Zločinný tyran, nebo hrdinný spasitel? Chorvati se opět hádají o pravou tvář jugoslávské ikony "soudruha Tita". Pouliční protesty i vášně politiků vyvolal staronový boj o přední záhřebské náměstí, které nese Titovo jméno i dlouho po pádu jugoslávského režimu. Oprávněně, tvrdí jedna strana barikády. Druhá se zlobí, že na změnu bylo už včera pozdě. A obě přitom nabíjejí zbraně chorvatským politikům.

Záhřeb 6:00 29. června 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vše co bylo pod popelem
na dně našich srdcí skryto
to pak v oheň rozdmýchal
náš soudruh Tito, Tito, Tito.

Tolik Vladimir Nazor, jeden z velikánů chorvatské literatury, který v roce 1942 v téměř 70 letech opustil pohodlí záhřebského bytu, aby zmizel z očí ustašovského režimu a stanul v horách po boku partyzánů.

Vzpomínka velikosti dlaně: do Česka přichází projekt Poslední adresa

Číst článek

Óda Soudruh Tito, jíž Nazor kdysi uctil hlavu komunistického odboje a poválečné Jugoslávie Josipa Broze Tita, pro mnohé Chorvaty platí dodnes. Jedním z četných dokladů je kauza záhřebského náměstí Maršála Tita: staronový spor, který dlouho vytrvale doutnal a v posledních týdnech se opět rozhořel naplno.

'Žijeme ve svobodě. Chválabohu'

Oč jde: náměstí Maršála Tita platí za jedno z nejvýznamnějších a nejhezčích náměstí v zemi, mimo jiné tu stojí budova Chorvatského národního divadla či rektorát státní univerzity. Je ostudné, zlobí se už léta část chorvatské veřejnosti, že se tak prestižní místo jmenuje po tyranovi a stvořiteli zločineckého systému. Jiná oponuje, že nebýt Tita a národně osvobozeneckého boje, není ani Chorvatsko.

Oba protivné tábory pochopitelně mají své zastánce na politické scéně, kteří v jejich jménu podnikají hlasité výpady. Šéf záhřebské HDZ (pravicové Chorvatské demokratické společenství, dnes opět nejsilnější politická strana v zemi, pozn. red.) a městské rady Andrija Mikulić loni na podzim prohlásil, že změnu sporného jména hodlá konečně prosadit a spoléhá přitom na slíbenou podporu záhřebského župana Milana Bandiće (do roku 1990 komunista, posléze sociální demokrat a nestraník; dnes lídr uskupení Milan Bandić 365 - Strana práce a solidarity, pozn. red.).

"Je známo, že Tito byl jeden z deseti největších zločinců světa, pod kterým strádaly mnohé nevinné oběti jen proto, že přemýšlely jinak. Chválabohu máme dnes svobodu a demokracii, takže mohu veřejně říct, co si myslím - a sice že náměstí Maršála Tita nemá v hlavním městě Chorvatska co dělat," uvedl Mikulić v rozhovoru pro agenturu Hina.

Požadovaný návrat k někdejšímu jménu Divadelní náměstí odůvodnil také rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy z roku 2006, která odsoudila zločiny totalitních komunistických režimů. Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu si 23. srpna připomínáme i v Chorvatsku, zdůraznil Mikulić: "V takové atmosféře a pod dojmem odkrytí stovek masových hrobů na území Chorvatska i bývalé Jugoslávie, které dokazují, že právě Josip Broz Tito zodpovídal za spáchané masové zločiny a pronásledování politických i ideologických oponentů, nemůžeme a nesmíme dnes, kdy jsme členy EU a žijeme v demokracii, dopustit, aby nejkrásnější náměstí v Záhřebu neslo jméno jugoslávského komunistického diktátora."

'Ještě jedna obálečka'

Jenže župan Bandić inzerovanou podporu neposkytl. Místo toho prohlásil, že rozhodnutí o změně jména musí posvětit hlas lidu. Referendum nebude daňové poplatníky nic stát, sliboval na začátku loňského listopadu: k věci se totiž Chorvati vysloví v rámci komunálních voleb 21. května 2017, kdy zkrátka a dobře obdrží navíc "ještě jednu obálečku", vysvětlil Bandić.

Dnes je po volbách, ale tabule s nápisem "NÁMĚSTÍ MARŠÁLA TITA" visí v Záhřebu dál. V městské radě nově zasedá uskupení odpadlíků z HDZ Bruny Esihové a exministra kultury Zlatka Hasanbegoviće, které si svých pět mandátů vydobylo s jediným požadavkem: "Změna jména náměstí Maršála Tita".

Staronová hlava metropole Bandić drží 14 mandátů, samotná HDZ sedm - to je 21 hlasů z celkových 51. A protože ostatní zastupitelé (levice a nezávislí) odmítají s Bandićem spolupracovat, ke koaliční většině 26 hlasů župan nutně potřebuje tandem Hasanbegović-Esihová. Ten se ovšem vyjádřil nekompromisně: přes náměstí "jugoslávského diktátora, generálního tajemníka KPJ (Komunistické strany Jugoslávie, pozn. red.) v sekci Kominterny a maršála Jugoslávské armády" nejede vlak. Buď bude změna jména, nebo nebude koalice. 

Na náměstí živo

Živo bylo i na samotném náměstí Maršála Tita. Nejprve se tu na začátku května už podesáté sešla velká demonstrace svolaná iniciativou Krug za trg (Kruh pro náměstí), aby se opět domáhala vytouženého přejmenování.

Hojné transparenty nazývaly Tita masovým vrahem a teroristou a stávající jméno náměstí "hanbou civilizace": "Náměstí zločince Tita", hlásaly některé z nich. Připomínaly také zločiny spáchané jugoslávskými komunisty, od masakrů desítek tisíc lidí na konci války po oběti smrtících represí a lágrů jako tragicky proslulý Goli otok. Na místě u mikrofonů nechyběli ani výše zmínění Hasanbegović a Esihová.

Organizátoři akce i tentokrát hlasitě odsoudili všechny formy totalitarismu. Je nepřípustné, prohlásili, aby v demokratické společnosti existovalo náměstí nazvané podle diktátora, který poslal na smrt přes 200 tisíc lidí. "Naše generace se musí zbavit břemene našich mytologií (ideologie Titova režimu a nostalgie po něm, pozn. red.), naše děti to nesmí zdědit," řekl předseda Kruhu pro náměstí Ante Beljo.

"V prvé řadě to byl jugoslávský, komunistický antifašismus. Boj za diktátorský komunistický systém, který byl také zaveden, po roce 1945 a příchodu jugoslávských komunistů a maršála Tita k moci," zhodnotil Beljo postup Titových partyzánů během druhé světové války. "Tito nebyl zastáncem chorvatského státu, ale výlučně komunistické Jugoslávie s komunistickou diktaturou. My usilujeme o to, aby se komunistické zločiny postavily na roveň fašistických a nacistických a aby to chorvatský stát konečně začal respektovat, nejen deklarovat."

Proč být antifašistou?

Druhá strana barikády se chopila příležitosti minulý týden: na Titovi zasvěcenému náměstí se sešla 22. června, kdy Chorvatsko slaví státní svátek Den protifašistického boje. Stovky demonstrantů za zpěvu partyzánských písní protestovaly proti změně jména s tím, že Tito je jedním z posledních zbývajících symbolů vítězství nad nacismem a ustašovci.

I Chorvatsko má svého Ratha a spory o odposlechy. Jen rozsudky se liší

Číst článek

"Zjevně jsou tu záměry obchodovat se jménem tohoto náměstí. Nikdo nemluví i zásluhách Tita (...) například na (územní) integritě Chorvatska, která by bez protifašistického boje nikdy neexistovala, to je, předpokládám, všem jasné," prohlásil Zoran Pušić, předseda Antifašistické ligy, jež protest na náměstí svolala. "Slavit boj proti největšímu zlu 20. století jako státní svátek a zároveň zkoušet vymazat vzpomínku na jedince, který na (tom boji) má asi největší zásluhu, pokládám za licoměrné," míní.

Demonstrace se zúčastnil také předseda opozičních sociálních demokratů (SPD) Davor Bernardić. Antifašismus je základem chorvatského státu, prohlásil, a nesmějí o tom panovat žádné pochyby. "Nemůžeme být antifašisty jen v Evropě. Antifašismus je třeba oslavovat, protože jsme v situaci, kdy mladí lidé kreslí hákové kříže a zvedají pravici do vzduchu," řekl Bernardić. 

'Přijeli snad za tyranem?'

Hlava Záhřebu Milan Bandić se mezitím chopila iniciativy a na sporné náměstí se vydala také ona. Referendum nebude, změnu jména navrhnu v městské radě tradiční cestou, prohlásil župan na pondělní tiskové konferenci. "Je mi 61 let a (sloužím) šestý mandát v čele města, takže umím naslouchat tepu našich obyvatel. Dovolil jsem si navrhnout něco, proti čemu by nikdo normální v téhle zemi neměl nic mít, kromě těch, co si chtějí léčit frustrace. Ale ti mě nezajímají. Navrhnu, aby se toto náměstí jmenovalo náměstí Chorvatské republiky," oznámil v pondělí Bandić. 

Hned následující den se župan při zasedání Saboru neboli chorvatského parlamentu mohl těšit z bouřlivé reakce ze strany poslaneckého klubu SPD. Místopředseda parlamentu a člen SPD Nenad Stazić se ve svém plamenném projevu ostře pustil do zastánců přejmenování a nazval je následovníky ustašovského vůdce Anteho Paveliće. 

"Nebýt Tita a jeho národně osvobozeneckého boje, válka by skončila, jak skončila, ale chorvatský národ by byl na straně poražených. Tito ve druhé světové válce porazil Paveliće, který rozdal části Chorvatska jiným, zvítězil nad ním se svými určitě 800 tisíci bojovníky, což mu následovníci Paveliće nemůžou odpustit," prohlásil Stazić.

Vypočítal také zahraniční města, jejichž ulice nesou Titovo jméno. Tita si prý váží všude ve světě, jen ne "u nás", řekl s tím, že pohřeb zesnulého vůdce poctilo svou účastí 209 delegací ze 127 zemí: "Přijeli snad za tyranem?" 

Kauza "náměstí Maršála Tita" už má i svůj satirický účet na Twitteru. Zde si "soudruh Tito" pochvaluje "soudruha Staziće", že se ho pěkně zastal:

Duch soudruha Tita

Od oné pohřební pompy v květnu 1980 uplynulo už 37 let, ale duch "soudruha Tita" se nerozplynul: dál se vznáší nad všemi nástupnickými republikami rozpadlého státu, který se zrodil z krve a zase se v ni obrátil. Spor o pravou tvář velebeného i nenáviděného vůdce trvá, a spolu s ním nejspíš ještě chvíli bude také pře o "nejkrásnější náměstí Záhřebu". 

Zatím se Záhřebčané musí smířit s drobnou úlitbou bohům smíru. Ještě před třemi lety stavěla na náměstí Maršála Tita tramvaj. Jakmile hlášení ve voze oznámilo, že se inkriminovaná stanice blíží, často se stávalo, že cestující začali reptat nebo se dokonce pouštět do hádek. Teď už nemusí: záhřebský dopravní podnik totiž přišel se šalamounským řešením. Zastávku přesunul o pár desítek metrů, a ze stanice Náměstí maršála Tita se rázem stalo "Rooseveltovo náměstí". 

Uplynulá léta dokazují, že se samotným náměstím to tak snadné není. 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít