhé pokusí stát předsedou Pirátů. V lednu 2022 proti Ivanu Bartošovi neuspěl, nyní si věří více.
„Předseda by měl být někdo, kdo bude vnímat, že ve straně jsou různé proudy a bude s nimi hovořit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál senátorka a uchazečka o vedení Pirátů Adéla Šípová.