Britská vláda otáčí a posiluje vztahy s Čínou. Navzdory obavám ze špionáže
Po letech, kdy britská Konzervativní vláda tlumila vztahy s Čínskou lidovou republikou, přišel s loňským nástupem Labouristů obrat. Poprvé po letech proběhl ekonomický summit obou zemí, mluví se také o možné cestě premiéra Keira Starmera do Číny. Disidenti a odborníci však upozorňují na bezpečnostní rizika, která toto spojení přináší a která mohou vystavit nejen finanční centra čínské špionáži.
V poslední době se Čínská lidová republika objevila rovnou v několika debatách o bezpečnosti, které se ve Velké Británii vedou. Jen v minulém týdnu byla zmíněna dvakrát.
Nejprve ve spojitosti se zákonem, který nově vstoupil v platnost a který zavazuje univerzity k tomu, aby přijaly víc zodpovědnosti za akademické svobody a svobodu projevu na své půdě. Tu podle Susan Lapworthové, ředitelky organizace Office of Students, která na dodržování dohlíží, ohrožují mimo jiné i Konfuciovy instituty. Organizace placené z Pekingu nabízí kurzy čínštiny a „kulturní hodiny“, v některých zemích ale byly spojeny i se zasahováním do akcí pořádaných v kampusu.
Smlouva, kterou lze zrušit v jediný den. Konec čínského institutu v Olomouci komplikuje právo
Číst článek
Jen o den později vyšla studie think-tanku UK-China Transparency věnující se oboru čínská studia, který nabízí rovnou několik britských vysokých škol. Mezi posluchači jsou kromě žáků z Británie také ti z Evropy, Afriky nebo Asie, včetně Číny. Někteří z nich dostali podle studie od své ambasády speciální úkol – donášet na krajany a Hongkonžany a pokusit se zastavit diskuze o tématech, která by Peking mohl vnímat jako citlivé.
To následně mění i atmosféru v hodinách, když se lidé obávají projevit před spolužáky své názory. Čínská vláda také vyzývala některé vyučující, aby o citlivých tématech nemluvili, dodává britská stanice BBC.
Čínská ambasáda v Londýně výsledky studie označila za nepodložené a absurdní, cituje ji BBC.
Sledování čínských a hongkongských studentů
Výsledky studie britského think tanku kopírují zjištění z nejméně devíti zemí Evropy a Severní Ameriky, kde čínští studenti donáší na své čínské a hongkongské kolegy. Jejich kritiku poté úřady utišují tak, že si předvolají rodiny studentů, které zůstaly v Číně nebo v Hongkongu a skrze ně na ně tlačí, aby se zdrželi jakékoliv kritiky. Organizace Amnesty International, která fenomén zkoumala, zjistila, že třetina oslovených Číňanů studujících v zahraničí se s něčím takovým setkala.
Pro německou stanici Deutsche Welle praktiku potvrdila i mladá žena studující v Amsterdamu, jejíž rodina musela přijít v Číně kvůli jejímu ideologickému střetu „na kobereček“. „Hlavně pro studenty je to problém, protože většině z nás platí školné a životní náklady naše rodiny. Čínské úřady je mohou kdykoliv požádat, aby nás finančně odstřihly. To je jeden z největších stresů, které můžete jako student v Nizozemí mít,“ popsala.
Obavy o bezpečnost přiměly studentku z Hongkongu, jejíž rodina ve městě zůstává, ke změně tématu diplomové práce. Původně se chtěla věnovat Národnímu bezpečnostnímu zákonu, legislativě dávající Pekingu pravomoc trestat jakýkoliv odpor v Hongkongu. „Musela jsem změnit téma své práce na něco méně citlivého, abych ochránila sebe i svou rodinu v Hongkongu,“ vysvětluje.
Přístup do finančních systémů
Nejvíce obav v posledních měsících ale vyvolává potenciální přesun čínské ambasády na nové místo. Ta stará z roku 1877 je příliš malá na početné čínské zastoupení, Peking proto požádal o změnu adresy do budovy naproti londýnskému Toweru, kterou si na 35 let pronajal. Památka o 20 tisících metrech čtverečních by se stala největší čínskou ambasádou v Evropě, vysloužila si proto označení „mega ambasáda“.
Bývalé sídlo britských panovníků by pojalo všech 200 zaměstnanců, odborníci ale upozorňují na méně vzdálenou minulost budovy, kdy zde sídlila mezinárodní banka Barclays. Ta byla na centrální britskou finanční infrastrukturu napojena optickými kabely vedoucími v nedalekém tunelu.
Čínský špion napojený na prince Andrewa nepracoval sám. Přesto vláda posiluje vztahy s Pekingem
Číst článek
Aniž by si toho někdo všiml, mohla by z něj Čína získávat utajované informace, říká pro BBC představitel administrativy bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, který má zkušenosti z oblasti bezpečnosti. „Cokoli do půl míle od ambasády by bylo ohrožené,“ domnívá se. Vzdálenost odpovídá 800 metrům.
Obavy ze sklepení
Carmen Lau, bývalá hongkongská lokální politička, která musela z města prchnout poté, co odmítla slíbit věrnost čínské komunistické straně, se bojí i místního sklepení. Podle ní by mohlo být využito na věznění disidentů, ke kterým sama patří. Čínská ambasáda na ni vypsala milionovou odměnu a se sledováním se setkává i v Británii, kam se přesunula. „Formy obtěžování jsou každý den horší a horší,“ uvedla v březnu.
Přestože podle ředitele čínského institutu na univerzitě SOAS Stevea Tsanga neexistují záznamy o tom, že by někdo byl unesen a držen na čínské ambasádě, v roce 2022 byl jeden hongkongský aktivista při demonstraci odvlečen na půdu konzulátu v Manchesteru. Za účasti tehdejšího čínského velvyslance byl na místě zbit. Zasáhnout musela až britská policie.
Hongkong na jejich hlavu vypsal odměnu tři miliony korun. Provinily se jen tím, že protestovaly proti Číně
Číst článek
Z obav o bezpečnost proto předchozí konzervativní vláda čínské žádosti o přesun ambasády v roce 2022 nevyhověla. Peking proto měsíc po nástupu labouristů k moci poslal žádost znovu. Vláda je nápadu otevřená, finální rozhodnutí ale dosud nepadlo.
Změny britského přístupu k Číně
Doba, kdy byl před více než deseti lety britským premiérem David Cameron, se označuje za zlatou éru čínsko-britských vztahů. Probíhaly například vzájemné návštěvy nejvyšších představitelů obou zemí, během jedné z nich si Cameron se Si Ťin-pchingem ťukal pintou piva a čínská telekomunikační společnost Huawei získala velký kontrakt.
Další konzervativní vláda ale stejný pohled na asijskou velmoc nesdílela a smlouvu Huawei o pár let později z bezpečnostních důvodů vypověděla. Bývalý premiér Rishi Sunak prohlásil éru za ukončenou a v souvislosti s Čínou mluvil o „hrozbě našemu otevřenému a demokratickému způsobu života“. Od roku 2018 navíc žádný předseda britské vlády tuto asijsou zemi nenavštívil.
S návratem labouristů ale přichází další změna, sama strana otevřenější přístup k Číně označuje za „dospělý“.
