Hrob ženy z 5. století na Hradecku je podle archeologů v Česku mimořádný, obsahuje soubor cenností
První výsledky analýzy pohřebiště v Sendražicích na Královéhradecku z doby stěhování národů potvrdily podle archeologů mimořádnost objevu. V šesti kostrových hrobech z konce 5. století objevených v roce 2019 byli pohřbeni lidé ve věku 16 až 55 let. Jeden hrob s pozůstatky ženy nebyl vykraden a obsahoval bohatý soubor nálezů mimořádné historické a umělecké kvality. Na zkoumání nálezů se podílejí odborníci mnoha vědních oborů z Česka i zahraničí.
„Většina hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Tento hrob lze označit za mimořádný v rámci celé České republiky,“ uvedl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Pavel Horník.
Nejstarším písmem Slovanů jsou starogermánské runy, ne hlaholice. Archeologové našli popsanou kost
Číst článek
Bohatý hrob se srubovou hrobovou komorou pravděpodobně patřil představitelce tehdejších společenských elit. Ve východních Čechách jde teprve o druhý prozkoumaný komorový hrob z období stěhování národů.
„První byl v regionu prozkoumán v Plotištích nad Labem v 60. letech 20. století, šlo o pohřeb staršího muže s dítětem. Tato lokalita je vzdálená od Sendražic asi pět kilometrů,“ vysvětlil dále Horník.
Mezi nálezy z ženského hrobu vyniká čtveřice spon ze zlata a stříbra vykládaná polodrahokamy. Pokrývku hlavy zdobily dekorované zlaté terčíky. Žena měla při sobě také skleněné korálky, železný nůž, kostěný hřeben, skořápky vajec a keramickou nádobu. Do srubové hrobové komory byla uložena spolu s menším zvířetem.
Na dvojici spon umístěných v oblasti klína se podle hradeckých archeologů dochovaly velké kusy textilu a kůží.
Většina hrobů vykradena
Na stříbrných sponách plátovaných zlatem vědci prokázali přítomnost nejméně dvou různých textilií. Jedna patřila oděvu, který spony spínaly, druhá textilu, který mohl patřit kabátci nebo látce, kterou byla žena při pohřbu překryta.
„Na jejich výrobu byla použita plátnová a keprová vazba z nití o průměru 0,3 až 0,6 milimetru. Na sponách byly nalezeny zbytky kůže či kožešiny tvořící další součást oděvu zemřelé,“ popsali zástupci muzea.
Archeologové našli v Egyptě nejstarší pivovar. Dokázal vyrobit přes 22 000 litrů piva
Číst článek
Zbytky pohřebních milodarů vědci našli i v ostatních vykradených hrobech, například šlo o krátký meč, nože, skleněné a jantarové korále, kovové součásti opasků a ozdobná kování bot nebo kostěné hřebeny.
Hroby někdo vykradl krátce po pohřbu. Z vykradeného hrobu číslo 5 se dochoval pouze železný nůž, korálky a keramická nádoba. Z ní odebrané vzorky potvrdily, že v nádobě bylo vařeno maso, uvedli archeologové.
Antropologické zkoumání je vzhledem ke značnému poškození pohřbů při vykradení ztížené, proto se podařilo spolehlivě prokázat pohlaví zemřelých jen v jednom případě, a to v nevykradeném hrobě číslo 2.
Antropologové zjistili u zemřelých různá onemocnění, například poškozující klouby, u jednoho jedince na lebce a pánvi stopy nádorového onemocnění.
Zkoumání nálezů dál pokračuje, například přesnější časové zařazení hrobů by mělo přinést radiokarbonové datování ostatků.
Archeologové v Sendražicích našli předloni i sídliště z doby halštatské, z období eneolitu osamocený žárový hrob kultury s nálevkovitými poháry a středověk na ploše zanechal mohutný žlab neznámé funkce a snad i studnu.
