Vědci se sice neradují z ničivých dopadů oteplování klimatu, ale přiznávají, že vytvořilo příležitost, jak doplnit naše znalosti o životě v horách před několika tisíciletími.
Kočičí obrazec archeologové objevili náhodou při úpravě stezky na jeden z kopců, který slouží jako pozorovací místo a jsou z něj dobře vidět další geoglyfy.
Na místě nyní pokračují výkopové práce a experti se snaží zjistit více podrobností o původu sarkofágů. Ministerstvo uvedlo, že se chystá zveřejnit „další tajemství“ v příštích dnech.
Místo zvané Džabal Marágha, nacházející se v saharské poušti zhruba 270 kilometrů od hlavního města Chartúmu, bylo podle odborníků ve starověku zřejmě malou osadou či kontrolním stanovištěm.
Na návrší Pardědub nad řekou Labe u obce Skalice na Hradecku našel muž dva artefakty z pazourku. Pazourky objevil při povrchovém sběru na poli před několika lety, minulý týden je přinesl do muzea.
Stonehengeské monolity pochází z místa, na které měli odborníci podezření: asi 25 kilometrů vzdálené lokality Marlborough Downs. 50 z celkových 52 monolitů má stejné složení jako tamní pískovce.
Podle Filipa Velímského z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze výzkum přinesl velké množství materiálu a informací k vývoji této městské parcely od založení Kutné Hory až do současnosti.
Dříve archeologové předpokládali, že prvními příchozími do Severní a Jižní Ameriky byli lidé kultury Clovis. Ti na kontinent dorazili přes Sibiř a Aljašku v době ledové před asi 11 500 lety.
V Úštěku na Litoměřicku teď můžou lidi na nádvoří městského hradu pozorovat při práci archeology. Město má s hradem velké plány, musí však nejprve dokončit rekonstrukci.
Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky na konci loňského března. Následně město ustavilo expertní skupinu, která místo zkoumá.
Zatím nejstarší známý luk a šípy objevili archeologové v tropickém deštném lese na Srí Lance. Na konci starší doby kamenné, před 45 až 48 tisíci lety, mohl pomáhat lidem při lovu zvířat.
Dva roky po nálezu experti začali jejich pravost zpochybňovat. Z analýz vyplynulo, že nápisy odkazují na neexistující jména božstev či na filozofa Reného Descarta, který žil až v 17. století.
Figurka z naleziště Ling-ťing v provincii Che-nan znázorňuje pravděpodobně zpěvného ptáka na podstavci, do finální podoby ji tvůrce z kosti vytesal kamennými nástroji. Je zhruba 1,5 centimetru dlouhá.
Odborníci na ploše 30 hektarů mimo jiné zaměřili někdejší budovu lázní, tržnici, několik chrámů a divadlo. Trvalé osídlení na místě Falerii Novi bylo už v roce 241 před naším letopočtem.
„Z letadla jsme vysílali laserové paprsky, které pronikaly přes koruny stromů. Jejich odraz nám umožnil objekt trojrozměrně změřit,“ vysvětlil Inomata.
Golec se domnívá, že nemusí jít o poslední nález a že další objevy nám pomůžou pochopit, k čemu jeskyně sloužily. „Bez těch kreseb bychom neměli vůbec nic. To je prázdný prostor,“ vysvětluje.
Archeolog Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci, který objev učinil, měl již delší dobu podezření, že čáry na kameni, které fotografoval už průkopník speleologie Karel Absolon, jsou staré.
Archeologické památky se otevírají v první etapě zpřístupnění řeckých kulturních institucí. Na muzea má podle vládních plánů dojít až 15. června, do kin budou lidé moci začít chodit 1. června.
Archeologové místo prohledali, zdokumentovali nález a pomocí detektoru kovů dohledali ještě další stříbrné mince. Celkem jsme jich napočítali 189. Mince nyní posoudí numismatik.
Ruská ambasáda, která sídlila náměstí Borise Němcova, se oficiálně přesunula do druhé budovy na Korunovační ulici, píše Aktuálně.cz. Více si přečtěte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
V páteční Mf Dnes se dozvíte o práci českých archeologů, kteří objevili nejstarší studnu na světě a nyní pátrají po osadě, ve které se studna nacházela.
Akvadukt začínal u obce Tuéjar a vedl až do centra města Valencie. Byl nejdelším římským akvaduktem na Pyrenejském poloostrově a šestým nejdelším v celé Římské říši.