Světový tisk o bělehradském atentátu
Jugoslávský deník Blic přináší reakce některých jugoslávských politiků: Předseda Srbské demokratické strany a bývalý jugoslávský prezident Vojislav Koštunica deníku řekl, že se Zoranem Djindjičem v mnohém nesouhlasil a často si navzájem oponovali. Ale v tuto chvíli je jedinou důležitou věcí odsouzení jakéhokoliv druhu terorismu, násilí a použití síly v politice.
Podle premiéra Černé hory Mila Djukanoviče představoval Djindjič novou éru reforem a demokratické tváře Srbska. Jeho smrt je velká rána pro demokratické hnutí v Srbsku, ale také v unii Srbska a Černé hory, píše se na stránkách jugoslávského deníku Blic.
Bělehradský deník Večernje Novosti informuje, že srbský premiér byl zastřelen puškou tak velké ráže, že ho nemohla ochránit ani neprůstřelná vesta. A maďarský deník Magyar Hirlap upozorňuje na spojení boje Djindjičovy vlády proti organizovanému zločinu s atentátem a dodává: " Byla to ukázka toho, kdo v Srbsku ve skutečnosti vládne."
Byl mocný, byl odvážný a měl mnoho nepřátel, domnívá se německý list Süddeutsche Zeitung. Zoran Djindjič zaplatil svým životem za odvážný pokus dovést chátrající stát k lepší budoucnosti. Snil o vytvoření hospodářsky prosperujícího Srbska, které bude prozápadně orientované. Byl proto ceněn Německem, Bruselem i Washingtonem. Svoji politiku podřídil hlavnímu cíli - členství v Evropské unii.
Na podzim roku 2000 dosáhl Djindjič politického vrcholu. Musel se však bojovat proti mnoha nepřátelům - s duchem srbského nacionalismu a s dědictvím válečné éry Miloševiče. Jeho sen o tom, že v Srbsku a na Balkáně budou časy bouří navždy pryč, zůstává nenaplněn a nedosněn. Pro Evropu je atentát na srbského premiéra nebezpečným poselstvím - a pro Srbsko hotovou katastrofou, uzavírá německý list Süddeutsche Zeitung.
Bělehradský atentát komentují také polské deníky. Z listů Gazeta Wyborcza a Rzeczpospolita cituje varšavský zpravodaj Čro Pavel Novák.
Je na čase, aby se Rada bezpečnosti OSN rozhodla, zda podpoří Rezoluci 1441, připomínají britské Timesy. Spojené národy by měly vzít v úvahu Saddámovo pohrdání předchozími sedmnácti rezolucemi a měla by najít konečně způsob, jak přinutit iráckého diktátora ke spolupráci. Spojené národy byly vytvořeny k tomu, aby bránily mír před porušováním zákona. A Irák je věčný útočník, který překračuje mezinárodní zákony, tvrdí britský deník.
Rezoluce 1441 se odvolává na to, že po válce v Perském zálivu je odzbrojení Iráku nezbytným krokem k nastolení mezinárodního míru a bezpečnosti v oblasti. Už rezoluce z roku 1991 podmiňovala příměří v Perském zálivu ochotou Iráku odstranit nezákonné zbraně. Irák to měl udělat nikoli do prosince loňského roku, nýbrž do 17.března 1991. K jejich zničení tedy mělo dojít už před dvanácti lety. Tohle by si měla Rada bezpečnosti uvědomit a měla by požadovat rychlé, konkrétní a podstatné odzbrojení. Jinak riskuje, že se stane mezinárodním diplomatickým eunuchem, dodává britský list The Times.
Podivné atmosféře mezi Spojenými státy a Velkou Británií se věnuje belgický tisk, ze kterého vybíral bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.
