Příbuzní čekají u sutin. Je to emotivní a tragické, popisuje z Turecka reportér

Jak to na místě, v Adaně, teď vypadá?
My jsme se do tohoto téměř dvoumilionového města dostali v pondělí kolem osmé hodiny večerní, a to po celkem složité cestě, protože zemětřesení ovlivnilo samozřejmě i způsob a rychlost toho, jak se dostat z největšího města Turecka, Istanbulu, kde máme základnu, do té zasažené oblasti. Tady v Adaně zemětřesení poničilo, zničilo deset budov a u jedné z nich právě teď stojím. Jsou to trosky čtrnáctipodlažní budovy, která je kompletně zřícená, zůstala z ní hromada sutin, teď na těchto sutinách pracují řádově desítky záchranářů, je tady těžká technika, která jim pomáhá trosky odhrnovat, pátrají po lidech, kteří zůstali uvězněni pod troskami. Ve chvíli, kdy jsme na místo přijeli, záchranáři mluvili o tom, že pod troskami by měly být uvězněny zhruba čtyři desítky lidí. Během zhruba první hodiny, hodiny a půl se jim podařilo některé lidi vyprostit, byli, myslím čtyři, ale bohužel už bez známek života.

Práce pokračují dál a odehrávají se tady i poměrně vypjaté emotivní tragické scény, protože za páskou, která odděluje to místo a pracující záchranáře od zbytku toho prostranství, stojí a lidé, příbuzní těch, kteří zůstali v troskách uvězněni, a čekají samozřejmě na sebemenší náznak nějaké naděje, že zrovna jejich blízký bude naživu. Ale často tady jsou k slyšení i emotivní výkřiky lidí, kteří se dozvěděli, že jejich blízké se už živé zachránit nepodařilo.

Jak moc komplikuje záchranářům práci mráz, který teď na jihu Turecka je?
Když jsme do Adany dorazili, tak tady nebyla úplná zima, ale je pravda, že během té zhruba hodiny a půl, dvou hodin, co uběhly od chvíle, kdy jsme sem dorazili, teplota citelně klesla. Teď je tady doopravdy cítit, že padá dolů. V tuto chvíli, za těchto podmínek se situace pro kohokoli, kdo by mohl zůstat déle živý pod troskami, ztěžuje, samozřejmě i pro samotné záchranáře, kteří musí pracovat velmi rychle. Na druhou stranu, na rozdíl od jiných míst, která jsme mohli vidět na záběrech a která byla zasažena, tady není sníh a neprší, takže do této míry je situace tady o něco přehlednější. Ale samozřejmě stejně jako všude jinde, i tady jde doslova o minuty.

Zasažené území je rozsáhlé

Vy jste teď v Adaně. Pojďme to nějakým způsobem geograficky ukotvit. Když se podíváme na mapu Turecka, kde přesně leží Adana, jak daleko je od epicentra toho hlavního zemětřesení, které bylo někdy v pondělí v půl páté ráno, které bylo kousek od města Gaziantep?
Když se podíváte na mapu Turecka, tak Adana leží v podstatě na jihu u konce východního pobřeží Turecka a východního pobřeží Středozemního moře. Za Adanou začíná záliv, ve kterém už je provincie Hataj, podle toho, co chodí z místa, také velmi zasažená. Nějaké dvě a půl hodiny jízdy z Adany na východ po dálnici je rozhraní provincie Gaziantep a Kahramanmaraš, na kterém leželo epicentrum ranních otřesů. Takže jednoduše řečeno, teď jsme v největším, od epicentra nejzápadněji položeném městě, které bylo výrazně postižené. Kdybych se vydal na druhou stranu, tak nějakých 520 kilometrů na východ ode mě leží Diyarbakir, milionové město, ze kterého jsou také hlášeny škody a zničené budovy. To nám dává nějakou představou o tom, o jakém území se bavíme, tedy od toho západního cípu po ten východní, více než 500 kilometrů, což je v podstatě jako kdybychom se vydali z Aše do Ostravy. Bavíme se o devíti provinciích, ze kterých jsou hlášeny škody. V těchto devíti provinciích bydlí dohromady více lidí, než je počet obyvatel České republiky, takže to ukazuje ten obrovský rozměr oblasti, kterou zemětřesení zasáhlo. A to se bavíme pouze o Turecku. Samozřejmě situace je ještě možná tíživější, vzhledem k prostředkům, kterými na místě disponují, v severní a severozápadní Sýrii, kam se pomoc bude dostávat jistě mnohem složitěji, než je tomu v případě Turecka.

Zvlášť kritická situace má být podle organizace Člověk v tísni v oblasti kolem syrského Idlibu: nefungující zdravotnictví, státní správa, nejzasaženější oblasti na severu Sýrie jsou pod kontrolou povstaleckých skupin a vláda v Damašku do nich nemá přístup. Jaké informace k vám do Adany přicházejí právě ze severu Sýrie? Víme vůbec o počtech obětí, o tom, jak moc ta oblast je zdevastovaná zemětřesením?
Co se počtu obětí týče, v tomto ohledu žádné přesné informace nemám, pouze kusé, ale mohu být celkem konkrétní, co se obecně situace v této části Sýrie, o které jste právě mluvil, týče. My jsme tady v Adaně před pár desítkami minut měli příležitost mluvit s prezidentem turecké organizace známé pod zkratkou IHH, to je vlastně muslimská konzervativní humanitární organizace, která poskytuje humanitární pomoc nebo i své záchranáře v takových případech právě i v regionech Sýrie, které jsou mimo kontrolu vlády v Damašku. Na náš dotaz, jaké má informace z místa od svých lidí nebo dalších, se kterými je v kontaktu, odpověděl poměrně lapidárně a řekl, že tam je situace naprosto katastrofální právě kvůli špatné infrastruktuře, kvůli tomu, že ten region se potýká s celou řadou problémů vyplývajících z dlouholetého konfliktu už před tím zemětřesením. Zmínil také to, o čem jsem mluvil, tedy že pomoc tam podle něj bude velmi složité dostat. A samozřejmě stejně jako tady v Turecku, tak i v Sýrii v tuto chvíli jde o klíčové hodiny, během kterých je potřeba trosky zřícených budov prohledat a pokusit se najít ještě lidi, kteří mohli zemětřesení přežít.

Podle mých informací by měly v Idlibu zasahovat Lékaři bez hranic.

Na jih Turecka také míří pomoc od Člověka v tísni a do těch míst se vydávají i čeští hasiči. Už se ví, co budou přesně dělat a kde budou pracovat, kde budou provádět ty záchranné práce?
Když jsem měl možnost hovořit s českými hasiči ještě před jejich odletem z Prahy, tak říkali, že jejich prvotní cíl je dostat se na jih Turecka, konkrétně právě do Adany. Pak na místě a po domluvě, po koordinaci s místními úřady se rozhodne o tom, kde konkrétně jich bude nejvíc potřeba, kam budou vysláni. Stejný postup se bude týkat i jejich kolegů z dalších zemí mimo Turecko, kteří přislíbili svoji pomoc a zareagovali na výzvu tureckých úřadů, které požádaly o mezinárodní pomoc. Právě teď sem míří záchranáři ze zemí, jako je Česká republika, ale taky třeba z Řecka nebo Izraele.

Řecko pomůže Turecku, Sýrie požádala o pomoc znepřátelený Izrael. Tak moc vážná situace v tuto chvíli je na severu Sýrie. Izrael se rozhodl vyhovět syrské žádosti o pomoc, to znamená, že mezinárodní pomoc bude v příštích dnech skutečně obrovská. Pojďme se ještě vrátit k situaci, o které jsme mluvili před pár minutami, to znamená k epicentru velkého prvního otřesu nedaleko Gaziantepu. Fotbalista Matěj Hanousek o zemětřesení právě v Gaziantepu pro Radiožurnál řekl: "Když si představíte tu nejhorší turbulenci v letadle, tak si ji dejte do své ložnice, a toto my jsme prožívali".

On i jeho rodina jsou naštěstí v pořádku, nicméně ty první otřesy přišly velmi brzy ráno a následovaly další, podle CNN minimálně dalších čtyřicet. Stále k nim ještě na jihu Turecka dochází?
My jsme během prvních hodin po tom největším otřesu viděli řádově desítky následných otřesů, a i teď o nich přicházejí zprávy. Během odpoledne byly tři o síle 6 a více stupňů Richterovy škály, ale pak přišel ještě jeden silný otřes, podle prvních měření o síle 7,5 stupňů Richterovy škály, a to je v podstatě skoro tolik, jako byl ten původní. Ukazuje to samozřejmě na jednu věc, na tu obrovskou komplikaci, která záchranářům komplikuje práci, a to jsou právě následné otřesy, které můžou ještě dále narušit statiku poškozených budov. Představuje to nebezpečí i pro ně ve chvíli, kdy v těch troskách pracují, kdy je prohledávají.

Nepřipravenost, špatná prevence

Pracujete jako stálý zpravodaj České televize právě v Turecku. Tam je poměrně obvyklé, že k zemětřesením dochází, ale toto je skutečně bezprecedentní za dlouhá léta nebo snad i desetiletí?
Podobné nebo nejhorší zemětřesení do této doby, které Turecko zažilo, bylo v roce 1999, kdy zasáhlo oblast Izmitu několik stovek kilometrů východně od Istanbulu. Tehdy během zemětřesení zemřelo sedmnáct tisíc lidí. Už teď se tady v Turecku bilance vyšplhala až do čtyřciferné výše a vzhledem k rozsahu zasaženého území panují obavy, že v této chvíli ta bilance rozhodně není konečná.

Co se zemětřesení v Turecku týče, tak Turecko je seismicky aktivní oblast, leží na dvou výrazných zlomech.

Že ho čeká velké zemětřesení, tady z úst řady expertů zaznívalo, že není otázka jestli, ale kdy. Spousta expertů varovala, že Turecko zažije nějaké velké zemětřesení v dohledné době a že je potřeba se na to připravit. Pokud je mi známo, tak nelze přesně předvídat, kdy a kde zemětřesení zasáhne, ale ve chvíli, kdy země leží v nějaké seismicky aktivní oblasti, tak samozřejmě tím nejdůležitějším je prevence. Z úst řady lidí tady v Turecku zaznívá, že je to něco, co Turecko zanedbává. Já si vybavím, že jedna z prvních věcí, kterou jsem jako zpravodaj v Turecku pokrýval někdy v zimě roku 2019, bylo zřícení domu v Istanbulu, který měl načerno postavená tři ze svých osmi podlaží. Zjistilo se, že při jejich stavbě byl použit mořský písek a že ti, kdo ji stavěli, si koupili takzvaný odpustek. Představte si to tak, že máte načerno postavenou budovu, ale stát vám umožní si za nějaký poplatek tuto budovu zlegalizovat. Takový program v minulých letech běžel, měl původně skončit v roce 2018, byl prodloužen až do roku 2019. Podle tehdejších informací stát na těch zlegalizovaných budovách vybral v přepočtu zhruba 60 miliard korun. A není to žádné tajemství, dokonce i samy turecké úřady uvádí, že v zemi je obrovské množství staveb, které nemají v pořádku papíry, abych tak řekl lapidárně.

A to je jeden z důvodů, jedno z čísel, které řada kritiků zmiňuje ve chvíli, kdy dojde na nějakou takovou katastrofou, že Turecko na ty otřesy a na zemětřesení není dostatečně připraveno. Není na ně připraveno s ohledem na to, v jaké oblasti se země nachází. Věřím tomu, že v následujících hodinách a dnech budeme svědky příběhů až do padnutí pracujících záchranářů, stejně jako tomu bylo při minulých zemětřeseních, budeme svědky příběhů, kdy se podaří někoho zachránit z trosek zřícených budov po dlouhých hodinách, ale opět budeme také svědky té debaty, která v Turecku vždy nastává po podobné situaci, kdy se lidé ptají, jestli země nezanedbala právě tu prevenci. Bude se to odehrávat v kontextu situace, kdy současné zemětřesení překonává velmi výrazně všechno, co Turecko v posledních dvaceti letech zažilo.

To znamená tisíce zbořených domů, ale co hůř, tisíce zmařených životů, a to říkám minimálně, protože pesimistické odhady jsou, že obětí nakonec mohou být až desítky tisíc. Za tu dobu, co se společně bavíme, podařilo se někoho z těch sutin, u kterých právě jste, vyprostit?
Za tu dobu, co se tady spolu bavíme, jsem neviděl odjet žádnou sanitku, která předtím odvážela těla obětí, které se podařilo vyprostit, takže vycházím z toho, že za tu dobu, co spolu hovoříme, se nikoho dalšího z trosek budovy, před kterou stojím, vyprostit nepodařilo. To znamená, že záchranáři stále pracují, vidím, jak stále prohledávají trosky a hledají těch víc než třicet lidí, kteří podle dostupných informací mají být pod těmito troskami zavaleni.

V podcastu byly dále využity zvuky z ČT, Sky News, ČRo PLUS, Radiožurnál sport, CNN.