Jen desetina teroristických útoků je neúspěšná. Kterým skupinám plán nevyjde nejčastěji?

Data z globální databáze teroristických útoků ukazují, že od vpádu do Iráku se úspěšnost teroristických pokusů snižuje.

Loni v říjnu překvapila Spojené státy série dopisových bomb. Během deseti dnů pošta odhalila šestnáct dopisů, adresovaných exprezidentu Spojených států Baracku Obamovi, jeho ministryni zahraničí Hillary Clintonové a dalším politikům Demokratické strany. Vedle nich měli balíček do ruky obdržet také finančník George Soros, herec Robert De Niro a redakce CNN.

Adresáty spojuje kritika současného prezidenta Donalda Trumpa. Dopisy podle vyšetřovatelů rozeslal 57letý pravicový extremista Cesar Altieri Sayoc, inspirovaný právě novým prezidentem.

„Bývalý doručovatel pizzy se radikalizoval každodenním čtením Trumpova twitteru, sledováním Fox News a konspiračních teorií na internetu,“ uvedli jeho obhájci. „Uvěřil, že lídři Demokratů se aktivně snaží ublížit jemu, ostatním podporovatelům Trumpa a celé zemi.“

K radikalizaci podle nich přispěla také útočníkova sílící osamělost a vysoké dávky steroidů.

Od soudu Sayoc odešel s dvacetiletým trestem. Kromě toho si odnesl také zápis do databáze teroristických útoků, spravované americkou Marylandskou univerzitou, která mapuje extremismus od roku 1970. Sayoc se s šestnácti neúspěšnými pokusy dostal na špičku statistik neúspěšnosti.

Podobně neúspěšní byli i Trumpovi oponenti. Podle databáze zaútočili dvakrát v letech 2016 a 2017, pokaždé přímo na Donalda Trumpa a pokaždé neúspěšně. Předloňský útočník se pokusil dostat k prezidentovi pomocí ukradeného vysokozdvižného vozíku.

Neúspěšní jsou Palestinci a Irové

Útoky pro- i protitrumpovských extremistů jsou ovšem v padesátileté paměti databáze jen detail. Zajímavější je pohled na neúspěšnost teroristických skupin – jak minulých, tak současných.

Graf ukazuje skupiny s alespoň stovkou pokusů o útok.

Největší podíl neúspěchů má – paradoxně – organizace Černé září. Jde přitom o jeden ze symbolů mezinárodního terorismu – palestinská organizace nechvalně proslula útokem na izraelský olympijský tým na hrách v Mnichově 1972, který stál život jedenáct členů izraelské výpravy. Černé září v letech 1971 až 1976 uspělo „pouze“ ve čtyřech desítkách případů ze 120 pokusů; i tak zavraždilo 77 lidí.

Obecně je neúspěch u teroristických útoků poměrně vzácný: podle databáze neuspělo v letech 1970 až 2018 pouze 11,3 procenta z celkem 191 tisíc pokusů. Celosvětově si útoky za sledovanou dobu vyžádaly 435 tisíc obětí.

Co databáze považuje za úspěch nebo neúspěch, se ovšem pro různé typy útoků liší.

„Klíčová otázka je, zda se podařilo uskutečnit plánovaný typ útoku,“ upřesňují výzkumníci. „Například bombový útok je úspěšný, pokud výbušnina exploduje. Úspěch nebo neúspěch nezávisí na tom, zda zasáhne zamýšlený cíl.“

Mezi organizacemi s relativně vysokou neúspěšností je hned několik zástupců izraelsko-palestinského konfliktu a irsko-britských „Troubles“ po roce 1969.

„Na druhou stranu třeba palestinský Hamás dávno není jen teroristiská organizace, jeho zástupci sedí v parlamentu,“ upozorňuje nezávislý bezpečnostní expert Lukáš Visingr.

Naděje pro Blízký východ

V posledních deseti letech se podíl neúspěšných útoků celosvětově zvyšuje. Zatímco v roce 2006 byl podíl neúspěšných útoků rekordně nízký – 3,7 procenta – v roce 2017 neúspěšnost vyletěla až na 20,6 procenta.

Rok 1993 v datech chybí.

Není to ale nutně dobrá zpráva. Vyšší neúspěšnost může souviset s krizí na Blízkém východě a „demokratizací“ terorismu. Před rokem 2003, kdy mezinárodní koalice obsadila Irák, se roční počet útoků napříč planetou pohyboval těsně nad tisícovkou. V posledních letech to bylo přes desítku tisíc teroristických útoků ročně, z toho víc než polovina na Blízkém východě a v severní Africe. Vyšší podíl neúspěšných útoků pak může být důsledkem toho, že je provozují méně schopní teroristi – podobně jako více studentů přijatých na univerzitu snižuje průměrnou kvalitu jejích absolventů.

Právě teroristické organizace, které se zrodily v nedávných blízkovýchodních konfliktech, patří podle databáze americké univerzity k těm nejúspěšnějším. Islámský stát neuspěl v 15,1 procenta z 6385 pokusů, Al Kájda v 11,7 procenta z 1041 pokusů, Taliban v 10,9 procenta z 8727 útoků a pákistánská odnož Talibanu dokonce v 6,6 procenta z 1426 útoků.

Přesto data ukazují pro Blízký východ – i zbytek světa – jistou naději. V posledních letech teroristických útoků ubývá, oproti roku 2014 s 6943 útoky jejich počet klesl na loňských 2557.

„Počty obětí terorismu se v roce 2017 třetí rok po sobě snížily,“ vypočítává loňská zpráva Global Terrorism Index australského Institutu pro ekonomiku a mír.

„Značné snížení počtu úmrtí v Iráku a Sýrii je výsledkem ústupu Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL),“ pokračuje zpráva. „Počet obětí teroristických útoků, připisovaných ISIL, se v roce 2017 snížil o polovinu, počet útoků o 22 procent. Méně obětí zdůrazňuje slábnoucí schopnosti této organizace.“

Analýza zároveň upozorňuje, že v jiných zemích může hrozba narůstat.

„Přestože v posledních třech letech dopady terorismu slábnou, jsou oblasti, ve kterých se v blízké budoucnosti hrozba zřejmě zvýší. Kolaps ISIL v Iráku a Sýrii vedl k přesunu aktivit do jiných regionů, zejména oblasti Maghrebu a Sahelu, specificky do Libye, Nigeru a Mali, a pak také do jihovýchodní Asie, hlavně na Filipíny,“ pokračuje.

Naopak v Evropě se v posledních letech bezpečnost zvýšila.

„Evropa byla regionem, kde se dopady terorismu snížily nejvíce. Navzdory hrozícímu návratu řady radikálů spadly počty obětí ze 168 v roce 2016 na 81 v roce 2017.“

V roce 2018, po vydání zprávy, nastoupený trend snižování počtu obětí pokračoval jak v Evropě, tak na Blízkém východě.

Strach o české písničky

Česko v posledních letech rozšířilo databázi teroristických útoků hned několikrát. Nejvýrazněji se v létě 2017 zapsal důchodce Jaromír Balda, který porazil strom na železniční koleje a pokusil se akci svést na blízkovýchodní uprchlíky.

„Měl jsem jenom strašnej, živočišnej strach o milované české plémě, české lidičky a české písničky,“ bránil se tehdy důchodce. Podobně jako protrumpovský radikál Sayoc také Balda podle serveru „jednal pod vlivem léků, ale také zpráv v televizi a vyjádření některých politiků.“

Teroristické útoky na českém a slovenském území si v minulosti podle dat vyžádaly 33 mrtvých. Ten vůbec největší, při kterém zemřelo 27 lidí, ovšem s Čechy nemá mnoho společného. V lednu 1972 se na československé území, kousek od Srbské Kamenice, zřítilo dopravní letadlo se srbskou posádkou i cestujícími. K útoku se přihlásila chorvatská nacionalistická organizace Ustaša. Útok se propsal také do Guinnessovy knihy rekordů: letuška Vesna Vulovićová pád z 10 050 metrů přežila a drží tak rekord ve volném pádu z výšky.

Jan Boček

Související témata: Datová žurnalistika, terorismus, Jaromír Balda