O podobě předlohy budou poslanci hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.
„Měli jsme si říct, co očekáváme od médií veřejné služby ve 21. století. Tohle bylo vždycky nezbytným prvkem debat, ať už ve skandinávských zemích, nebo třeba v Polsku či Německu,“ říká Rožánek.
Václav Šťovíček je předseda spolku Ekokul, který přetváří veřejný prostor v Litvínově. „Vzniklo to z nudy,“ říká v seriálu Narozeni do svobody, který představuje mladé inspirativní osobnosti.
Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem.
„Často bývám označovaný za environmentálního nebo vědeckého novináře, ale tak to vůbec nevnímám. Pro mě je to politické, bezpečnostní a každodenní téma,“ říká Jan Kaliba pro Radiožurnál.
Nahrávku, na které zní Dvořákova Novosvětská i zmíněná mariánská poutní píseň Tisíckrát pozdravujeme tebe, objevil archivář Českého rozhlasu Miroslav Turek.
„Určitě je co dohánět. Rozhodně si nemyslím, že by bylo téma romského holokaustu třeba tak zpracovávané, jako například židovský holokaust. Rozhodně je tam velká propast,“ míní Petrová.
Návrh na zvýšení poplatků za média veřejné služby, který se týká České televize a Českého rozhlasu, se projednává už několik měsíců. Jakou podporu u vládních politiků má?
Každý den rádio v Česku poslouchá okolo pěti milionů lidí ve věku mezi 12 a 84 roky, týdně je to 7,7 milionu osob. Průměrná doba poslechu se mírně zvýšila na 251 minut.
Poslanecká sněmovna projednávala novelu zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Kvůli odporu je možné, že jej do konce roku schválit nestihnou.
V senátním výboru neuspěli její odpůrci s peticí.
„Adresa odesílatele nemá s Českým rozhlasem nic společného. V textu e-mailu jsou gramatické chyby a jde zjevně o nepříliš povedený překlad z angličtiny,“ upozorňují Jana Magdoňová a Jan Cibulka.
Novelu, kterou kritizuje opozice, nestihnou poslanci podle Bendy přijmout včas. „Letos se to nestihne pro odpor opozice. Předpokládám schválení v prvním čtvrtletí příštího roku,“ řekl serveru.
Na čtvrtečním slavnostním zakončení 40. ročníku festivalu, jehož pořadatelem je Český rozhlas, vyhlásily odborné poroty tři nejlepší příspěvky v kategoriích Dokument, Reportáž, Drama a Podcast.
Kulturní a genderové stereotypy se v novém filmu Jana Hřebejka potkávají s přehrávajícími herci. Dějová linie spolu takřka nesouvisí, pokus o uchopení tématu dezinformací selhává.
„Když moderujete, zapomenete na bolest zubů, nohou, zapomenete, že se vám někde něco nepovedlo. To rádio je blahodárné, myslím si, že podobně to mají herci,“ popisuje Pokorný.
Na zahajovacím koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu zazní v premiéře symfonická báseň Continuo skladatele Jana Klusáka, o které rozhlasovým symfonikům říká, že by ji měli hrát jako Vltavu.
Spoluorganizátorem a průvodcem benefičního koncertu, kde všichni účinkující vystoupí bez nároku na honoráře, byl moderátor Aleš Cibulka. Podle něj byly reakce oslovených umělců jednoznačně pozitivní.
Český bestiář představuje osm životních příběhů konfidentů gestapa nebo StB. „Fascinuje mě především bizarnost těchto osudů,“ vysvětluje spisovatel Jiří Padevět pro Český rozhlas Plus.
Zhudebněné recepty, večerní kabarety nebo akce pro dárce krve. Český rozhlas Brno stál za sto let své existence u zrodu mnoha pozoruhodností, které podobu města proměnily.
Brněnský rozhlas se za svou historii vícekrát stěhoval, nejdelší období ale strávil v budově Sokola I v Kounicově ulici. Do vysílání občas pronikly i zvuky sportu ze sousední tělocvičny.
„Pamatuji si, jak nápisy ze zdí postupně mizely, ale ne pod hlavněmi. Pro mě osobně se tím realita už příliš přizpůsobuje dramatickému vyprávění,“ říká kritik Josef Chuchma pro Český rozhlas Plus.
Události srpna 1968 si v Praze ve Vinohradské ulici před budovou Českého rozhlasu připomněli nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Petrem Pavlem.