47 let od kosmického letu Jurije Gagarina
Dnes je tomu 47 let, co vzlétl první člověk do vesmíru, strávil tam téměř 2 hodiny a pak se vrátil zpátky na Zemi. Pro všechny byl let Jurije Alexejeviče Gagarina v roce 1961 velikým překvapením. Nikdo tomu totiž nechtěl věřit, že to je právě Sovětský svaz, který vyslal prvního člověka do vesmíru.
O americkém vesmírném programu Merkur se toho vědělo hodně, ale to, že Sověti něco chystají, bylo obestřeno velikým tajemstvím. Pro Spojené státy to byl opravdu tvrdý úder. Jen si to vezměme: Sputnik - 1. umělá družice byla sovětská, následoval pes Lajka, který se původně jmenoval Kudryavka, také ze SSSR. A pak opět ze Sovětského svazu, země gulagů, teroru a krvavých čistek, vzlétl první člověk do vesmíru. V archívu Českého rozhlasu najdeme i záznam Gagarinova projevu těsně před startem. Jurij Alexejevič Gagarin říká, že je pro něj ctí být prvním člověkem ve vesmíru.
Nabízíme také poslech záznamu vůbec první komunikace mezi Zemí a člověkem ve vesmíru.
Tento zvuk potvrdil to, že se první člověk dostal do vesmíru. Gagarin na oběžné dráze strávil přesně 108 minut a za tu dobu jedenkrát obletěl zeměkouli. Československý rozhlas pak jako úplně 1. na světě informoval o tom, že Gagarin je šťastně zpátky na Zemi. Dokonce dřív než přistál, což nám prozradil tehdejší hlasatel Československého rozhlasu Stanislav Vokál.
Gagarin by správně neměl být označovaný za "prvního člověka ve vesmíru"
Pochybovači o Gagarinově letu do kosmu se našli. Někteří Američané se dlouho nechali přesvědčovat, než uvěřili, že první v kosmu nebyl občan USA, ale Sovětského svazu. Ve východním bloku ale rozhodně nikdo nepochyboval, protože tehdejší generální tajemník KSSS Nikita Chruščov udělal z Gagarinova letu ohromnou propagační akci komunismu a Sovětského svazu vůbec. Ale popravdě řečeno Rusové dlouho "tutlali" to, jak Gagarin přistál. Vesmírné a letecké rekordy se totiž oficiálně počítají jen tehdy, vzlétne-li a přistane-li pilot i se svým strojem. Což se nestalo. Gagarin se totiž z přistávacího modulu katapultoval ve výšce 7 kilometrů nad zemí. O tom tedy Rusové raději nemluvili, aby o prvenství nepřišli. Druhý let podle pravidel vykonal ale také Rus German Titov, ale to až 4 měsíce po Gagarinovi.
Gagarinův úspěch ho stál soukromí a možná i život
Gagarin se po 12. dubnu 1961 stal spíš propagační figurkou Sovětského svazu, a tak ho posílali od jednoho potentáta k druhému a do sdělovacích prostředků. Mimochodem první propagační cestu mimo Sovětský svaz udělal Gagarin 28. dubna 1961, asi 2 týdny po prvním kosmickém letu, do Československa. Důvodem prý bylo přátelství našeho tehdejšího prezidenta Antonína Novotného se sovětským vůdcem Nikitou Sergejevičem Chruščovem. Gagarinova popularita pak podle některých pramenů byla příčinou jeho smrti. Chruščovův nástupce Leonid Brežnev prý žárlil na Gagarinovu slávu. Ale spíš se vědci i historici kloní k variantě, že šlo o nešťastnou náhodu. V Moskevské oblasti byl totiž hustý letecký provoz, v kterém se jeho řídící dispečeři na věži mnohdy nevyznali. A tak se celkem jednoduše stalo, že se Gagarinův MIG 15 dostal do turbulenční stopy jiného letadla a zřítil se.
