Listy se vrací k atentátu na libanonského generála Hadždže
Na předměstí libanonské metropole Bejrút včera při atentátu zahynul generál François Hadždž a další 4 lidé. Hadždž byl přitom považován za možného nástupce vrchního velitele armády Michela Sulajmána v případě jeho zvolení prezidentem.
Deník New York Times píše, že ať byla záměrem útoku nějaká odplata, nebo to mělo být politické poselství, v každém případě ještě podtrhl přetrvávající politickou konfrontaci, která v uplynulém roce paralyzovala vládu. Deník připomíná, že se krize ještě prohloubila po 23.listopadu, kdy vypršel mandát prezidenta Emila Lahúda, aniž by bylo jasné, kdo bude jeho nástupcem. New York Times také upozorňuje na fakt, že zatím žádný z předešlých atentátů nebyl namířený proti někomu z armády, která zaujala ve současné politické krizi v Libanonu neutrální stanovisko.
Toho si všímá také britský Financial Times. V článku s titulkem "Vražda v Bejrútu" spekuluje o tom, že atentát mohl být odplatou za tři měsíce trvající útok, který Hadždž letos v létě vedl proti islamickým ozbrojencům v~uprchlickém táboře v Nahr al-Baredu na severu země. Deník vykresluje černé scénáře dalšího vývoje v Libanonu, když doslova píše: Budoucnost Libanonu visí na nitce. Teď je poslední šance znovuobjevit národní jednotu a zvolit nového prezidenta. "Pokud se volba nepovede, mohlo by to vést k~rozmělnění síly armády a k úspěchu nepřátelských sil," konstatuje britský deník The Financial Times. Má tím na mysli hlavně strany nakloněné spíše Sýrii než západní kultuře.
Tak komentují atentát na jednoho z nejvyšších velitelů libanonské armády některé evropské a americké deníky. Předpokládám, že jsou toho ale plné noviny také přímo v Libanonu.
Je to téma č. 1. To potvrzuje i náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír janev přímo z Bejrútu. Cituje ze dvou libanonských deníků, které prezentují jak názory prozápadní parlamentní většiny, tak prosyrské opozice včetně hnutí Hizballáh.
Naší části světa se víc dotýká událost, ke které došlo včera v Rusku. Moskva sice už delší dobu avizovala, že přestane dodržovat Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, včera se to ale stalo skutečností.
Je to ruská reakce na plány Spojených států postavit u nás a v Polsku součásti svého protiraketového systému. To přiznává například deník Moscow Times. Ten zdůrazňuje, že Rusko tak chce vyvolat dialog o oživení smlouvy. Její upravenou podobu z roku 1999 totiž podle listu země Severoatlantické aliance nedodržovaly.
Deník International Herald Tribune hodnotí krok Moskvy jako gesto, kterých chce Kreml ukázat, že se sním musí počítat. Konkrétně píše: "Odstoupení od smlouvy odráží rostoucí ruskou vojenskou sebedůvěru. Rusko využívá stoupajících příjmů v rozpočtu na přebudování své armády a obnovení své vojenské síly." List si všímá také toho, že potom, co moratorium vstoupilo v platnost, rozmístilo Rusko své jednotky na jihu v Dagestánu. Oficiálně ovšem Moskva tuto zprávu odmítla komentovat.
Světové deníky se věnují také konferenci OSN o změnách podnebí, která za účasti ministrů životního prostředí ze zhruba 130 zemí světa probíhá na indonéském ostrově Bali.
Německý list Der Spiegel se v této souvislosti hodně zostra pustil do Spojených států. Vyčítá Američanům, že od slov k činům mají hodně daleko. "Spojené státy prohlašují, že se chtějí podílet na opatřeních proti změnám klimatu, když přijde na lámání chleba, začnou hatit jakoukoliv konkrétní dohodu," píše list. "Kjótský protokol brzy vyprší a američtí diplomaté dělají, co mohou, aby byli hodně slyšet a aby každý věděl, že Amerika chce být součástí řešení. Jsou to jen slova," smutně konstatuje list. "Vědci varují, že se ocitáme na křižovatce, ven vede cesta pouze přes snižování emisí a šetrnější přístup k životnímu prostředí. Pokud by americká administrativa chtěla skutečně něco změnit, musela by svůj postoj otočit o 180 stupňů. Přitom dnes demokraté v Kongresu zveřejnili zprávu, podle které Bílý dům léta manipuloval zprávy o klimatických změnách," poznamenává německý Spiegel.
Manipulaci se zprávami o stavu klimatu přibližuje severoamerický list The Christian Science Monitor: "Minimálně od roku 2003 a obzvlášť po úderu hurikánu Katrina, se Bílý dům snažil kontrolovat, kteří vědci mohou mluvit s~reportéry a také měl editovat výpovědi vědců na konferencích o klimatu a ovlivňovat klíčové právní názory," shrnuje deník informace ze zprávy výboru. Jak deník uvádí, autoři této zprávy museli projít na 27 tisíc dokumentů, jejich práce jim trvala 16 měsíců. "Výsledek je alarmující, podle zprávy vláda skutečně cenzurovala a měnila veřejná prohlášení některých vědců," zdůrazňuje The Christian Science Monitor.
