Zahraniční tisk o Bushových výrocích k válce v Iráku
Lhal prezident Bush o válce v Iráku nebo se jen mýlil? Evropa musí najít nový model integrace přistěhovalců. Slováky dnes donutí vyjít do ulic jen opravdu silné důvody. To jsou témata, kterými se zabývá dnešní zahraniční tisk.
Prezident Bush pokračuje ve své diplomatické cestě po Asii, přední americké listy se však zabývají především jeho nedávnými výroky ohledně války v Iráku. Prezident se v nich přiznal, že se při rozhodování o útoku na Irák v roce 2002 mýlil, ale že nebyl sám. George Bush se snaží nenechat odpovědnost jen na sobě, když obviňuje Kongres i exprezidenta Clintona, že měli přístup ke stejným zpravodajským informacím jako on, a že došli v roce 2002 ke stejnému závěru zaútočit na Irák, píše deník New York Times a pokračuje:
Nevíme ale, co tím pan prezident myslí. V té době skutečně panoval názor, že Irák vlastní chemické a biologické zbraně. Ale Bill Clinton po konzultaci údajů zpravodajských služeb usoudil, že diplomatický nátlak a pravidelné inspekce postačují. Navíc i Francie, Rusko a Německo prohlásily, že válka není opodstatněná.
Pane prezidente, tentokrát Vám to neprojde, vzkazuje Bushovi Washington Post a dodává: George Bush se odvolává na zavádějící fakta, ale už nám zřejmě nechce připomenout, jak v roce 2002 zneužil válku v Iráku a náladu po zářijových teroristických útocích jako argument v politické debatě proti demokratům. Jeho poslední prohlášení nám opět dokazují, že není schopen vést naši zemi, píše Washington Post.
Křesťanský deník Christian Science Monitor je k prezidentovi mírnější. Američané se musí rozhodnout, zda pan prezident skutečně lhal a věděl, že Irák takové zbraně nevlastní, nebo zda jen věřil tehdy obecně panujícímu názoru, že irácké nebezpečí je reálné, uzavírá Christian Science Monitor.
Italský deník Corriere della Sera se dnes v komentáři věnuje otázce integrace přistěhovalců do evropské společnosti. Oba evropské modely imigrační politiky jsou v krizi, konstatuje italský deník. Britská snaha včlenit imigranty do multikulturní společnosti a žádat po nich jen respekt Ústavy a zákonů se setkala s odpovědí v podobě bombových útoků. Francie, která nabídla přistěhovalcům plnoprávné občanství za to, že se podrobí zvykům většiny, dnes čelí sociálním nepokojům.
Je třeba najít nové řešení. Nesmíme zapomenout, že každá migrace společnost mění, a že se tyto změny postupem času nesmažou. Čtyřicet let jsme brali v úvahu jen sociální aspekty fenoménu přistěhovalectví. Dnes jsou to také kulturní a hlavně náboženské otázky, které musíme řešit. Je nejvyšší čas. Nebylo by to v lidských dějinách poprvé, co se z poklidně žijících sousedů různých národností a náboženského vyznání stali přes noc nepřátelé, dodává Corriere della Sera.
Dohoda o hraničním přechodu z Egypta do pásma Gazy je pravděpodobně posledním politickým aktem vlády Ariela Šarona, píše dnešní vydání izraelského levicového deníku Haaretz. Cituje z něj náš zpravodaj na Blízkém východě Jaromír Janev.
Zatímco Českou republiku oslavy výročí sametové revoluce teprve čekají, na Slovensku si listopadové události roku 1989 připomněli studenti už včera. Na ohlášené mítinky jich však přišlo žalostně málo. Jak píše slovenský deník SME, po pádu komunismu se Slováci stali pasivními. Jen velmi málo událostí nás dokáže vyburcovat, abychom vyšli do ulic. V poslední době byly výjimkou jen demonstrace proti neonacistickému násilí v Bratislavě a pak snad už jen události v roce 1991, kdy se rozhodovalo o budoucnosti Československa.
Podle sociologů Slováci dnes nejsou ochotni veřejně projevit svůj názor na náměstích, pokud se jim něco nelíbí. Raději hledají individuální řešení. Zároveň jim chybí dostatečně silné důvody, které by je k protestům donutily a také postrádají osobnosti schopné je zaujmout a sjednotit, uzavírá slovenský list.
