Na jedinečném projektu sledování divokých prasat pracují odborníci z Národního parku Bavorský les. Údaje z nich vědci využijí v boji s nebezpečným a velmi nakažlivým africkým morem prasat.
Když zemře strom, kmen začne tlít a uvolňovat uhlík nashromážděný během života v biomase. Na rozpadu se podílí řada organismů a velký vliv má i teplota nebo vlhkost.
Nedávno proběhlo dotazování návštěvníků, které mělo mimo jiné za cíl, porovnat českou a německou část Šumavy. Podle ředitele správy českého národního parku si ta naše vedla překvapivě dobře.
Podle ředitele Národního parku Šumava Pavla Hubeného se ptákům daří díky místní krajině. Ohroženému tetřevovi nejvíce prospívá klid a ohleduplnost turistů.
Kolik je na Šumavě tetřevů? Jak a kde žijí? A proč potřebují klid? Na všechny tyto otázky nově dostanou turisté odpovědi přímo v terénu u mobilních informačních stánků. Strážci parku je tam mimo jiné seznámí s výsledky česko-bavorského projektu, který zahrnoval celé území Šumavy a při kterém byli jednotliví tetřevi identifikování pomocí genetické stopy v jejich trusu.
Téměř sto tisíc hektarů zaujímají společně Národní parky Šumava a Bavorský les. Je to největší nepřerušovaná zalesněná plocha v Evropě a oba parky teď budou usilovat mimo jiné o to, aby turisté Šumavu vnímali jen jako jedno souvislé území. Spolupracovat ale chtějí v hned několika oblastech a svým podpisem to v hraniční budově v Alžbětíně stvrdili i ministři životního prostředí obou zemí.