Mezinárodní festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, který posluchačům nabízí to nejlepší z české i zahraniční rozhlasové tvorby v pondělí otevřel poslech soutěžních děl v kategorii dokument.
30 dokumentů, 26 dramat, 51 českých a zahraničních reportáží, 39 podcastů se utká o cenu na přehlídce rozhlasové tvorby. K poslechu jsou i online. Kromě nich se představí i další projekty rozhlasu.
„Je to zase o něco větší částka, kterou dárci Světlušce letos poslali, než v loňském roce. A my moc děkujeme za tento empatický přístup našich dárců,“ vzkázala šéfka nadačního fondu Drastichová.
„V našem případě tomu říkáme audiohra nebo interaktivní rozhlasový příběh. Posloucháte rozhlasovou hru a svými interakcemi ovlivňujete, jak se příběh bude dál odehrávat,“ vysvětlit herní designér.
Západočeši na úvod sezony porazili Třinec 3:1. Letošní sezona Tipsport extraligy bude unikátní v tom, že všechny zápasy nabídne Radiožurnál Sport v přímých přenosech.
Osmnáctiletý Karel Kovařovic se v srpnu 1968 pokusil zachránit raněného a sám byl dvakrát postřelen. Dvaadvacetiletý Miroslav Jeník se svým bratrem vytáhli z požáru zraněnou ženu.
Kbely, hrajem! Pod tímto heslem se v neděli slavilo sté výročí zahájení rozhlasového vysílání na našem území. A to kousek od místa, kde 18. května 1923 pravidelné vysílání začalo.
„Navýšení koncesionářských poplatků je přijatelný kompromis. Dorovná inflační vlivy z posledních let, ale není to expanzivní růst,“ vysvětluje mediální analytik Filip Rožánek.
„Peníze z roku 2005, respektive 2008, kdy došlo k poslední změně, jsou dnes zhruba na 50 procentech tehdejší hodnoty. Takže to navýšení vlastně nedorovnává propad, který nastal,“ přiznává Lacina
Poplatky jsou hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. Výše 135 korun měsíčně u České televize se nezměnila od roku 2008, měsíční platba 45 korun u Českého rozhlasu je stejná od roku 2005.
Ve vysílání slyšeli posluchači od 13. července 49 kapitol. Mohli se seznámit se zpěvákovým dětstvím, začátky v hudební branži i s jeho úspěšným působením v zahraničí.
Vyděšení a zmatení obyvatelé vycházeli do ulic, hrozili na vojáky pěstmi, skandovali hesla volající po svobodě, snažili se vojákům vysvětlovat, že jsou okupanti, ulice zaplavily tisíce plakátů.
Pořad působil tehdy jako zjevení. Vysílal se živě, součástí byly telefonáty komunistickým funkcionářům a otevřeně se v něm probírala všechna aktuální témata.
„Kdo nemá v úctě svobodu v celé její celistvosti, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na pietním shromáždění před Českým rozhlasem.
„Zrovna v nejtemnější chvíli zazněl poprvé do éteru signál: Jsme s vámi, buďte s námi! Signál, který o více než půlstoletí později v Česku zopakoval ukrajinský prezident,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.
„Naší povinností by mělo být, abychom vždy pomáhali těm, kterým hrozí, že se jim třeba v jiné podobě stane to, co se stalo nám v roce 1968,“ zdůraznil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„To nejlepší, co můžeme dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi, ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti,“ prohlásil prezident Petr Pavel.
21. srpna 1968 do Československa přijela vojska Varšavské smlouvy a začala okupace značící začátek normalizace. Jakou roli hrál tehdy Československý rozhlas a jak na okupaci vzpomínají pamětníci?
Nejvíc vyhledávaným stanicím přesto v prvním pololetí ubylo posluchačů oproti konci loňského roku. Nejoblíbenější Radiožurnál přišel o 40 000 lidí, druhý Impuls o 11 000 posluchařů. Třetí je Evropa 2.
„Nevyhýbejte se práci, i když jste na školách. Já sám jsem vděčný za to, že jsem byl na řemesle. Jen prací se člověk stává praktickým,“ doporučil prezident Tomáš Garrigue Masaryk dětem v roce 1928.
Nejdřív byla chvíle příprav a ladění a pak nástup na jeviště pod nápis Národ sobě, který předkové dnešních českých krajanů namalovali nad scénu společenského sálu České národní budovy.
Dvacet let pracoval jako zahraniční zpravodaj a novinář v Českém rozhlase. Pak se Robert Mikoláš stal kulturním diplomatem, v červenci končí jako šéf Českého centra v Izraeli a nastupuje do Říma.
O vernisáž byl velký zájem jak mezi krajany, tak i Američany, které Česko zajímá. A v New Yorku měla premiéru i fanfára speciálně složená pro otevření výstavy.
„AI se režíruje velmi komplikovaně. Režíruje se dominantně pomocí střihu. Umělá inteligence vytvoří padesát verzí jedné věty, které jsou nepoužitelné,“ říká šéfrežisér Českého rozhlasu
