Ekologičtí aktivisté včetně Greenpeace a ruské nezávislé ekologické organizace Ekozaščita vyzývají, aby byly na Rosatom uvaleny sankce za účast v agresi. Západní vlády jim ale zatím nevyšly vstříc.
Ukrajinský parlament minulý týden uznal, že čerkeský národ se stal obětí genocidy ze strany Ruska. Představitelé čerkeského národního hnutí tuto iniciativu označili za důležitý krok.
Jen v roce 2024 se obětí „epidemie samoty“ stalo více než 3600 lidí, přičemž 85 procent z nich jsou muži. Obzvlášť zranitelní jsou muži ve věku 50 až 60 let.
Rusko se opírá o patrně legální proces, během něhož zboží působí, jako že míří do Číny nebo Ázerbájdžánu. Po překročení hranice ale dodavatel jednoduše změní místo dodávky, popsal jeden z nich.
Zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili se minulou sobotu nechal veřejně slyšet, že by se Gruzie měla omluvit Jižní Osetii za rozpoutání války z roku 2008.
Ruská pravoslavná církev má do 20. září poskytnout 250 dobrovolníků z řad kněží, kteří budou přesunuti do oblasti bojů. Tam budou plnit zejména duchovní, ale i ideologické úkoly v zájmech Kremlu.
O návrat svých krajanů a vyplácení finančních náhrad začali indičtí diplomaté usilovat už letos na jaře. Věci se daly do pohybu až poté, co indický premiér Naréndra Módí navštívil Vladimira Putina.
Prohlašováním o „denacifikaci Balkánu“ to před dvěma lety začalo, nyní se hovoří o riziku nové války v jihovýchodní Evropě. Podrobnosti přináší pořad Svět ve 20 minutách.
Poté, co Macron přitvrdil své postoje vůči Kremlu, sklidil paradoxně kritiku také od těch, kdo francouzské angažmá na Ukrajině podporují: jeho slova se podle nich neshodují s reálnou mírou podpory.
Za Moskvou vyrostl Chrám ruských ozbrojených sil, kde se začaly žehnat tanky směřující na Donbas. Kanonisté Ruské pravoslavné církve také zavedli nový typ světce: „spravedlivého válečníka“.
Mezi Ukrajinci panují nejrůznější neshody. Mnozí z těch, kdo zůstali na Ukrajině, například tvrdě kritizují ty, co odjeli do zahraničí, hlavně ženy, které odjely, i když jejich muži slouží v armádě.
Odchod Vlámska z království by pro zbylé části země znamenal hospodářskou katastrofu. Bez finanční podpory z Antverp by Valonsko stejně jako Brusel přišly na mizinu.
Ještě loni v dubnu připojil podpis pod petici, která vyzývala francouzské občany, aby v druhém kole prezidentských voleb přehradili cestu „dceři rasismu a antisemitismu Marine Le Penové“.
Nad evropskými perspektivami Ukrajiny se ve své analýze zamýšlí dopisovatel ruské redakce BBC Jurij Žigalov. Minulý týden v Bruselu sledoval průběh summitu Evropské rady.
„Existuje dynamika zemí Jihu, které chtějí stvrdit svou identitu a zároveň profitovat z výhodných ekonomických vztahů,“ všímá si politolog Bertrand Badie.
O azyl ve Finsku v září požádalo 13 lidí, kteří přijeli přes hranici s Ruskem. V říjnu už to to bylo 32 lidí, a za první dva listopadové týdny téměř 500. Tématu se věnuje Svět ve dvaceti minutách.
Aíť „fake účtů“ financuje Fond svobodné Rusko, mezinárodní organizace založená v roce 2014, která jako své hlavní cíle deklaruje podporu občanské společnosti a demokratický rozvoj Ruska.
Zásah proti neexistujícímu „Mezinárodnímu LGBT hnutí“ je pokračováním kroků Ruska proti této menšině. Aktuálně může akce souviset s nadcházejícími prezidentskými volbami.
Nad perspektivami arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu se ve své analýze na stránkách nezávislého ruského internetového portálu zamýšlí Alexandr Atasuncev.
23:35
