Trumpův první rok: jedním z hlavních témat je ochrana hranic, prezident se svých snů o zdi nevzdává
Mexiko za stavbu zdi na hranicích se Spojenými státy evidentně platit nemíní, navzdory příslibu Donalda Trumpa voličům. Snu a jedné z hlavních součástí své agendy se ale prezident nevzdává. Amerika už viděla architektonické návrhy a Trump požaduje od Kongresu, aby financování zdi umožnil z domácích zdrojů. Ochrana hranic nejen fyzickými bariérami je tématem, které se táhne celým právě končícím prvním rokem Trumpova prezidentství.
Máloco zaměstnávalo Bílý dům za poslední rok tolik a budilo takové vášně jako právě imigrace. První výnos podepsal Donald Trump už po týdnu ve funkci, což odstartovalo sérii soudních sporů a dalšího upravování pravidel pro přijímání cizinců do země.
Oba jsou Američané se syrskými kořeny, zastávají ale zcela opačný názor na imigrační politiku prezidenta USA. Ta je přitom jeho silným tématem a právě Syřanů se hodně týká. Poslechněte si první část seriálu k prvnímu roku Trumpova prezidentství.
„Podívejte se, jaké čelí opozici, ačkoli tohle téma je jasně v prezidentových pravomocích. Americká ústava je přesně vymezuje, a i když máme dělbu moci a systém brzd a rovnováhy, jsou záležitosti, které má v gesci prezident - a tam patří právě imigrační politika a zajišťování hranic. Ovšem Trumpa za to napadá nejenom tisk nebo establishment ve Washingtonu, ale i federální soudci, kteří si myslí, že mají tu moc, aby rušili to, co je jasně v jeho ústavních pravomocích – to považuju za tragédii,“ myslí si křesťanský konzervativec se syrskými kořeny a Trumpův příznivec Joseph Farah.
Právnička a novinářka Alia Maleková, Američanka se syrskými kořeny, upozorňuje na problémy, které Trump svými podle kritiků naopak protiústavními, paušalizujícími výnosy způsobil lidem, kteří chtěli ve Spojených státech navštívit své blízké, nebo studentům, kteří v Americe dostali stipendium, ale najednou se nesměli vrátit zpátky do země. A zná i ty, kteří jsou na tom úplně nejhůř.
„Případy lidí, kteří jsou opravdu v tísni a v nebezpečí, a Spojené státy nejsou bez viny, takže není morální je odmítat. Má to vliv i na naši společnost, připravujeme se o lidi, kteří tu chtějí pracovat nebo studovat. Podívejte se na Kanadu, která má odvahu a přijímá Syřany ve velkém, protože ví, že lidi potřebuje. A myslím, že země s podobným přístupem z toho profitují, třeba Německo. Mnoho uprchlíků jsou vzdělaní lidé, kteří budou vydělávat na důchody těm Němcům, kteří jdou teď do penze,“ uvedla.
Železobetonové i průhledné. V Kalifornii už stojí prvních osm vzorků hraniční zdi s Mexikem
Číst článek
Nehraje se ale zdaleka jen o přístup k uprchlíkům, Spojené státy teď licitují o budoucnost celého systému přijímání přistěhovalců včetně těch legálních. Vyjednávání mezi kongresmany a Bílým domem, to je bublající kotlík, ve kterém plave spousta dílčích témat, jako jsou budoucnost lidí bez dokumentů, kteří se do Spojených států dostali v dětském věku, osud statisíců občanů Salvadoru, Haiti a dalších zemí - lidí, které Američané přijali dočasně v rámci humanitární pomoci.
Jde také ale třeba o rušení loterie o takzvanou zelenou kartu, které se ročně účastní i tisíce Čechů. A nad tím vším se stále vznáší Trumpův základní požadavek - postavit zeď na hranici s Mexikem za miliardy dolarů.
