Listy o íránských jaderných ambicích
Rusko stále odmítá sankce vůči Íránu, a tento postoj prosazuje i na jednáních o íránském jaderném programu, které zástupci Ruska, Spojených států, Francie, Británie, Německa a Číny vedou v Moskvě. Tomuto tématu věnují hlavní pozornost i světová média.
Minulý týden prohlásil íránský prezident, že v jeho zemi byl poprvé obohacen uran, píše list Moscow Times. Zatímco tohle tvrzení pořádně potrápilo nervy politiků po celé světě, Rusko je obdivuhodně klidné. Zatímco ostatní země bijí na poplach, Moskva dál upřednostňuje diplomatické řešení. Těžko říct, co se stane, až 28. dubna Mezinárodní agentura pro atomovou energii předloží Radě bezpečnosti zprávu o tom, nakolik se Íránu podařilo vyvrátit podezření týkající se jeho jaderného programu. Zatím to vypadá, že moskevští diplomaté nemají o svém dalším postupu příliš jasno, soudí Moscow Times.
Další ruský list, St. Petersburg Times, posuzuje těžkou pozici, ve které je ruská diplomacie. Americký prezident George Bush hrozí sankcemi a válkou, na problémy Blízkého východu má jediný recept - nastolení demokracie. Jenže Rusko to tak černobíle nevidí, domnívá se deník. Už jen proto, že samotné Rusko se historicky i geograficky nachází někde mezi křesťanskou a muslimskou civilizací. Jsme také první zemí - upozorňuje St. Petersburg Times, která začala bojovat s militantním islámem v Čečensku - a výsledkem je trvající odpor a stovky mrtvých civilistů. Amerika by proto měla používat méně síly a dávat větší prostor dialogu. Na své výhružky totiž dostane jen jedinou odpověď - totiž zase hrozby, předpovídá ruský deník.
Íránskému tématu se věnuje také komentář v malajském listu New Straits Times. Ten soudí, že prostředníci, kteří by spor mezi Amerikou a Íránem chtěli diplomatickou cestou urovnat, mají jen malou šanci na úspěch. Mezi oběma zeměmi panuje velké nepřátelství, a jen těžko si můžeme představit, že by jedna nebo druhá strana ze svých pozic ustoupila. V~tomto sporu prostředníci nemají vůbec šanci řešení je pouze v rukou Ameriky a Íránu. Obě země by se proto měly zkusit dohodnout a nezatahovat svět do války, tvrdí New Straits Times.
Do jedné z největších investic ve východní Evropě se pouští polský palivový koncern PKN ORLEN. Za litevskou rafinérii v Možejkách je ochoten zaplatit velmi vysokou cenu, píše polský list Rzeczpospolita, ze kteréhom cituje náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.
Pokud litevská vláda vyhodnotí PKN ORLEN jako nejlepšího investora, pak musí polská firma velmi rychle najít dvě a půl miliardy dolarů na zaplacení této transakce, připomíná Rzeczpospolita. Peněz ale bude zapotřebí mnohem více. Orlen deklaroval, že v příštích pěti letech vloží do rafinérie v Možejkách pět miliard dolarů. Žádná polská firma ještě takovou transakci neprovedla. Loni Orlen koupil český Unipetrol za téměř dvě miliardy zlotých, tři roky předtím za více než miliardu získal 500 čerpacích stanic v Německu. To jsou ale jen drobné částky ve srovnání s koupí jediné velké rafinérie v Pobaltí.
Analytici příliš nevěří tomu, že se investice do litevských Možejek vyplatí. Zisky jsou nejasné, zato výdaje jisté, píše Rzeczpospolita a pokračuje: Experti se shodují v tom, že Orlen snadno přesvědčí polské státní instituce, aby mu na koupi litevské rafinérie půjčily. Vedení Orlenu bude samozřejmě chtít většinu zisku za minulý rok převést na investici v Možejkách - rozhodující slovo bude mít šéf fondu národního majetku, který je ministrem státního pokladu - a stát je majoritním vlastníkem polského ropného koncernu, píše Rzeczpospolita a upozorňuje, že o akcie litevské rafinérie mají velký zájem také ruské firmy.
Čínský prezident Chu Ťin-tchao je na čtyřdenní návštěvě ve Spojených státech. Je to už pátý summit mezi čínským prezidentem a Georgem Bushem od kvěna roku 2005. Schůzku mají oba státníci teprve úpřed sebou, tak se alespoň podívejme, co od ní lze podle komentátorů očekávat.
Podle čínského listu People´s Daily, vytvoří návštěva pevné základy pro dlouhotrvající čínsko-americké vztahy. Další deník, South China Morning Post, už tak optimistický není. Určitě nemůžeme očekávat žádný posun v tak obehraných tématech jako jsou Tchajwan, obchodní a měnová nerovnováha anebo lidská práva. Nicméně, návštěva je pro Čínu dobrou příležitostí k tomu, aby si upevnila vztahy s jedinou současnou supervelmocí. Pro Spojené státy je Čína zase významná coby nejdynamičtěji se rozvíjející země. Georgi Bushovi nezbývá než tento fakt přijmout, a proto čínský prezident Chu Ťin-tchao přijel na svou americkou návštěvu v neobvykle silné pozici, konstatují čínské noviny South China Morning Post.
