V Německu začal proces se spiklenci z hnutí Říšští občané. Podle obžaloby plánovali ‚krvavý převrat‘
V německém Frankfurtu nad Mohanem v úterý začal proces s devíti členy krajně pravicového hnutí Říšští občané. Ti měli pod vedením aristokrata Heinricha XIII. Prinze Reusse připravovat státní převrat s cílem nastolení monarchie.
Vůdcové skupiny, mezi které kromě Reusse patří i jeho přítelkyně, bývalí vojenští důstojníci či exposlankyně strany Alternativa pro Německo (AfD) Birgit Malsack-Winkmannová, byli zatčeni v prosinci 2022. Čelí obvinění z vlastizrady a terorismu, podle prokuratury připravovali krvavý státní převrat.
Během něj mělo dojít k ozbrojenému útoku na berlínské sídlo Spolkového sněmu a zatýkání poslanců či kancléře Olafa Scholze. Reuss měl být podle listu The Guardian následně jmenován novým kancléřem. Při plánování útoku byla údajně nápomocná právě Malsack-Winkmannová, která měla jakožto tehdejší poslankyně parlamentu do budovy plný přístup.
Devět obžalovaných tvoří třetinu původně obviněných. Proces s vojenským křídlem skupiny, v jehož čele stál bývalý výsadkář Rüdiger von Pescatore, začal již koncem dubna ve Stuttgartu. S dalšími osmi členy hnutí bude proces zahájen v červnu v Mnichově. Procesy se podle televize Welt mohou protáhnout na několik let.
Stesk po císařství
Říšští občané (německy Reichsbürger) je krajně pravicové hnutí, které neuznává legitimitu moderního německého státu. Ačkoliv nemá jednotný program, mezi jejich hlavní cíle patří znovunastolení monarchie navazující na Německé císařství či revize hranic země. Organizace rovněž projevovala silně antisemitské názory.
Němečtí pučisté se inspirovali i v USA, soudí zpravodaj. Proces může trvat roky
Číst článek
Podle informací německé rozvědky by hnutí mělo mít kolem 23 000 podporovatelů. Jejich část vytvořila menší skupinu, takzvanou Radu (Der Rat), která měla naplánovat zmíněný státní převrat. V čele Rady stáli právě výše jmenovaní obžalovaní.
Rada se kromě plánování převratu měla věnovat i snaze o získání zahraniční podpory. Dvaasedmdesátiletý Reuss měl díky své přítelkyni, která je ruské národnosti, navázat kontakty, které mu umožnily získat financování od několika občanů Ruské federace.
Při údajných setkáních na ruských zastupitelských úřadech Německu či na Slovensku měl Reuss usilovat i o získání oficiální státní podpory. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruskou účast ihned po zatýkání popřel.
Německá policie zahájila vyšetřování skupiny na jaře roku 2022. K zatčení vůdců následně došlo 7. prosince, za účasti až 5 000 policistů bylo zadrženo 25 členů organizace. Při domovních prohlídkách vyšetřovatelé zabavili početný arzenál zbraní a více než půl milionu eur (přes 12 milionů korun) v hotovosti a zlatě.
Německo reaguje na vzestup ultrapravice. Hodlá posílit kontrarozvědku a zostřit dohled nad zbraněmi
Číst článek
‚Zmatený starý muž‘
Od organizace se distancovala i hlava rodu Reussů Heinrich XIV. Ten o vůdci spiklenců, který je jeho vzdáleným bratrancem, uvedl, že jde o „zmateného starého muže, který je plně oddán konspiračním teoriím”.
Experti se shodli, že by sice případný převrat měl jen minimální šanci na úspěch, varují ale před vnitropolitickými důsledky. Podle Jana Rathjeho, odborníka z německé neziskové organizace CeMAS zabývající se pravicovým extremismem, je totiž důležitý i symbolický aspekt pokusu o puč. „Násilné povstání proti vládě by mohlo zpopularizovat myšlenku, že je vláda slabá,” uvedl Rathje pro BBC.
