Při korunovaci Karla III. zazní i řečtina. Nejdůležitější bude pomazání, vysvětluje kněz

Korunovace britského panovníka se odehraje po bezmála 70 letech. Jak velkolepá akce nás čeká? Dorazí i princ Harry, velká věc, o tom se dlouho spekulovalo.
Bude to skutečně velkolepá akce a bude to akce v mnoha ohledech unikátní. A to nejen proto, že se ve Velké Británii nekonala 70 let, ale i proto, že korunovace panovníka je vlastně už docela unikátní úkaz i mezi evropskými monarchiemi. Dřív to bylo obvyklé i třeba tady v Rakousko-Uhersku, nicméně třeba u nás poslední korunovace proběhla v roce 1836 a většina evropských monarchií, pokud korunovaci vůbec měla, tak ji odstranila na přelomu 19. a 20. století. Takže například země Beneluxu, které jsou monarchiemi, korunovaci nikdy neměly. Země Skandinávie je odstranily právě s přijímáním ústavních pořádků na přelomu 19. a 20. století a podobně. Takže když odmyslíme třeba některé země Afriky a Dálného východu, kde ovšem ten ceremoniál vypadá velmi odlišně od toho, jak jsme zvyklí z toho křesťanského prostředí, tak v podstatě zůstávají pouze dvě monarchie v Evropě, které korunovaci stále mají. Tou jednou je Velká Británie, o které dnes budeme mluvit, a tou druhou, alespoň teoreticky, je stát Vatikán, protože i papež může být korunován. Nicméně žádný z papežů od Jana Pavla I. tuto možnost nevyužil. Takže je to skutečně unikátní věc, bude to veliká ceremonie, jak v rovině státní, tak v rovině církevní.

Připomenu nejdříve světské záležitosti, totiž tisíce policistů v ulicích, průvod, který má být kratší než při korunovaci Alžběty II. a který bude směřovat od Buckinghamského paláce na Trafalgar Square, odtud k Westminsterskému opatství, budou tam kočáry… Předpokládáme, že v Londýně budou statisíce lidí.
Je to do určité míry srovnatelné s poslední korunovací, protože průběh a ritus korunovace se vlastně až tolik nemění. A nějak zásadně se neměnil posledních tisíc let. Dá se očekávat, že Angličané budou přítomní, budou v ulicích, že budou velmi přísná bezpečnostní opatření. Myslím si, že to je jedna z věcí, která bude tuto korunovaci odlišovat velmi výrazně od korunovací předchozích, totiž že za těch 70 let se svět docela výrazně změnil a docela výrazně se změnily nejenom třeba mediální možnosti. Poslední korunovace Alžběty II. byla vlastně první, která byla přenášena televizí, alespoň částečně.

Tentokrát bude korunovace probíhat v přímém přenosu na mnoha médiích, online. Ale zároveň se ten svět změnil možná i v tom trošku negativním, že bezpečnostní ohledy prostě hrají v tento moment mnohem větší roli, než jak tomu bylo před 70 lety. To znamená, uvidíme velké nasazení policie, uvidíme opravdu přísné kontroly a otázky bezpečnosti prostě budou řešeny velmi výrazně.

Korunovace dostala kódové označení Operace Golden Orb, což v českém překladu, myslím, asi nejlíp vystihuje operace Zlaté královské jablko. Už jsme tady zmínili, že průvod bude směřován do Westminsterského opatství. Tam se odehraje to zásadní?
Tam se odehraje skutečně to zásadní, protože korunovace je náboženský obřad. Je to obřad, ve kterém je při bohoslužbě vyprošována boží podpora, boží pomoc pro krále. Zároveň je korunovace i symbolickým stvrzením, že král je skutečně králem. De facto se král stává králem přesně v okamžiku, kdy zemře jeho předchůdce, nebo v tomto případě předchůdkyně. To znamená, že Karel III. už králem je.

To je takové to: The king is dead, long live the king!
Přesně tak. Je to spíš takový moment veřejného uznání, kdy před lidem, ale v náboženském smyslu i před Bohem, se uznává, potvrzuje tato skutečnost. A my tam uvidíme obě roviny. Uvidíme rovinu světskou, kdy na začátku ceremoniálu bude arcibiskup z Canterbury a další představitelé obcházet do čtyř světových stran a budou formálně symbolicky vyvolávat, toto je váš král, toto je král. A v odpověď bude, tedy Bůh ochraňuj krále, jako to stvrzení toho, že ta skutečnost taková je. A následovat bude ten samotný náboženský obřad. Jehož vlastní jádro je modlitba k Duchu svatému, aby krále podporoval, dal mu svoje dary a pomazání.

Pomazání, které je vlastně tou nejposvátnější a nejvnitřnější ceremonií celé královské korunovace. My si představujeme, že na korunovaci je nejdůležitější to, když se dá králi koruna na hlavu, ale z toho církevního pohledu to tak není. Z církevního pohledu vlastně ty „vysvětlující obřady“, to znamená, když se král postupně obléká do různých symbolů svého úřadu, mezi kterými je i koruna, tak to už je to, co vlastně následuje po tom pomazání a po té modlitbě za dary Ducha svatého, což je tím nejvlastnějším momentem samotné korunovace.

Takže přísaha a pomazání olejem.
Ano, přísaha v tom smyslu, že to je ta světská rovina, protože tam se král zavazuje, že bude chránit a bránit to, co je mu svěřeno, včetně samozřejmě církve, protože král má roli v církvi a je zavázán povinnostmi i vůči církvi, tedy anglické církvi. Pomazání, které má velice hluboké biblické kořeny. Ve Starém zákoně bývali pomazáni izraelští králové a potom skrz křesťanské dědictví bylo pomazání krále, stejně jako pomazání biskupa, symbolem propůjčení nebo udělení úřadu. Bylo to tak ve středověku při pomazávání králů a císařů ve Svaté říši římské a podobně. Dodnes je pomazání zachováno jako důležitý moment třeba při svěcení biskupa. A říká se, že před těmi tisíci lety, když se sestavoval první anglický korunovační ritus, tak měl dva vzory. Tím prvním vzorem byly francké korunovace z kontinentální Evropy a tím druhým byl ritus svěcení biskupa. Aniž by král byl duchovním, tak prvky z liturgie a svěcení duchovních tam budou.

Zmínil jste tisíciletou historii. Už tisíc let existuje jakýsi britský královský ritus.
Přesně tak. On se samozřejmě několikrát měnil, ale ne nějak výrazně. Výrazným momentem třeba bylo, když v Anglii proběhla reformace, když se anglická církev osamostatnila a král v ní zaujal z hlediska světské správy tu úlohu, která předtím zřejmě (ale je to samozřejmě historicky diskutabilní) přináležela římskému biskupovi, tedy papeži. Takže v okamžiku, kdy se anglická církev osamostatnila, tak se to projevilo i v korunovaci, protože král tím dostal tu investituru. Například je to král, který jmenuje biskupy v anglické církvi. A anglická církev, to znamená anglikánská církev Anglie, je církví státní. Proto ta provázanost mezi korunou a církví je tak velice úzká a ukazuje se to velice silně i v tom ritu, který uvidíme.

A propos, je pravda takové to, co se učívá ve škole, že král, královna předtím, že je to hlava anglikánské církve?
Není to tak docela pravda. V první řadě je třeba říct, že musíme rozlišit anglikánskou církev a anglickou církev (Church of England). Anglikánská církev je celosvětové společenství, které najdeme v podstatě všude na světě, nejenom tedy v zemích bývalého britského impéria, ale i jinde. A je tvořeno více než 40 provinciemi. Jednou z těch provincií, tou nejstarší a největší, je anglická církev. To znamená anglikánská církev Anglie. A pouze v rámci anglické církve má britský panovník nějakou roli v rámci církve. To znamená, mimo Anglii, to znamená už ani ve Walesu, už ani ve Skotsku, notabene potom třeba v Japonsku nebo v Americe, v Kanadě, tak tam už král žádnou roli neplní. Plní pouze v rámci anglické církve a drží historicky titul vrchního správce anglické církve. To znamená, vykonává vlastně roli té nejvyšší světské autority, přičemž roli té nejvyšší duchovní autority vykonává jak v anglické církvi, tak v celosvětovém anglikánském společenství arcibiskup z Canterbury, který bude krále korunovat.

Korunovat jakou korunou? Já jsem četl, že budou dvě.
Ty koruny jsou dvě, ještě je tam potom koruna pro královnu.

Takže tři?
Takže tři, ano, přesně tak.

Ona je moc těžká, tak ta zásadní, to bude asi koruna svatého Eduarda.
Přesně tak. Je to ta veliká koruna s tím obrovským diamantem. To je ta, kterou se symbolicky provede korunovace, ale protože s touhle korunou na hlavě by král nemohl moc chodit a tak dále, protože je opravdu těžká a nedá se s ní moc dobře manipulovat, tak potom bude ta koruna vyměněna.

Vrátím se k samotnému obřadu korunovace, který nás teď o víkendu čeká, a doplním zase nějaké světské elementy. Kromě toho, o čem jsme tady společně mluvili, tak pak se král Karel III. se svou chotí vrátí průvodem zpátky do Buckinghamského paláce, tam z balkónu pozdraví lidi, kteří se přišli na korunovaci podívat, bude přelet letadel Red Arrows a tak dále. Ale mě zajímá ještě jedna věc a to souvisí s tím náboženským rozměrem a možná se ještě na chvíli vrátíme zpátky do Westminsterského opatství, já totiž nevím, kde přesně se to odehraje, ale jako pocta králově zesnulému otci, princi Filipovi, má zaznít řecká ortodoxní hudba.
Ano, je to tak.

To mě hrozně zaujalo.
V rámci obřadu zazní několik jazyků. Nebude zaznívat pouze angličtina, zazní třeba welština a také řečtina, a to ve zhudebnění žalmů a ve zhudebnění duchovních textů, které tu bohoslužbu provázejí. To není nic až tak neobvyklého, řečtina se v křesťanské liturgii používá. Používá se nakonec při slavení každé eucharistie, když se na začátku volá Kyrie Eleison, Pane smiluj se, tak to je samo o sobě řecky, protože řečtina je vlastně tím původním křesťanským liturgickým jazykem, takže i do té tradice západní církve řečtina patří. A tady je odkaz na pravoslaví skrze Karlova otce zřejmý. Pravoslavný element bude přítomný ještě v jednom momentě. Celá bohoslužba bude anglikánská. Bude to eucharistie, to znamená katolicky bychom řekli mše svatá anglikánského ritu, to znamená, že na svatém přijímání se budou podílet pouze anglikáni, nicméně budou přítomní i duchovní jiných křesťanských církví, mimo jiné pravoslavný arcibiskup. A tito duchovní na konci samotné korunovace udělí společně králi požehnání. To je rovina, kdy je ten ritus anglikánský, přičemž drobnou zajímavou úlohu v něm má představitel Skotské presbyteriánské církve, jejímž členem Karel III. formálně také je. To je taková legrace, že když je král v Anglii, tak je anglikán, a když je ve Skotsku, tak je presbyterián.

Přejede hranice a už to změní.
Přesně tak. A na konci samotné bohoslužby, vlastně už trošku mimo, mezi bohoslužbou a následnou cestou zlatým kočárem, se ke Karlovi ještě přidají představitelé nekřesťanských náboženství, hinduisté, buddhisté, muslimové a další, a společně mu vyjádří hold.

Taková zajímavá perlička, kterou jsem nedávno četl, je, že jelikož se korunovace bude odehrávat v sobotu, tedy na židovský šabat, kdy židé nesmí používat elektřinu, tak tenhle hold představitelů jiných náboženství, mezi kterými bude i zástupce židovské komunity, nebude snímaný mikrofonem, protože ten by musel být připojený na elektřinu.

Zlepší korunovace obraz královské rodiny?

Jak moc jsou Britové věřící? Zajímá je vůbec, co se bude odehrávat kolem celé korunovace?
Myslím si, že je to určitě zajímá a ne nezbytně pro to, že by byli věřící. V Británii je pořád relativně silná tradiční příslušnost k anglikánské církvi. Ve skutečnosti je to tak, že z hlediska britského práva, státního i církevního, se předpokládá, že britský občan je anglikán, není-li stanoveno jinak. Provázanost mezi státem a církví je v Anglii pořád velmi silná, a to obousměrně. Je to vidět i v tom, že král vykonává nějakou úlohu v rámci anglické církve, třeba jmenování biskupů, ale do církevního fungování zasahuje i předseda vlády, do církevního fungování zasahuje i parlament. Například když anglická církev přijala některé velké změny, které se týkaly třeba toho, že ženy mohou sloužit jako duchovní (ostatně během korunovace biskupky uvidíme), tak takováto významná církevní rozhodnutí musí ratifikovat parlament. Parlament jakožto volený sbor všech Angličanů, protože se tak nějak pořád právně předpokládá, že Angličané jsou anglikáni, tak proto parlament ratifikuje i některá významná církevní rozhodnutí.

V poslední době se odehrála řada skandálů, které se týkaly britské královské rodiny, a možná i nějakým způsobem poklesla důvěra v tuto instituci. Když jsem se ptal, jak moc se Britové těší na korunovaci, tak jsem si vytáhl nejnovější průzkum agentury YouGov a 64 % respondentů se o nadcházející korunovaci příliš nezajímá. To je docela vlastně dost. Existují tedy i nějaké kritické hlasy? Že to bude to moc drahé? Že je to zbytečně pompézní? Proč ta korunovace ještě musí být?
Kritické hlasy určitě zaznívat budou a bylo by překvapující, kdyby nezaznívaly. Korunovace skutečně asi drahá bude, především kvůli bezpečnostním opatřením, která ji provázejí. Zajímavé je, že sám Karel III. se zasazoval o to, aby některé náklady spojené s korunovací byly sníženy. Je takovou zajímavostí, že mezi symboly korunovace, které tam figurují, patří také meč, opasek a rukavice, které symbolizují vojenskost role, kterou zastává král, který je samozřejmě vrchním velitelem ozbrojených sil.

Však on i přijde ve vojenské uniformě?
Zřejmě ano, ale bude se potom převlékán do korunovačních rób. Nicméně bývalo zvykem, že každý král si na korunovaci nechával vyrábět nový opasek a rukavici. Za prvé asi proto, aby mu pasovaly, protože ne každý král je stejný v obvodu pasu. Ale Karel III. rozhodl, že ušetří náklady, které by asi nebyly úplně malé, protože jsou to všechno zlatem vyšívané věci a velmi krásné, a že použije rukavici a opasek z předminulé korunovace, to znamená v zásadě sto let staré věci.

A úplně poslední dotaz. Může takováto událost, velká a slavná, plná nadšení a radosti, minimálně ze strany těch lidí, kteří budou přímo na místě, nějakým způsobem zlepšit pošramocený obraz britské královské rodiny?
Nejsem si úplně jistý, jestli je obraz britské královské rodiny pošramocený. Samozřejmě, kdybyste sledovali různé průzkumy veřejného mínění, tak to lítá tak různě nahoru a dolů. Víme, jak to bylo třeba kolem Charlesova, tehdy ještě prince Charlese, rozvodu s princeznou Dianou, kde byl asi nejnižší moment popularity. Teď třeba samozřejmě otázka prince Harryho a podobně. To jsou věci, na kterých se veřejné mínění různě štěpí.

Nechtěl jsem ten bulvár vytahovat, ale přijede Harry a Meghan nepřijede.
Je to tak. Nicméně já si myslím, a když se o tom bavím s některými Brity, tak mi to i dost potvrzují, že síla královské rodiny a vlastně i síla monarchie oproti běžnému politickému zřízení je v tom, že oni nemusí myslet v horizontu měsíců a let, ale skutečně v horizontu desetiletí, ne-li staletí. To znamená, že nemusí nezbytně hledět na to, jestli zrovna teď popularita klesá o 5 % nebo stoupá o 5 %. A konečně i to, k čemu se král zavazuje, že bude pracovat na udržení a na kontinuitě, je něco, co má velký význam.

V podcastu byly dále využity zvuky z České televize a youtubových kanálů: BBC News, CBS News, Archive of Recorded Church Music, Inter-Pathé History, Royal Collection Trust a ABC News (Australia).