Zahraniční tisk o odchodu britských vojáků z Iráku
Británie včera oznámila, jak rychle bude stahovat své vojáky z Iráku. V nejbližších měsících má ze země odejít 1600 Britů, do konce roku pak ještě jednou tolik. Británie je hlavním spojencem USA v boji proti terorismu a byla i jejich hlavním partnerem v irácké válce. Jak tedy toto rozhodnutí komentuje tisk?
List Washington Post vidí v odchodu Britů z Iráku jednoznačnou porážku politiky amerického prezidenta George Bushe: Bushovi poradci sice prohlašují, že je dobrou zprávou, když Britové opouští Irák s tím, že na jihu země vykonali svou práci a předávají svůj sektor iráckým silám. V kuloárech Washingtonu se ale mluví o tom, že Bushův hlavní spojenec opouští Irák zrovna ve chvíli, kdy tam Bush posílá nové vojáky, píše deník a pokračuje:
"Pro Demokratickou stranu je tato zpráva důkazem, že se Bushova mezinárodní koalice hroutí a Spojené státy zůstávají v prohrané válce pomalu osamoceny," dodává Washington Post.
Co britské noviny - pochválily premiéra Blaira za to, že konečně vyslyšel volání veřejnosti a rozhodl se jednotky z Iráku stáhnout? Tak napůl, jak dokazují titulky britských deníků. "Neslavný, ale nutný odchod", to třeba k danému tématu napsal The Guardian. Proč? "Tony Blair včera přiznal porážku. Británie opouští Irák, aniž by naplnila cíl své mise, který si vytyčila v roce 2003. Británie plánuje stáhnout své jednotky, aniž by v zemi nastolila pevnou demokracii. Nemá jistotu, že křehké politické struktury a nevyzkoušení iráčtí vojáci a policie, které Britové vycvičili, vydrží ostrý tlak, který je čeká."
"Británie nebude zbavena odpovědnosti za kapitolu, která se nyní uzavírá," píše The Guardian a obviňuje také premiéra z populismu. Blair se prý snaží hrát na iráckou kartu tak, aby zanechal co nejlepší odkaz před svým chystaným odchodem z funkce.
Ke kritice Blaira se přidává také další britský list The Independent. Ten píše: "Je samozřejmě dobře, že se část britského kontingentu v jižním Iráku vrátí domů. Ale premiérovo prohlášení přesto připomíná scénář poraženého vůdce, který vyhlásí vítězství a pak odejde."
Čína po 50 letech zreformuje pracovní převýchovné tábory - jsou prý příliš kruté. Do táborů byli zavíráni mladí delikventi, ale také demokratičtí aktivisté nebo členové náboženského hnutí Falung Kung, a to i za méně závažné trestné činy. Věznice se mají přeměnit ve vzdělávací a rehabilitační centra. Schválené rozhodnutí komentuje list South China Morning Post.
Italský premiér Romano Prodi podal včera demisi. Důvodem byla porážka jeho vládní koalice při důležitém hlasování v Senátu. Šlo o zahraniční politiku, například o přítomnost italských vojáků v Afghánistánu. Vláda svou koncepci nedokázala v horní komoře protlačit, přestože v ní má těsnou většinu. Pád kabinetu, to je ústřední téma dnešních italských novin...
A ty se shodují, že se k pádu vlády schylovalo už dlouho. List Corriere della Sera například píše: "Konečně přece jen došlo k demisím. Po tolika hrozbách vládní krize je Prodi tím prvním, kdo ji podal. Možná mu to trvalo až překvapivě dlouho a donutila ho k tomu až porážka v otázkách zahraniční politiky."
"Vládní koalice zažila nejčernější den a zmítá jí chaos," přidává se i deník La Repubblica a připomíná křehkost dosavadní vládní koalice, složené z mnoha levicových a středových stran. Deníky se také snaží předpovědět další vývoj. List La Stampa napsal: "Prozatím se nemluví o nových volbách, ale všichni si uvědomují, že je to smrt Prodiho vlády. Prodi nicméně zřejmě zůstane premiérem, pokud dostane důvěru celého středolevého spektra," dodává La Stampa. To už ostatně včera připustil i sám Prodi, který řekl, že pokud mu všechny strany vládní koalice vysloví plnou podporu, je ochoten znovu se do čela vlády postavit.
