Ukrajinský parlament minulý týden uznal, že čerkeský národ se stal obětí genocidy ze strany Ruska. Představitelé čerkeského národního hnutí tuto iniciativu označili za důležitý krok.
Jen v roce 2024 se obětí „epidemie samoty“ stalo více než 3600 lidí, přičemž 85 procent z nich jsou muži. Obzvlášť zranitelní jsou muži ve věku 50 až 60 let.
Rusko se opírá o patrně legální proces, během něhož zboží působí, jako že míří do Číny nebo Ázerbájdžánu. Po překročení hranice ale dodavatel jednoduše změní místo dodávky, popsal jeden z nich.
Zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili se minulou sobotu nechal veřejně slyšet, že by se Gruzie měla omluvit Jižní Osetii za rozpoutání války z roku 2008.
Ruská pravoslavná církev má do 20. září poskytnout 250 dobrovolníků z řad kněží, kteří budou přesunuti do oblasti bojů. Tam budou plnit zejména duchovní, ale i ideologické úkoly v zájmech Kremlu.
O návrat svých krajanů a vyplácení finančních náhrad začali indičtí diplomaté usilovat už letos na jaře. Věci se daly do pohybu až poté, co indický premiér Naréndra Módí navštívil Vladimira Putina.
Prohlašováním o „denacifikaci Balkánu“ to před dvěma lety začalo, nyní se hovoří o riziku nové války v jihovýchodní Evropě. Podrobnosti přináší pořad Svět ve 20 minutách.
Poté, co Macron přitvrdil své postoje vůči Kremlu, sklidil paradoxně kritiku také od těch, kdo francouzské angažmá na Ukrajině podporují: jeho slova se podle nich neshodují s reálnou mírou podpory.
Za Moskvou vyrostl Chrám ruských ozbrojených sil, kde se začaly žehnat tanky směřující na Donbas. Kanonisté Ruské pravoslavné církve také zavedli nový typ světce: „spravedlivého válečníka“.
Mezi Ukrajinci panují nejrůznější neshody. Mnozí z těch, kdo zůstali na Ukrajině, například tvrdě kritizují ty, co odjeli do zahraničí, hlavně ženy, které odjely, i když jejich muži slouží v armádě.
Odchod Vlámska z království by pro zbylé části země znamenal hospodářskou katastrofu. Bez finanční podpory z Antverp by Valonsko stejně jako Brusel přišly na mizinu.
Ještě loni v dubnu připojil podpis pod petici, která vyzývala francouzské občany, aby v druhém kole prezidentských voleb přehradili cestu „dceři rasismu a antisemitismu Marine Le Penové“.
Nad evropskými perspektivami Ukrajiny se ve své analýze zamýšlí dopisovatel ruské redakce BBC Jurij Žigalov. Minulý týden v Bruselu sledoval průběh summitu Evropské rady.
„Existuje dynamika zemí Jihu, které chtějí stvrdit svou identitu a zároveň profitovat z výhodných ekonomických vztahů,“ všímá si politolog Bertrand Badie.
O azyl ve Finsku v září požádalo 13 lidí, kteří přijeli přes hranici s Ruskem. V říjnu už to to bylo 32 lidí, a za první dva listopadové týdny téměř 500. Tématu se věnuje Svět ve dvaceti minutách.
Aíť „fake účtů“ financuje Fond svobodné Rusko, mezinárodní organizace založená v roce 2014, která jako své hlavní cíle deklaruje podporu občanské společnosti a demokratický rozvoj Ruska.
Zásah proti neexistujícímu „Mezinárodnímu LGBT hnutí“ je pokračováním kroků Ruska proti této menšině. Aktuálně může akce souviset s nadcházejícími prezidentskými volbami.
Nad perspektivami arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu se ve své analýze na stránkách nezávislého ruského internetového portálu zamýšlí Alexandr Atasuncev.
Podle kyjevské vlády mohlo několik desítek tisíc mužů v odvodovém věku s pomocí úplatků 3–15 tisíc dolarů získat falešná potvrzení o zdravotní nezpůsobilosti.