Lidé, kteří si nechávají od čínských úřadů platit cesty do Číny, jsou oportunisté, říká novinářka. Moci neřešit politiku je podle ní zhýčkaností doby, ve které jiní pracují na tom, aby bylo bezpečno.
Pronikání čínského vlivu se dotýká také České republiky. Vztahy s Pekingem nyní podrobuje ministerstvo zahraničí revizi, vypořádává se s dědictvím exprezidenta Zemana i čínskou stopou na univerzitách.
Nástroje čínského vlivu se opírají o tři pilíře: velikost ekonomiky, investice a závislost na čínských technologiích. Server iROZHLAS.cz se zaměřil na to, jak a kde ve světě Čína působí.
Zatímco se pozornost Evropanů upírá na konflikt Ruska s Ukrajinou, v Indo-Pacifiku roste čínská hrozba. Japonská expertka Kyoko Kuwaharaová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz popsala čínské vlivové operace.
Možnosti Ruska jsou kvůli válce na Ukrajině omezené, stále mu ale zbývá rozvratný politický vliv. Zato Čína v poslední době na Balkáně mohutně investuje a jednotlivé země chytá do dluhových pastí.
Vztahy mezi dvěma zeměmi se zhoršili poté, co Šalamounovy ostrovy navázali hlubší spolupráci s Čínou. Spojené státy se obávají, že na ostrovech založí vojenskou základnu.
Organizátoři protestu označili vládní kroky za „velkoobchodní výprodej bydlení maďarských studentů i jejich budoucnosti, jen aby do země mohli přivést elitní univerzitu čínské diktatury“.
Redakce iROZHLAS.cz se s dotazy na spolupráci s čínskou ambasádou v Česku, případně s čínskými firmami nebo institucemi, obrátila na všech 26 českých veřejných vysokých škol kromě Univerzity Karlovy.
„Si provedl reformy na mnoha frontách, aby dosáhl změny: zmenšily se rozdíly mezi obyvateli vesnic a měst,“ píše se v článcích, který před koncem roku vyšly minimálně ve třech evropských novinách.
