„Vnímal jsem Rádio Mama jako experiment, ale zároveň něco, co jde až na dřeň výrazových prostředků rádia,“ vzpomíná Václav Moravec, v době největší slávy Rádia Mama bylo dvacetiletý nadšený posluchač.
Změna v poplatcích pro firmy se zaměstnanci závisí na tom, kolik lidí podnikatel nebo firma zaměstnává. Nejmíň platí subjekty od 25 do 50 zaměstnanců, a to pětinásobek poplatku každý měsíc, 275 korun.
„Úspory to nepřineslo ani na Slovensku, ani v Maďarsku. Zničilo by to řadu rozhlasových žánrů a práce, kterou děláme,“ upozorňuje na Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Člověk si díky rozhlasovému archivu může pustit něco, co ani v obraze neuvidí. Například jak Tomáš Garrigue Masaryk mluví, to si ve filmu můžeme také pustit, ale zdaleka ne tolikrát jako v rozhlase.
„K demokratickému výběru papeže má církev odpor,“ říká politolog Petr Kratochvíl. Historik Petr Kubík dodává „v prvních staletích to šlo". Výsledek konkláve by mohl být znám již v pátek, shodují se.
Z vojenského hlediska byli organizátoři Pražského povstání ve složité situaci. I když bylo jasné, že se blíží konec války, Němci stále měli kolem Prahy velmi silné jednotky.
Pietní akt připomněl 80. výročí Pražského povstání, které začalo 5. května 1945. Českým povstalcům se již 8. května podařilo přimět vojska nacistického Německa ke kapitulaci.
České domácnosti budou od čtvrtka platit vyšší poplatky České televizi a Českému rozhlasu. V účinnost vstoupila novela, která také rozšiřuje okruh poplatníků.
Už v sobotu ráno odstartuje v areálu pražských Jatek 78 24hodinový maraton unikátního projektu Českého rozhlasu a řady dobročinných organizací Dobrý den Radiožurnálu.
Český rozhlas odstartuje v sobotu v 10.00 unikátní vysílání, které potrvá 24 hodin. Charitativní maraton Dobrý den Radiožurnálu pomůže dvanácti neziskovým organizacím.
Změny v poplatcích měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím opozičních hnutí ANO a SPD při celém sněmovním projednávání novely se termín nestihl.
Pro klíčová témata roku 2025 připravil Radiožurnál, Plus a server iROZHLAS.cz sérii devíti debat s názvem Česko 2025. Ta bude pokrývat témata jako dostupnost bydlení, migrace, zdravotnictví či daně.
O podobě předlohy budou poslanci hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.
„Měli jsme si říct, co očekáváme od médií veřejné služby ve 21. století. Tohle bylo vždycky nezbytným prvkem debat, ať už ve skandinávských zemích, nebo třeba v Polsku či Německu,“ říká Rožánek.
Václav Šťovíček je předseda spolku Ekokul, který přetváří veřejný prostor v Litvínově. „Vzniklo to z nudy,“ říká v seriálu Narozeni do svobody, který představuje mladé inspirativní osobnosti.
Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem.
„Často bývám označovaný za environmentálního nebo vědeckého novináře, ale tak to vůbec nevnímám. Pro mě je to politické, bezpečnostní a každodenní téma,“ říká Jan Kaliba pro Radiožurnál.
Nahrávku, na které zní Dvořákova Novosvětská i zmíněná mariánská poutní píseň Tisíckrát pozdravujeme tebe, objevil archivář Českého rozhlasu Miroslav Turek.
„Určitě je co dohánět. Rozhodně si nemyslím, že by bylo téma romského holokaustu třeba tak zpracovávané, jako například židovský holokaust. Rozhodně je tam velká propast,“ míní Petrová.
