Stát by měl během třiceti let církvím zaplatit celkem 59 miliard korun, asi 56 procent majetku by jim měl vrátit v naturálních restitucích. Počítá s tím návrh na vyrovnání státu s církvemi, který dnes posoudí vláda.
Církve kývly na vládní návrh řešení navrácení jejich majetku, o který přišly za komunistického režimu. Proces má vést až k úplné nezávislosti církví na státu. Návrh koaličních stran počítá s tím, že o něco více než polovinu majetku, jako jsou budovy, pozemky nebo lesy, přesně 56 procent, jim stát vrátí přímo a za zbytek vyplatí peníze. Celkem 59 miliard korun, které jim bude splácet po dobu příštích asi 30 let.
Církve a náboženské společnosti se domluvily na tom, že součástí dohody se státem o církevních restitucích musí být formule o dvacetiletém přechodném období, po které bude stát dále církve finančně dotovat. Vládní komise na konci května navrhla církvím, že jim část zabraného majetku v hodnotě 75 miliard korun vrátí fyzicky a za zbytek zaplatí 59 miliard korun během 15, 20 či 30 let.
Islám se v Maďarsku nedostal na seznam oficiálních církví. Podobně nový zákon o církvích vyřadil metodistickou církev a buddhismus. Spolky a zástupci církví se proti tomu bouří.
Maďarský parlament schválil nový zákon o církvích, který preferuje velkou církev a méně toleruje menší náboženské společenství. Podstatné je, že tyto dostávají z rozpočtu příspěvky i na školskou, sociální a jinou činnost. Krajní pravice už rozpravu využila k antisemitským útokům.
Desetitisíce věřících i návštěvníků z celé republiky míří na moravské poutní místo Velehrad. Začínají tam dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Slavnostní večer s koncertem dnes bude od 20. hodin živě přenášet Radiožurnál. Program ve Velehradě ale začíná už dopoledne.
Vládní komise navrhuje vrátit církvím 56 procent majetku, který jim zabavil komunistický režim. Jedná se hlavně o pole, lesy a rybníky v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za zbývající část majetku by stát doplatil 59 miliard korun.
Zástupci vlády a církví dnes na ministerstvu kultury řeší, jakým způsobem by měl stát vrátit církvím majetek, který zabavil totalitní komunistický režim. Část majetku by církve měly získat v pozemcích, hlavně polnostech a lesích, bez finanční náhrad se ale vyrovnání neobejde.
Představitelé dvaceti čínských neoficiálních církví protestují proti policejním represím a dožadují se dodržování ústavy. Společnou výzvu adresovali čínskému parlamentu, který žádají o prošetření zásahu bezpečnostních sil proti věřícím v Pekingu.
Stát by církvím mohl vrátit víc pozemků a ušetřit tak na finančních náhradách. Právě o tom má dnes jednat vládní komise. Novou cestu majetkového vypořádání státu s církvemi už podpořili zástupci všech tří koaličních stran.
Kandidatura Víta Bárty na post předsedy Věcí veřejných (VV) při květnových stranických volbách není navzdory jeho manažerským kvalitám v tuto chvíli nejvhodnější. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to připustila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a Věcí veřejných Kateřina Klasnová.
Dnes je Velký pátek, den kdy si křesťané na celém světě připomínají Ježíšovo ukřižování. Tyto dny jsou bezesporu pro křesťanský svět nejvýznamnější. Liturgické velikonoční obřady se však u různých církví liší. Velikonoce jsou navíc specifické tím, že spojují nejdůležitější křesťanský svátek s lidovými tradicemi vítání jara.
Poprvé od svého ustavení v polovině března se sešla vládní komise pro narovnání vztahu s církvemi. Zástupci vlády, sněmovny i prezidentské kanceláře se shodli, že je třeba dospět k rychlému řešení.
Ministr kultury Jiří Besser podepsal dohodu se zástupci církví, která zmrazuje platy duchovních. Opatření platí až do roku 2014. Pro církve to znamená, že budou od státu dostávat ročně jednu a čtvrt miliardy korun. Dosud stát peníze navyšoval podle toho, kolik duchovních církev zaměstnala.
Dnes si připomínáme den, kdy v Kostnici v roce 1415 upálili na hranici českého středověkého náboženského myslitele Mistra Jana Husa. Ve svých spisech a kázáních kritizoval mravní úpadek tehdejší katolické církve, v němž se tehdy ocitla. Usiloval o její nápravu i nápravu celé společnosti.
5:10
|Veronika Malá, Martin Hromádka, Veronika Sedláčková|Zprávy z domova
Náboženské společnosti by měly být nezávislé na státu. I proto by se měly co nejrychleji vyřešit majetkové vztahy státu a církví. Shodli se na tom vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Oběti sexuálního zneužívání kněžími budou mít v Německu ode dneška k dispozici speciální telefonní linku. Jde o příspěvek katolické církve k úplnému objasnění skandálů, které už několik týdnů otřásají celou zemí. Samotnou církev kvůli tomu houfně opouštějí věřící.
Opilou přistihli policisté za volantem předsedkyni Rady evangelické církve v Německu Margot Kässmanovou. Biskupka měli v krvi 1,54 promile alkoholu. Nejvyšší představitelka evangelické církve nejspíš kromě řidičského průkazu přijde i o svou funkci.
Několik křesťanských církví ve Velké Británii spojilo na přelomu roku síly v kampani proti zadržování dětí žadatelů o azyl v detenčních centrech, které se svým režimem neliší příliš od vězení. Církevní mluvčí upozorňují, že i krátkodobý pobyt za mřížemi má vážný dopad na dětskou psychiku.
Církve pokládají za užitečné pouze dvě pětiny lidí v Česku. A pouze necelá třetina dotázaných si myslí, že by jim stát měl vrátit majetek zabavený komunistickým režimem. Výsledky průzkumu vydalo těsně před Vánocemi Středisko empirických výzkumů.