Pronikání čínského vlivu se dotýká také České republiky. Vztahy s Pekingem nyní podrobuje ministerstvo zahraničí revizi, vypořádává se s dědictvím exprezidenta Zemana i čínskou stopou na univerzitách.
Nástroje čínského vlivu se opírají o tři pilíře: velikost ekonomiky, investice a závislost na čínských technologiích. Server iROZHLAS.cz se zaměřil na to, jak a kde ve světě Čína působí.
Zatímco se pozornost Evropanů upírá na konflikt Ruska s Ukrajinou, v Indo-Pacifiku roste čínská hrozba. Japonská expertka Kyoko Kuwaharaová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz popsala čínské vlivové operace.
Možnosti Ruska jsou kvůli válce na Ukrajině omezené, stále mu ale zbývá rozvratný politický vliv. Zato Čína v poslední době na Balkáně mohutně investuje a jednotlivé země chytá do dluhových pastí.
Vztahy mezi dvěma zeměmi se zhoršili poté, co Šalamounovy ostrovy navázali hlubší spolupráci s Čínou. Spojené státy se obávají, že na ostrovech založí vojenskou základnu.
Organizátoři protestu označili vládní kroky za „velkoobchodní výprodej bydlení maďarských studentů i jejich budoucnosti, jen aby do země mohli přivést elitní univerzitu čínské diktatury“.
Redakce iROZHLAS.cz se s dotazy na spolupráci s čínskou ambasádou v Česku, případně s čínskými firmami nebo institucemi, obrátila na všech 26 českých veřejných vysokých škol kromě Univerzity Karlovy.
„Si provedl reformy na mnoha frontách, aby dosáhl změny: zmenšily se rozdíly mezi obyvateli vesnic a měst,“ píše se v článcích, který před koncem roku vyšly minimálně ve třech evropských novinách.