Exšéf kontrarozvědky Slovenské informační služby žádá o azyl v Bosně. Reportéři ho našli v Mostaru
Matěj Skalický čte text od Investigativního centra Jána Kuciaka o Petru Gašparovičovi, exšéfovi kontrarozvědky SIS
Bývalého šéfa kontrarozvědky Slovenské informační služby Petra Gašparoviče pravomocně odsoudili za korupci. Z vězení se dostal na podmínku po téměř dvaceti měsících. Nejvyšší soud v lednu rozhodl, že měl dostat vyšší trest. Gašparovič před rozhodnutím utekl do Bosny a Hercegoviny. Novináři ho našli v Mostaru. Vinohradská 12 přebírá text od Investigativního centra Jána Kuciaka. Čte Matěj Skalický.
Kredity:
Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Překlad: Zuzana Marková
Podcast v textu: Tereza Zajíčková
Hudba: Martin Hůla, Damiana Smetanová, Jaroslav Pokorný
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Vlajky Slovenska a EU | Zdroj: Profimedia
Bosenské město Mostar. Podle reportérů z ICJK v něm žije pravomocně odsouzený Peter Gašparovič, bývalý šéf kontrarozvědky Slovenské informační služby (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia
Článek vydaný na webu Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK). Autory textu jsou Tomáš Madleňák z ICJK, Nino Bilajac a Enes Hodžić z webu Detektor.ba, který spadá pod bosenskou redakci nevládní organizace Balkan Investigative Reporting Network (BIRN).
Je středa 29. listopadu 2023, půl deváté ráno. Na hraniční přechod Nova Sela – Bijača mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou přijíždí černá Škoda Superb s bratislavskou poznávací značkou. Sedí v ní Peter Gašparovič, bývalý šéf kontrarozvědky Slovenské informační služby, známé pod zkratkou SIS.
Z vězení ho pustili na podmínku a on opustil schengenský prostor. Teď mu ale hrozí, že se za mříže na delší dobu zase vrátí.
V Bosně se totiž vyhýbal řízení před slovenským Nejvyšším soudem, ve kterém se rozhodovalo o dovolání speciálního prokurátora. Tomu se nelíbilo, že byl Gašparovičovi trest za korupci z původních 11 let snížen na 22 měsíců. V lednu 2024 dal Nejvyšší soud prokurátorovi za pravdu a o případu bývalého šéfa kontrarozvědky se tak bude rozhodovat znovu.
Gašparovičovu škodovku s bratislavskou SPZ, kterou do Bosny a Hercegoviny v roce 2023 přijel, jsme počátkem února našli zaparkovanou před vchodem do bytovky v Mostaru. A to paradoxně v blízkosti sídla dvou důležitých bosenských bezpečnostních agentur – Státního úřadu pro pátrání a ochranu (SIPA) a Zpravodajské bezpečnostní služby (OSA). V době, kdy se sem Gašparovič nastěhoval, na něj byl přitom na Slovensku znovu vydán zatykač.
Před domem poutáme příliš velkou pozornost. Obyvatelé a zaměstnanci okolních firem, s nimiž jsme v průběhu několika dní mluvili, se zajímali, proč se s bosenskými kolegy novináři motáme po okolí s kamerami. Když jsme jim vysvětlili, koho hledáme, byli překvapeni.
„Všiml jsem si, že se tu ta škodovka objevila tak před jedním, dvěma měsíci. Ale nevím, kdo nebo co to je,“ vysvětluje jeden z nájemníků. Mnozí se shodují, že si auta všimli, o jeho majiteli ale neví nic. Netuší ani, že v jejich domě žije nějaký Slovák.
Před vchodem do bytovky na nově zbudovaném mostarském sídlišti jsme na Gašparoviče čekali tři dny. Bylo slunečné a teplé počasí, ale bývalého člena SIS k procházce nezlákalo. A to přesto, že to není tak dávno, co strávil měsíce zavřený ve vězeňské cele.
Někdejší šéf kontrarozvědky SIS byl na Slovensku pravomocně odsouzený. Ve vazbě se ocitl v prosinci 2020. V roce 2021 ho za přijetí úplatku Specializovaný trestní soud odsoudil na 11 let, v březnu 2022 mu ale trest slovenský Nejvyšší soud snížil. Jeho případ totiž překvalifikoval na nepřímé úplatkářství a do vězení ho poslal jen na 22 měsíců. A protože do výkonu trestu se mu započetl i čas strávený ve vazbě, v srpnu 2022 Gašparoviče podmínečně propustili.
Pan „Stančić“
Přestože před domem parkuje Gašparovičovo auto, nedaří se nám s ním spojit. Na žádném ze zvonků ani poštovních schránek jeho jméno uvedené není. Vcházíme tedy dovnitř a klepeme na jedny dveře po druhých a znovu se vyptáváme, jestli někdo neví, kde majitel záhadné škodovky bydlí.
Začínáme pochybovat, jestli jsme vůbec správně a zda tu bývalý člen SIS jen nezaparkoval auto a nepokračoval jinam. Jeho pobyt v Mostaru nám ale potvrdily nejméně dva zdroje blízké bezpečnostním službám Bosny a Hercegoviny.
Když už to ani nečekáme, nakonec se na nás usměje štěstí. Dveře bytu ve třetím patře, označené jménem „Stančić“, otevře černovlasý čtyřicátník s prošedivělými vousy. V porovnání s fotografií ze zatykače má vousy i vlasy delší, nepochybně je to ale Peter Gašparovič.
„Dobrý den, pane Gašparoviči,“ oslovujeme ho slovensky, načež mu zmizí úsměv z tváře a ihned zabouchne dveře. Na další zvonění, klepání ani pokusy o představení se a položení otázek už přes dveře nereaguje.
Odcházíme a na parkovišti nás čeká hlídka místní policie. Máme déjà vu. Když jsme před několika měsíci v městečku Trebinje – také v Bosně a Hercegovině – objevili bývalého příslušníka Národní kriminální agentury (NAKA) Jána Kaľavského, také nás kontrolovala policie. Tehdy se potvrdilo, že Kaľavského policie chrání. V Mostaru ji ale zavolal jeden z Gašparovičových sousedů, kterému naše klepání na všechny dveře v bytovce přišlo podezřelé. Takže si policisté jen zapíší naše údaje a můžeme jít pryč.
Novináři z bosenského investigativní centra Detektor.ba se o dva týdny později pokusili Petera Gašparoviče navštívit znovu. I když už věděli, na které dveře zaklepat, nikdo jim neotevřel. Na parkovišti před domem už nenašli ani Gašparovičův černý Superb.
Korupčníci v sauně
Peter Gašparovič si odseděl trest a potom ho propustili. Proč tedy na něj soud znovu vydal zatykač? Proč utekl do Bosny a Hercegoviny, a proč jsme tam po něm pátrali?
Kauzu, do které se bývalý šéf Slovenské informační služby zapletl, policie původně vyšetřovala jako vydírání. Vydíraným měl být Dušan Bočkay, majitel firmy Bopal, která vyráběla plastová okna a jeden rok dosáhla až na tržby v hodnotě 27 milionů eur (v přepočtu 680 milionů korun).
V rekordním roce 2017 ale Kriminální úřad Finanční správy (KÚFS) firmě zablokoval majetek. Šéfem úřadu byl v té době Ľudovít Makó, který dnes s vyšetřovateli spolupracuje a ke své trestné činnosti se přiznává.
Bočkay později vypověděl, že ho vydírali a nutili ke korupci. Jeho role v celém případu je ale nejasná. Faktem však zůstává, že to byl on, kdo nakonec všechno nahlásil.
Po zmrazení majetku se Bočkay několikrát setkal s řadou různých lidí. Nabídli mu, jak z celé situace ven. Podle rozsudků, které už v kauze padly, se někdy v srpnu nebo v září 2018 odehrálo jedno kuriózní setkání v sauně hotelu Zochova chata u města Modre.
V sauně Bočkay mluvil s tehdejším šéfem kontrarozvědky SIS Peterem Gašparovičem. Ten později vypověděl, že se s Bočkayem sešel na příkaz svého nadřízeného, náměstka ředitele celé Slovenské informační služby Borise Beňi, který do stejné sauny chodíval taky. Za účast v této a dalších kauzách je Beňa v tuto chvíli odsouzený k tříleté podmínce a pokutě 14 tisíc eur (přes 355 tisíc korun).
Gašparovič v sauně podnikateli řekl, že pokud chce, aby jeho potíže s KÚFS zmizely, má zaplatit nejméně 350 tisíc eur (necelých 9 milionů korun). Pokud se osvědčí, peníze brzy dostane zpátky – například přes vratky DPH. Bočkay zaplatil 200 tisíc eur a čtyři muži – Gašparovič, Beňa, Makó a policista Vičan, který úplatek převzal – si peníze rozdělili rovným dílem.
Věci se pro ně zkomplikovaly až v listopadu 2018, kdy šel Bočkay na policii a nahlásil vydírání. Trvalo ale přes dva roky, než policie začala skutečně jednat. Obvinění vznesla až v prosinci 2020 a 4 dny na to, 6. prosince, aktéry pozatýkala. Od té chvíle byl Gašparovič ve vazbě.
Soudní oplétačky a změny trestů
V průběhu vyšetřování Gašparovičovi změnili kvalifikaci trestného činu z vydírání na přijímání úplatku a Specializovaný trestní soud ho v říjnu 2021 poslal na 11 let za mříže. Přidal k tomu i pokutu 50 tisíc eur (přes 1,25 milionu korun).
O necelého půl roku později, v březnu 2022, slovenský Nejvyšší soud Gašparovičovu vinu potvrdil, ale přijímání úplatku překvalifikoval na méně závažný trestný čin nepřímé korupce. Dostal 22 měsíců a pokutu 20 tisíc eur (tedy přes půl milionu korun).
Propuštěn byl 25. srpna 2022. V té době měl odsezeno téměř 20 měsíců. O propuštění rozhodl nejprve okresní soud, který mu uložil šestiletou zkušební lhůtu, probační dohled a hlavně zákaz opustit území Slovenské republiky. Krajský soud ale rozhodnutí změnil – zkušební lhůtu zkrátil na 2 roky a ostatní podmínky zrušil. Gašparovič toho brzy plně využil.
Až po jeho propuštění, v září 2022, podal Úřad speciální prokuratury na slovenský Nejvyšší soud dovolání proti rozsudku, kterým byl Gašparovičův čin překvalifikován na nepřímé úplatkářství.
Jednání se protáhlo na skoro 16 měsíců. A to i proto, že Gašparovič na slyšení přestal jezdit. Senátu Nejvyššího soudu, který o odvolání rozhodoval, došla 14. prosince 2023 trpělivost a vydal na Gašparoviče zatykač. To už byl ale bývalý člen SIS dva týdny v Bosně a Hercegovině a měl podanou žádost o azyl.
O tom, že je Gašparovič v Bosně a Hercegovině, informoval slovenský Nejvyšší soud Interpol. 17. ledna 2024 proto soud rozhodl, že vůči němu bude postupovat jako proti osobě na útěku. Hned druhý den ráno Gašparovičův advokát Adrián Kucek soudu doručil dopis, ve kterém stíhaný muž souhlasí s jednáním ve své nepřítomnosti. Nadále už Gašparovič nebyl považovaný za člověka prchajícího před spravedlností, a dokonce došlo i ke zrušení zatykače.
Nejvyšší soud dal 18. ledna 2024 za pravdu speciální prokuratuře a zmírnění kvalifikace na nepřímé úplatkářství zrušil jako nezákonné. A tak se Gašparovičův případ vrací zpět jinému senátu Nejvyššího soudu, který musí rozhodnout znovu. Je přitom pravděpodobné, že čin bude posuzovat přísněji. Gašparovičovi tak hrozí návrat do vězení.
Znovu hrozba 11 let za mřížemi, nebo jen podmínka?
Na Slovensku na Gašparoviče v tuto chvíli není vydaný zatykač a v Bosně mu nehrozí vyhoštění ani vydání na Slovensko. Faktem je – jak upozornil i Gašparovičův advokát Adrián Kucek – že jeho klient neměl žádnou povinnost na Slovensku zůstat. „On nic neporušil. Žádné takové omezení nemá,” uvedl Kucek.
V příjemném prostředí Mostaru tak bývalý člen SIS může klidně vyčkat, jak soudy rozhodnou a jaký trest mu vyměří. Zasáhnout do toho přitom může i novela trestního zákona, která vstoupila v platnost 15. března 2024. Ta snižuje tresty u mnoha trestných činů včetně korupce. Nicméně vzhledem k tomu, že Ústavní soud platnost většiny nových ustanovení pozastavil, není jasné, kdy a jestli vůbec budou platit.
„Pokud bude muset soud aplikovat novou legislativu, bude rozdíl v tom, jaký trest bude moct dostat. U korupce, ze které je obžalován, se mění trestní sazby. Před změnami zákoníku byla v jeho případě trestní sazba 7 až 15 let a teď to budou maximálně 4 roky,“ vysvětluje ředitelka organizace VIA IURIS Katarína Batková.
V případě trestů do 4 let navíc podle novely může soud nařídit jen podmínku s probačním dohledem. A také stále platí, že Peter Gašparovič si už 20 měsíců odseděl.
Proč právě Bosna?
Jak ukazují předchozí případy slovenských příslušníků bezpečnostních složek, na které ICJK ve spolupráci s bosenskými novináři z Detektor.ba a balkánské investigativní sítě BIRN upozornili, Gašparovič se nemá čeho obávat. A to ani tehdy, pokud by Slovensko požádalo o jeho vydání.
Na rozdíl od Jána Kaľavského, který se zabydlel v městečku Trebinje v Republice srbské (jedné z entit Bosny a Hercegoviny), v případě Petera Gašparoviče neexistují informace o tom, že by ho chránily místní orgány. Bosenským kolegům se s Jánem Kaľavským několik měsíců po naší první návštěvě nakonec podařilo spojit a souhlasil s rozhovorem, ve kterém trval na své nevině. Potvrdil ale také, že už nemá v plánu jezdit domů.
„Utekl jsem, protože mám strach o svůj život. Už se na Slovensko nechci vrátit,“ tvrdí bývalý příslušník NAKA, kterého Specializovaný trestní soud uznal vinným z přijímání úplatku, maření spravedlnosti a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Odsoudil ho na 7 let do vězení, rozsudek ale zatím není pravomocný, protože ve věci ještě musí rozhodnout Nejvyšší soud.
„Tady se cítím dobře, bezpečně. A proč právě tady, Bosna a Hercegovina? Jazyk je podobný, výborné jídlo, příjemné klima. A myslím, že Trebinje je skvělé, fenomenální místo pro život, pro rodinu,“ popsal Kaľavský.
Zatímco Kaľavský našel svůj nový domov v srbské části Bosny a Hercegoviny, Gašparovič žije v etnicky chorvatské části Mostaru. Ten patří pod Federaci Bosny a Hercegoviny, což je druhá autonomní část celé země, ve které žijí etničtí Bosňáci a Chorvati. I mezi nimi ale přetrvává jisté napětí, zvlášť citelné ve městě Mostar a jeho okolí, rozděleném na muslimskou bosňáckou a katolickou chorvatskou část.
Na rozdíl od Kaľavského Gašparovič nevlastní nemovitost, ve které bydlí. Podle našich informací si byt v Mostaru jen pronajímá.
Podle toho, co víme, má stejně tak zařízené bydlení i třetí slovenský uprchlík v Bosně a Hercegovině – Marián Kučerka. Toho nedávno vypátrali novináři ze slovenského Denníku N přímo v Sarajevu. Kučerkův byt se nachází také ve Federaci Bosny a Hercegoviny, ale v etnicky bosenské části.
Opakovaně jsme se s ním na jeho nové sarajevské adrese pokoušeli spojit i my, ale nikdo nám neotevřel. Jen sousedé nám potvrdili, že si pronajímá horní část staršího domu s výhledem na město.
Kučerka je už na Slovensku právoplatně odsouzený za přijímání úplatku na 10,5 roku, soud mu taky nechal propadnout majetek. Namísto slovenské cely si nicméně i on užívá balkánský život na svobodě.
Ficův spojenec v Bosně a Hercegovině
Z našeho předchozího investigativního pátrání vyplynulo, že slovenští uprchlíci jsou v Bosně a Hercegovině chráněni především místní byrokracií. Žádají o politický azyl, což vždy nějakou dobu trvá. V posledních letech obzvlášť dlouho, protože úřady jsou zavalené enormním množstvím žádostí od migrantů.
Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) toto řízení v Bosně a Hercegovině průměrně trvá přibližně 7 měsíců. Marián Kučerka do Bosny utekl 3. ledna 2023, žije tam tedy už více než 13 měsíců. Ján Kaľavský do Bosny uprchl už v září 2021, v jeho případě se tak řízení natáhlo už na neuvěřitelných 29 měsíců.
To naznačuje, že slovenským „utečencům“ v Bosně někdo pomáhá. V případě Jána Kaľavského jsme získali silné indicie, že ho chrání policie Republiky srbské, které autokraticky vládne Milorad Dodik.
Dodik má ale vliv i mimo Republiku srbskou, v ostatních částech Bosny a Hercegoviny, protože zástupci etnických Srbů vedou i některá společná ministerstva. Podle vícero zdrojů, které si nepřejí být jmenovány, má Dodik vliv na ministra pro bezpečnost Nenada Nešiće, který má v azylovém procesu rozhodující slovo. Je sice z jiné politické strany než Dodik, ale obě jsou srbské a spolupracují.
S lídrem bosenských Srbů má nadstandardní vztahy současný staronový premiér Slovenska Robert Fico (Směr), který se s ním setkal i před zářijovými parlamentními volbami, po nichž mu Dodik gratuloval k vítězství. S Dodikem se podle bývalého ministra obrany Slovenska Jaroslava Nadě nesetkává nikdo další z EU kromě Orbána. V minulých týdnech se s ním ale setkal ruský prezident Vladimir Putin.
Robert Fico ani po opakovaných žádostech o rozhovor nebo reakci na naše otázky nereagoval.
Přítomnost Slováků na Balkáně začíná vzbuzovat čím dál větší rozpaky i v samotné Bosně a Hercegovině. Veldin Kadić z Katedry bezpečnostních a mírových studií Fakulty politických věd v Sarajevu je považuje za bezpečnostní problém. Nevidí sice jako pravděpodobné, že by měli v úmyslu v balkánské zemi porušovat pravidla, i tak ale vyzývá k opatrnosti vzhledem k jejich původu a kontroverzím týkajících se jejich bydliště, životního stylu a finančního zázemí.
Podle Kadiće tyto případy vyzývají k tomu, aby orgány v Bosně a Hercegovině posílily kontrolu a urychlily, zjednodušily a zpřísnily procedury pro získání azylu.
„Je trochu těžké uvěřit příběhu, že lidé, kteří se navzájem neznají a čelí stejnému problému ve své domovině, si úplnou náhodou vyberou Bosnu a Hercegovinu jako potenciální útočiště,“ komentuje Kadić a dodává: „V takovém případě buď počítají s tím, že komplikovaná legislativa v Bosně a Hercegovině a někdy nejasné a pomalé postupy by jim mohly být ku prospěchu v právních oplétačkách týkajících se případného vydání, nebo spoléhají na zdržování procesu a případnou ochranu skrze soukromá politická propojení. Nevylučoval bych jedno ani druhé.“
Související témata: Vinohradská 12, podcast, Slovensko, Slovenská informační služba, Bosna a Hercegovina, Mostar