Žebříky, hevery, stany na polské hranici. Migranty cvičí tajné služby Běloruska, informuje zpravodaj

Matěj Skalický mluví s Andreasem Papadopulosem, zpravodajem České televize ve Varšavě

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

14. 6. 2024 | Varšava

Pobodaný voják na polsko-běloruském pomezí. Konflikt s migrantem, který skončil smrtí. Východní hranice NATO jako horké a přehlížené pásmo sporů a hybridní války. O co tu Putinovi jde? Téma pro Andrease Papadopulose, zpravodaje České televize. Ptá se Matěj Skalický.

Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Alžběta Jurčová
Podcast v textu: Marcela Navrátilová
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Andreas Papadopulos | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12

Polský voják na hranicích s Běloruskem. | Foto: Czarek Sokolowski | Zdroj: ČTK / AP

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polsko obnovuje nárazníkovou zónu při hranicích s Běloruskem. Jak má taková nárazníková zóna vypadat?
Fyzicky se tam nic moc nezmění. Možná přibude nějaká cedule, která bude na tu zónu upozorňovat, tak jako to bylo několik měsíců či let zpátky, kdy ta zóna také fungovala, ale byla mnohem větší. Bavíme se o 200 metrech, které budou vytyčeny před hraničním plotem, který tam už několik let stojí. Tedy nikoli za ním. To znamená, že se z užívání Poláků odkrojí část jejich vlastního polského území, na které bude zakázaný vstup.

V minulých měsících do této 200metrové zóny chodili buď houbaři, náhodní turisté, ale především tam působili aktivisté, kteří pomáhají migrantům, kteří překročí plot. Dávají jim jídlo, pití, právní rady a tak dále. Nebo se tam pohybují novináři. Vytyčení zmíněné zóny není v prv řadě protimigračním opatřením, ale je to opatření, které má z té oblasti vyloučit veřejnost.

Protimigračním opatřením je ten velký kovový plot za stovky milionů eur, který existuje od roku 2022 na hranicích s Běloruskem. Ten v tuto chvíli není dostačujícím protimigracím a ochranným opatřením na obranu polských hranic?
Jak se ukazuje v Bulharsku, Spojených státech amerických, Maďarsku, jakýkoli plot na hranicích sám o sobě nefunguje jako protimigrační opatření v tom smyslu, že ho nikdo nepřekoná.

Plot, který vznikl v minulých letech na hranici Polska s Běloruskem, je pět metrů vysoký, je nastavený půl metru do výšky žiletkovým drátem, má metr a půl hluboké betonové základy. Je sestaven z ocelových latí, které jsou zhruba deset centimetrů od sebe, aby mezi nimi šlo prostrčit ruku. Používají to třeba pohraničníci k tomu, aby mohli prostrčit ruku se zrcátkem a podívat se pomocí toho zrcátka po délce plotu napravo i nalevo, zda tam někdo je, nebo není.

Polský státní rozpočet stál tento plot v přepočtu několik desítek miliard korun, ale migranti ho zdolávají poměrně jednoduše. Buď si přinesou žebřík, který jim dají běloruské tajné služby, nebo si přinesou hever, kterým roztáhnou latě plotu, nebo ho podkopou, podhrabou, nebo ho obejdou, protože ten plot je dlouhý 180 kilometrů, ale hranice Polska s Běloruskem je dlouhá 417 kilometrů.

Zbytek hranice tvoří buď řeka Bug, nebo další jiné řeky, jezera, rybníky, močály. Terén je tam velmi neprostupný pro techniku, ale prostupný pro jednotlivce.

Film Hranice také připomíná, jak Evropská unie nezvládá migraci

Číst článek

Pokud se nejedná o protimigrační opatření, tak je to nárazníkové pásmo spolu s plotem bezpečnostním opatřením. Je to reakce na nedávný tragický případ, kdy byl člen polské hraniční patroly pobodán jedním z migrantů? Rozhodl Donald Tusk proto, že se stala tato událost?
Ano, musel udělat nějaký krok, který bude vypadat jako posílení bezpečnosti. Ostatně to posílení bezpečnosti je. Plot na polské hranici stát musí. Jakákoli kritika, která se k němu váže, není myšlena tak, že by tam ten plot stát neměl, ale že by měl být efektivní a funkční, což v současné době v poměru k vynaloženým prostředkům prostě není. Lidé ho překonávají, v lesích na polské straně hranice žijí migranti, kteří se dostávají dále do západní Evropy. Svědčí o tom třeba i počty navrácených migrantů z Německa zpátky do Polska a tak dále.

Pokud se bavíme o tom případu, který se odehrál 28. května, kdy byl jeden z vojáků, kteří doplňují pohraničníky… Na hranici jsou příslušníci pohraničníků a vojáci, zejména teritorialisté. Tito příslušníci teritoriální obrany pohraničníky doplňují. Například v Podleském vojvodství je 2000 pohraničníků, kteří stráží plot, hlídkují, jezdí kolem auty, a doplňuje je 10 000 vojáků, kteří na ten úkol byli jen v tom Podleském vojvodství vyčlenění. 12 000 lidí stráží zhruba 120 km hranice, a přesto se tam prochází na denní bázi.

A tohle byl voják, který doplňoval tu hraniční patrolu, ty pohraničníky a byl pobodán jedním z těch migrantů, kteří se pokusili překonat ten plot?
To ani ne. Kolem toho plotu patrolují z jedné strany vojáci a pohraničníci a na druhé straně je stále ještě dvoumetrový pás polského území. A běloruské tajné služby, které tu migraci řídí, ty migranty cvičí v tom, aby se přes plot dostávali, organizují je, pomáhají jim. Je to zcela nepochybně uměle vyvolaná migrační vlna a součást hybridní války. Bělorusové vytlačují migranty do toho dvoumetrového pásu na polské území a oni tam žijí, nocují, stanují. Jsou tam převážně muži, ale jsou tam i ženy, děti a tak dále. Polští pohraničníci a vojáci to vidí a kolikrát s nimi komunikují, snaží se je od toho plotu nějakým způsobem dostat, protože jejich cílem je hranici ubránit, uchránit ji před jejím ilegálním překročením.

Takže se dostali do konfliktu.
Vznikl tam nějaký konflikt, při kterém byl pobodán polský voják improvizovanou zbraní, kdy byl na konec dlouhé větve nasazený nůž a tím nožem ho vlastně skrze ten plot někdo bodnul.

O několik dní později tento voják zemřel. A to je další důkaz toho, že je ten plot neefektivní, protože byl skrze něj pobodán a zavražděn polský občan. Je to další ze série selhání, které doprovází ostrahu vnější hranice NATO, vnější hranice Evropské unie, polsko-běloruské hranice.

Stovky lidí se snaží přejít z Běloruska do Polska, hlásí pohraničníci. Stěžují si na agresivitu zoufalých lidí

Číst článek

Na té hranici se také poměrně často střílí, že? Nejde jenom o to, že by tam docházelo ke komunikaci mezi migranty a pohraničníky nebo k tomu, že by se tam mohl odehrát podobný útok, jako se tomu stalo v minulých dnech, ale také tam dochází k varovným výstřelům. Nebo i k ostré střelbě?
Dochází k varovným výstřelům. Podle polského ministra obrany jich jen za květen padlo sedm set. To znamená zhruba dvacet dva denně. A je to nástroj, který používají právě vojáci, ne pohraničníci, ale především vojáci na hranici tak, aby hranici ubránili. Je to jejich prostředek boje. Teď jsme viděli videa kdy vzalo něco přes padesát migrantů tu hranici ztečí. Jednalo se o část hranice, kde ten plot úplně nebyl a migranti se snažili překonat nějaký močál nebo jezero. Nebylo úplně patrné, co to přesně bylo, ale vypadalo to buď jako začátek jezera nebo nějaký prostě větší močál.

Padaly tam výstražné výstřely. Nejprve nad hlavy migrantů, poté i někam na zem. A to je případ, ke kterému se asi vztahuje ta otázka. Tedy případ tří vojáků, kteří se snažili před podobným davem bránit, snažili se ten dav odradit od toho, aby tu hranici překonal. Vojáci nejprve stříleli nad hlavy těch lidí a poté i pod jejich nohy. Všechno to viděla kamera pohraničníků, kteří na ty vojáky zavolali vojenskou policii, která voláky zadržela.

A to, jak se to stalo, je v Polsku, a zejména před eurovolbami, velké haló a tragédie. Jde o to, že vojenská policie ty tři obránce polské a unijní hranice zadržela stylem, že jim nasadila pouta, spoutala je a odvezla je jako zločince na služebnu. Dva z nich potom byli vyšetřovaní pro nepřiměřené použití síly.

A teď proč ten případ vlastně vyvstal. Máme tady soupeření pohraničníků a vojáků, jedni spadají pod ministerstvo vnitra, druzí pod ministerstvo obrany. Máme tady dvě složky, které si navzájem tak trochu konkurují. Jedna složka jsou pohraničníci, kteří u sebe mají pepřové spreje, štíty, obušky. Mají prostředky pro to, aby se ubránili davu a zabránili davu nebo jednotlivci v překonání toho plotu.

Na druhé straně je tam vojsko, které tam poslala už bývalá konzervativní vláda jako součást předvolební kampaně před říjnovými parlamentními volbami 2023. Bylo tam posláno několik tisíc vojáků, kteří ale nejsou vycvičeni a absolutně nemají podle všech dostupných informací z polských médií, ale i z mých vlastních rozhovorů s těmi vojáky, když se vypne mikrofon, žádné zkušenosti s tím, jak zvládat dav. To je úplně něco jiného, střílet na střelnici na terč, a zachovat se právně správně, když na toho daného člověka útočí padesátihlavý dav, který nemusí, ale může být ozbrojen nějakými bodnými zbraněmi. Jak jsme teď ostatně viděli u případu uvedeného výše.

Na té hranici je chaos, který je organizován jen částečně. A částečně vyhřeznou ty dezorganizované prvky na povrch takovými jednotlivými případy. Není to jediný případ, kdy polský voják skončil před prokuraturou proto, že pohraničníci na kamerách viděli záznam, že střílí, nebo dělá nějakou podle nich protiprávní činnost. Máme případ i jedné vojačky, která zkoprněla a nechala projít migranty před svýma očima. Máme případ jiného vojáka, který také střílel výstražně nad a pod nohy migrantů a také tam pak bylo postupování polské prokuratury.

Kolik migrantů se dostane přes ty bělorusko-polské hranice nelegálně? Říkal jsi, že pak směřují do Německa, které je potom posílá zpátky. Máš nějaké roční počty?
Především směřují do Francie a do Německa. Ti, kteří pochází z rovníkové Afriky, frankofonních zemí, ti míří do Francie. Ti, kteří pocházejí ze Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu míří většinou do Německa, protože to je největší, nejbohatší země Evropy. Najdou tam práci, mají tam známé, příbuzné. To je také důležitý faktor.

Nevíme přesně, kolik těch lidí projde, protože když projdou, tak projdou do Německa nebo do Francie a pokud nejsou zadrženi a vráceni zpátky, tak ta čísla neznáme.

Podle pohraničníků jsou ty průchody minimální. Tvrdí, že to je jeden, dva, tři, denně, ale nikdy neřeknou žádné číslo, protože to sami neví. Pokud ten člověk projde, tak ho nezaznamenají. Podle aktivistů jsou ta čísla trochu jiná. Aktivisté těm lidem pomáhají zejména ve chvílích, kdy mají nějaké zranění, jsou handicapovaní, nemocní, pomáhají ženám, dětem a tak dále. Pomáhají migrantům, kteří dostanou od Bělorusů žebřík a když zdolávají ten pět metrů vysoký plot a skáčou z něj dolů, tak si někdo zlomí nohu, někdo si zlomí ruku… a potom jsou v těch lesích v Polsku a pokud na ně nenatrefí pohraničníci nebo vojáci. Ti je buď ilegálně za ten plot znovu vystrčí, nebo zavolají sanitku a vezmou je do detence, které jsou kolem hranice. Detence jsou buď jsou s ostrahou nebo bez vážné ostrahy pro matky s dětmi. Těmto migrantům tedy aktivisté pomáhají a říkají, že jsou těch lidí v těchto týdnech stovky. Stovky lidí, kteří projdou. Ale přesná čísla neznáme.

Takže oficiálně stovky ročně, ale podle aktivistů stovky týdně?
Oficiální číslo nemáme, máme jenom to, co řekne pohraničník na mikrofon někde na hranici, na tom jeho úseku, ale nikdo nevydá souhrnnou statistiku. Podle mě je to proto, že by nevypadala dobře.

Já jsem se chytal těch čísel dva až tři denně, jak jsi říkal, a prostě jsem to jenom znásobil, jsem byl počtem dní za rok.
Je to velká neznámá.

Hybridní válka

Projekt Východní štít: Polsko dá 58 miliard korun na zvýšení bezpečnosti hranice s Ruskem a Běloruskem

Číst článek

Zmiňoval jsi, že je to nátlak Minsku, respektive přeneseně Moskvy na Polsko. Že je ta migrační vlna hnaná těmito dvěma státy jakožto sabotážní nátlak využívající lidské neštěstí, jestli to chápu dobře. Už v roce 2021 jsme hodně informovali o tom, jak tragická ta situace v lesích kolem hranice je. Stále to pokračuje? Zmiňoval jsi, že lidé u toho plotu stanují, mohou být nemocní, zranění. Dostanou se k nim humanitární organizace? Pomáhají jim? A bude to tak možné i v rámci režimu nárazníkového pásma?
V režimu nárazníkového pásma to bude o poznání horší, protože teď vidí aktivisté ty lidi přes plot. Teď je tam zakázaná zóna jenom 20 metrů, takže se na těch 20 metrů dohadují, hází jim léky přes ten plot a tak dále. Existují skupiny aktivistů na Facebooku, Instagramu, Telegramu. Zároveň tam funguje obchod s lidmi, pašeráci lidí, kteří celou tu situaci zneužívají, vyklápí migranty, kteří jim zaplatili za cestu, někde v polských lesích nebo se je dodávkami snaží převést přes Polsko nebo Českou republiku do Německa. Ta situace se nárazníkovým pásmem nezlepší. Absolutně není šance, že by se zlepšila. Jedinou šanci na zlepšení je posílit ostrahu plotu, dát tam takové prvky, aby plot nebyl jednoduše překonatelný. A to v tuto chvíli je. Ale jak říkám, žádný plot na světě není efektivní sám o sobě. Teď polská vláda přišla s programem, že posílí za několik dalších desítek miliard korun v přepočtu hranici, ale co se stane? Plot bude vyšší nebo tam budou nějaké příčné latě, které zamezí roztahování heverem, ale vždycky půjde podkopat, vždycky bude dostatečně vysoký žebřík, vždycky bude nějaká skulina. Je nemožné bojovat s tím tak, že se bude posilovat plot. To už ta situace v Polsku ukázala. Myslím, že se debata i v Polsku posunula směrem k tomu, jak tomu čelit.

Je to hybridní válka, hybridní znamená, že to je kombinace nějakých dvou, tří více faktorů. Toto je kombinace migrační krize se vším všudy, tedy humanitární krize, migrační krize a cíleného zdolávání hranice, které je organizované přes běloruské tajné služby.

Bavil jsem se s polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorskim o tom, že cílem toho všeho je posílit v Evropě skrze nátlak na migrační téma krajní pravici.

Když budou lidé procházet, budou ilegálně zdolávat hranici, budou sílit hlasy krajní pravice, která má na migraci jasný názor v tom smyslu, že je potřeba posílit ploty, posílit tam vojenskou přítomnost, ne-li střílet do lidí. A vlastně, a teď nechci říkat, nevytahuji nějaké konkrétní názory krajní pravicových stran, ale, a je to i na krajní levici, za přísnějším režimem vždycky stojí ty krajní politické extrémy.

Polská Konfederace?
V Polsku krajně pravicová Konfederace, ale i současná vláda, která není levicová, ale je veskrze konzervativní. I když v ní zasedá levice, ale je to dejme tomu pravý střed. V Polsku je konsenzus na tom, že má být ten plot střežen, chráněn a bráněn. A to je správně, tak to má na vnější hranici nějakého celku, jako je Evropská unie nebo NATO, vypadat. Je správné čelit hybridní hrozbě, ale je potřeba čelit správnými prostředky. A v posledních letech se ukazuje, že nebyly ty správné prostředky zvoleny úplně všechny, protože migrace neustává.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: CNN Prima News France24 a TVP 3, dále youtubové kanály Channel 4 News, Global News, Reuters a AP Archive a uživatelský účet @ekonomat_pl na sociální síti X.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Andreas Papadopulos, Polsko, Bělorusko, hranice