Strážci, sítě i křovinořezy. Tak se chrání Krkonoše v čase klimatických změn
Krkonošský národní park je nejen útočištěm vzácné přírody, ale také jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. S tím roste tlak na přírodní hodnoty, které je potřeba chránit a právě v tom spočívá každodenní práce strážců přírody.
V jejich kompetenci ale není jen kontrola dodržování pravidel, stále důležitější je také osvěta návštěvníků, zásahy proti invazním druhům i sledování dopadů klimatických změn. Jedním z problémů, které se netýkají jen Krkonoš, jsou invazní rostliny.
Správa národního parku kontroluje dodržování pravidel i šíření invazních druhů
Správa národního parku se je snaží nejen likvidovat, ale i zapojit veřejnost. „Každá osvětová akce, která lidem řekne, že by si na něco měli dát pozor, je jenom dobře,“ říká mluvčí Radek Drahný. Pozornost letos poutala výzva k trhání lupiny mnoholisté, a v hledáčku ochránců je také netýkavka žláznatá, ta se prý dá i zpracovat: „Z ní si můžete udělat sirup, hledáme i další možnosti využití,“ dodává Drahný.
Strážce jako chodící encyklopedie
Profesionálních strážců působí v Krkonoších jen dvacet, přesto denně hlídkují na stovkách kilometrů turistických tras. „Strážce je v první řadě chodící informační kancelář,“ vysvětluje Drahný.
Kromě odpovídání na dotazy turistů ale mají i pravomoci vymáhat dodržování pravidel. Podstatou jejich práce je prevence, k pokutám sahají až v případě vážnějších přestupků. „Uložení pokuty chování nezmění. My se snažíme lidem vysvětlit, proč to, co dělají, není dobře,“ říká.
Zafungovalo to například i na Sněžce, kde ubylo přestupků. Svůj podíl na tom má osvěta, ale také sítě, které zatím zůstávají jako ochrana vzácných druhů. „Byli bychom ale rádi, kdyby zmizely. To si přejeme moc,“ dodává Radek Drahný.
2:25
Na populární krkonošské boudě Výrovka končí po 13 letech boudařka Michaela Šťastná. Proč?
Číst článek
Změna klimatu má přímý dopad i na podobu horské krajiny. Horní hranice lesa se podle ochranářů zvedá o 43 centimetrů ročně, což ohrožuje cenné trávníky a tundrová společenstva. Přirozený vývoj ale někdy nestačí.
„Když chceme dát šanci třeba všivci krkonošskému, musíme zasáhnout. Klidně i s křovinořezem,“ přibližuje Radek Drahný zásah, který měl za cíl udržet prostor pro drobnou endemickou rostlinu. Podobně pomáhají i tetřívkovi nebo odstraňují rozrůstající se kleč.
Národní park se snaží být nejen přísným strážcem, ale i partnerem pro turisty, kteří chtějí objevovat méně rušná, ale krásná místa. Radek Drahný doporučuje trasu z Vrchlabí přes Žalý a tři kopce až na Mísečky: „Budou tam krásné výhledy, borůvky, lesní stín. Tedy ideální výlet pro horké dny.“
Výlet můžete zapít pivním speciálem s příměsí bylin a borůvek, který vznikl k připomínce 100. výročí od úmrtí botanika Františka Schustlera.
