Kdo útočil v roce 1995 v tokijském metru? Sekta vedená učitelem jógy Asaharou, která hlásala konec světa
V pátek bylo v Japonsku popraveno sedm lidí - Šókó Asahara, zakladatel a duchovní vůdce sekty Óm šinrikjó, a šest jeho stoupenců zodpovědných za útok sarinem v tokijském metru 20. března 1995. Sekta hlásala, že v roce 1997 nastane konec světa a ten nový vytvoří skupina vyvolenců. Zavalitý, částečně slepý cvičitel jógy Asahara ale zasáhl dřív.
Óm šinrikjó, což v překladu znamená Nejvyšší pravda, Asahara založil v 80. letech minulého století jako duchovní skupinu, která spojovala myšlenky hinduismu a buddhismu, k nimž se později přidaly také prvky křesťanských apokalyptických proroctví.
Japonsko popravilo vůdce sekty zodpovědné za útok sarinem v tokijském metru
Číst článek
Asahara, narozen v roce 1955 jako Čizuo Macumotona, sám sebe označoval za Krista a prvního „osvíceného“ od dob Buddhy. Oficiální status duchovní organizace Óm šinrikjó získala v Japonsku v roce 1989, s tím přišly také tisíce stoupenců po celém světě. V době největšího rozmachu měla až 40 000 členů, z toho velkou část v Rusku.
Hnutí se postupem času proměnilo v paranoidní kult, který byl přesvědčen, že v roce 1997 nastane konec světa a pouze vyvolení přežijí. K dosažení tohoto cíle bylo nutné zajistit dostatek zbraní a vyrobit účinný plyn, který měl být použit k útoku na nejvyšší instituce, včetně císařského paláce.
Přesně načasovaný útok
Samotný útok byl přesně načasován: dopravní špička kolem osmé hodiny ranní a tři frekventované linky metra v blízkosti důležitých vládních budov slibovaly velké množství obětí. Pět nejspolehlivějších členů sekty, kteří byli chráněni protilátkou, vypustilo během tří až pěti minut kapalný sarin z 11 igelitových sáčků obalených novinami, které položili na podlahy vagonů metra v pěti stanicích.
Útok byl nejhorším masovým teroristickým činem provedeným na území Japonska od druhé světové války a v dějinách terorismu drží ještě jeden neblahý prim - poprvé byla místo výbušnin použita chemická zbraň.
V případě tokijského metra se jednalo o méně účinný, asi 30procentní sarin, který velmi zapáchal (v čisté podobě je plyn smysly nerozpoznatelný). To cestující v podzemní dráze varovalo a zřejmě zabránilo větším ztrátám na životech.
Výpary nervového plynu vyvolaly u zhruba 5500 lidí ztížené dýchání, pálení očí, horečku, mdloby a zvracení. Třináct osob otravě podlehlo. Stovky lidí navíc lékaři klasifikovali jako „psychologické oběti“, což byly osoby bez reálných symptomů zasažení.
Incident vyslal do celého světa varovné signály, že něco podobného se může stát kdekoli. Kromě toho vyšla najevo nepřipravenost japonských orgánů na podobnou chemickou katastrofu i selhání místních tajných služeb, které nezachytily varovné signály o přípravách činu.
Sarin jako zbraň
Sarin objevili nacisté v roce 1938 jako vedlejší produkt v chemickém podniku IG Farben a experti ho považují za druhou nejnebezpečnější známou chemickou látku po plynu soman. I když je jeho použití v bojových akcích zakázáno mezinárodními dohodami, nasadila sarin například irácká armáda v roce 1988 při vyhlazovací akci proti Kurdům na severu Iráku. Tento nervový plyn byl použit také při chemickém útoku u syrského Damašku v roce 2013, při kterém zahynulo přes tisíc lidí, režim Bašára Asada je podezřelý i z dalších útoků tímto plynem.
I když se k činu nikdo nepřihlásil, stopy směřovaly k Óm šinrikjó. Policie v následujících týdnech prohledala její sídla, kde našla tuny chemikálií potřebných k výrobě sarinu, části střelných zbraní a důkazy o vývoji biologických zbraní. V přímém přenosu byl 16. května 1995 zatčen i poloslepý guru sekty Šókó Asahara, který byl obviněn z teroristických útoků, vražd a dalších zločinů.
Až po deseti letech si 13 hlavních organizátorů včetně Asahary vyslechlo trest smrti, všichni se ale odvolali. Japonská justice proces s pachateli útoku definitivně uzavřela v listopadu 2011. Provedení poprav se odkládalo, dokud soudy neprošetřily poslední odvolání proti rozsudkům, to se stalo letos v lednu. V pátek Asaharu a šest jeho stoupenců oběsili.
V prosinci 1999 se sekta za útok v tokijském metru omluvila. O rok později změnila název na Alef (podle prvního písmene hebrejské abecedy), vzdala se minulosti spojené s násilím a prohlašuje se za umírněné náboženské hnutí. Japonské úřady nicméně jejích asi 1400 členů nadále považují za hrozbu pro společnost a drží je pod přísným dohledem.
