První svobodné volby v Libyi provází konflikty mezi východem a západem
V atmosféře vypjatých emocí a pokračujících lokálních bojů volí dnes Libyjci nový parlament. Pro většinu z nich je to první zážitek tohoto druhu. 42 let uplatňoval v Libyi diktátor Muammar Kaddáfí to, čemu říkal přímá demokracie - systém bez parlamentu, ústavy a politických stran.
Ve východolibyjském Benghází je zvláštní zpravodaj Martin Dorazín.
„Benghází je město, kde se zrodila libyjská revoluce, je to její kolébka. Je to také sídlo odpůrců současných voleb, respektive uspořádání, které má po volbách vzniknout,“ vysvětluje Martin Dorazín, proč sleduje dnešní volby právě ve východní Libyii.
Východní Libye je v ostrém kontrastu se západní částí země. Tyto kontrasty se v současných volbách politicky prohlubují.
Východ země by si přál větší autonomii nebo určitou formu federace země, což v Tripolisu odmítají a trvají na tom, že stát musí být centralizovaný.
Proto také v Benghází dochází k různým incidentům: včera skupina ozbrojenců zastavila provoz na důležitých ropných terminálech ve střední Libyi a žádala, aby vláda tyto volby odložila nejen kvůli nerovnoprávnému postavení východu ve všeobecné národní konferenci, která z voleb vzejde, ale také kvůli tomu, že volby považují za zcela nepřipravené.
U Benghází také neznámí útočníci sestřelili vrtulník s logistikou volebního štábu na palubě. Vyšetřování již potvrdilo, že šlo o útok z lehčí zbraně, která vrtulník sestřelila v nižší letové hladině. Jeden člověk zahynul, ostatní jsou vážně zraněni v nemocnici. I toto je důkaz vypjaté atmosféry, která volby provází.¨
Přestože neexistuje zákon o politických stranách, politická uskupení vznikla sama o sobě a vytvořily se dva silné bloky: spíše občanský blok bývalého premiéra a ekonoma Mahmúda Džibrila a spíše islámská Strana pro spravedlnost a obnovu, kterou lze charakterizovat jako politické křídlo Muslimského bratrstva.
Ozbrojenci na východě Libye zablokovali ropné terminály
Číst článek