Tetování, výška, jizvy, boty. V Rostově třídí těla ruských vojáků, ženy tam hledají své muže a syny

„Pobočka pekla“ či „cesta do ráje“ – tak ruští dobrovolníci a vojáci označují hlavní márnici, kam jsou svážena těla ruských vojáků zabitých ve válce s Ukrajinou. Do Centra příjmu, zpracování a odvozu padlých v jihoruském Rostově na Donu přijíždějí každodenně stovky Rusů, aby podle tetování, jizev, zubů a mateřských znamének identifikovali své příbuzné, píše v reportáži na ruském nezávislém serveru Vjorstka reportérka Anna Ryžkovová.

Svět ve 20 minutách Rostov na Donu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nebožtík

V Rostově je to pořád lepší než v první linii, říká voják-pohřebař (ilustrační obrázek) | Zdroj: Shutterstock

„Přenáším mrtvoly, oblékám je do vojenské uniformy, ukládám je do rakve a připínám jim výložky. Zkrátka je vypravuji na poslední cestu,“ popisuje svou službu v rostovské márnici čtyřicetiletý mobilizovaný Sergej, jehož jméno je stejně jako jména ostatních v reportáži z bezpečnostních důvodů změněno.

Přehrát

00:00 / 00:00

O napětí na Jižním Kavkaze, o moldavské opozici, rozsáhlých požárech na jihu Evropy, charkovských dobrovolnících a o hledání příbuzných mezi padlými. Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách

O své práci nemluví rád. Nechce šokovat své okolí. Přiznává ale, že je to v Rostově pořád lepší než v první linii, odkud sem přijel.

Reportérka serveru Vjorstka se Sergejovi představila jako sestra vojáka, kterého čeká vojenská služba v Rostově na Donu. Pomohlo jí to navázat dialog a vyptat se na jednu z nejutajenějších jednotek ruské armády. Většina Sergejových kolegů se vyhýbá jakémukoliv kontaktu.

Telegramový kanál

„Mám toho strašně moc. Nejsem si jistý, že si na rozhovor najdu čas,“ vysvětluje v chatu své odmítnutí dobrovolník Julian.

Ten na telegramu administruje kanál Vyhledávání nezvěstných vojáků, který sleduje 127 tisíc uživatelů. Zveřejňuje tam standardizované zprávy, které obsahují výšku, velikost bot a podrobný popis tetování těch, jejichž těla ještě nebyla předána příbuzným.

Krize s nedostatkem vojáků na Ukrajině sílí. Rusko využívá děr v obraně, mobilizace je ale ‚toxické‘ téma

Číst článek

Příbuzní nezvěstných jsou nejčastěji jejich ženy, matky, sestry a dcery. Nejdříve měsíce čekají, zda jim jejich voják nezavolá; a stejně dlouho pak na to, až je pozvou na identifikaci mrtvého.

Mezitím procházejí seznamy padlých, fotografie obličejů, rukou, nohou, prstů a dalších částí těla se zvláštními znameními a také osobních věcí, které u sebe voják měl.

Aby se proces identifikace uspíšil, někteří příbuzní si nechávají odebrat DNA v soukromých laboratořích a posílají je do márnice. Když padlý nemá pokrevní příbuzné, hledají se v jeho bydlišti vhodné předměty, na kterých mohla ulpět genetická informace – například kartáček na zuby, břitva na holení nebo hřeben.

Čekání ve frontě

Příbuzní, kteří se dlouho nemohou dovolat do vojenských jednotek nebo na tísňovou linku ministerstva obrany, si kupují lístek a přijíždějí do Rostova na Donu osobně. Brzy ráno si přicházejí stoupnout do fronty u vchodu do márnice a čekají, až na ně přijde řada.

Na dvoře budovy, kde příbuzní čekají, jsou k dispozici lékaři, psychologové a na posilněnou také čaj a sušenky.

Z Ukrajiny se vrací armáda invalidů. Trvalé zranění si odneslo na 380 tisíc ruských vojáků

Číst článek

„Zorganizované to není špatně, pokud to tak jde říct,“ vzpomíná Natalija, které přidělili číslo 102 ve frontě k maringotce, v níž je možné pohovořit s vyšetřovateli. Ti příbuzným na obrazovce počítače dávají nahlédnout do databáze márnice a snaží se identifikovat nezvěstné.  

Zvláštní znamení jejího muže se s žádným tělem vojáka v márnici neshodly. Natalja se tak vrátila domů v naději, že její muž ještě žije. Vzpomíná, že zatímco byla na identifikaci, s jejím synem si na dvoře márnice hrála jakási dobrovolnice.

O cestě do zařízení vypráví i Taťjána z ruského města Rossoš.

Tělo svého muže poznala na první fotografii, kterou jí vyšetřovatelé v márnici ukázali. Tak to ale bývá málokdy. Jiní příbuzní si předtím, než najdou svého manžela, syna nebo bratra, musí prohlédnout celou řadu snímků cizích mrtvých těl, uzavírá svou reportáž na ruském nezávislém serveru Vjorstka Anna Ryžkovová.

Poslechněte si celý pořad Svět ve 20 minutách. Povede washingtonská deklarace k míru na Jižním Kavkaze? Část moldavské opozice je z napojení na Rusko obviňována neprávem. Rozsáhlým požárům na jihu Evropy nahrává státem podporované klučení vinic. Dobrovolníci v charkovské oblasti nasazují životy, aby zachránili zvířata ohrožená válkou.

Jan Machonin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme