Dánský parlament schválil plán umístit na odlehlý neobydlený ostrov cizince, kteří si v zemi po spáchání zločinu odpykali trest, ale nemohou být z různých důvodů vyhoštěni do své domovské země.
Český občan Šroubek, který si na Novém Zélandu odpykává trest za pašování drog, bude po skončení výkonu trestu čelit deportaci. Šroubek se může odvolat.
Studentka Elin Erssonová v červenci v letadle bránila vyhoštění afghánského žadatele o azyl. Byla obviněna z porušení leteckého zákona. Hrozí ji pokuta a až šestiměsíční vězení.
Göteborg (Švédsko)||Anna Horáčková, ČTK|Zprávy ze světa|Video
Už více než dva miliony lidí vidělo záběry švédské studentky z paluby letadla, které se chystalo na cestu z Göteborgu do Istanbulu. Dívka se v něm snaží zabránit deportaci Afghánce.
Německo vyhostilo bývalého bodyguarda šéfa teroristické organizace Al-Káida Usámy bin Ládina. Tunisan přitom zjevně vydán být neměl, protože soud rozhodl o prozatímním zákazu jeho deportace.
Gruzínského exprezidenta v pondělí v Kyjevě zadrželi ukrajinští pohraničníci a násilím ho deportovali do Polska, odkud se loni v září na Ukrajinu dostal.
Bývalý gruzínský prezident a oděský gubernátor Michail Saakašvili byl v pondělí zatčen v Kyjevě, oznámili novinářům jeho spolupracovníci. Odpoledne byl pak deportován z Kyjeva do Varšavy.
Izrael pokračuje v realizaci plánovaných kontroverzních deportací zhruba 40 000 migrantů do třetích zemí. Podle izraelských médií imigrační úřady začaly dotyčným lidem rozesílat příkazy k vyhoštění.
Indická vláda chce deportovat Rohingy, jichž v Indii žije téměř 40 000 a kteří přicházejí v důsledku etnického násilí v Barmě. Vláda tvrdí, že představují riziko pro národní bezpečnost.
Německo může deportovat uprchlíky, které považuje za potenciálně nebezpečné. Rozhodl o tom spolkový soud v Lipsku, který zamítl žalobu dvou mužů. Rozsudek je směrodatný pro další podobné případy.
Britská premiérka Mayová navrhuje změny zákonů a nové pravomoci s cílem usnadnit kontrolu osob podezřelých z terorismu. Mayová je kvůli tomu dokonce ochotná omezit lidskoprávní legislativu.
Čechovi Karlu Šroubkovi hrozí vyhoštění z Nového Zélandu, kde žije. Musí si ale ještě odpykat trest vězení za pašování pěti kilogramů materiálu pro výrobu drogy extáze. Informoval o tom v neděli na svém webu list New Zealand Herald. Šroubka chce navíc roky dostihnout česká policie v rámci vyšetřování vraždy z roku 2003.
Spojené státy výrazně rozšiřují počet nelegálních přistěhovalců, o jejichž deportaci budou úřady usilovat. Na základě direktivy schválené prezidentem Donaldem Trumpem bude nově hrozit vyhoštění lidem zadrženým kvůli drobným deliktům, jako jsou dopravní přestupky. Vyplývá to z dokumentů, které v úterý zveřejnilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Jedinou skupinou, která bude před deportací chráněna, jsou ti, kteří přišli do USA jako děti se svými rodiči.
Zamítnuté žadatele o azyl chce Německo rychleji vracet do jejich domovských zemí. Na konkrétním plánu se shodla kancléřka Angela Merkelová a premiéři šestnácti spolkových zemí.
Z Řecka dnes do Turecka neodjel žádný uprchlík. Tamní úřady totiž deportaci pozastavily, protože migranti požádali o azyl. Vyřizování jejich žádostí potrvá několik dnů. V pondělí přitom ze dvou řeckých ostrovů odjelo zpět do Turecka přes 200 běženců, hlavně z Pákistánu a Afghánistánu. V současnosti v Řecku pobývá už na 52 tisíc utečenců.
Desítky Pákistánců, kteří přebývají v ilegálním táboře na řeckém ostrově Lesbos, odmítají deportaci do Turecka a hrozí sebevraždou. Starosta ostrovní metropole Mytilini jim ale dal do dnešní půlnoci ultimátum k vyklizení stanového městečka, v opačném případě prý zasáhne policie.
Prvních 131 migrantů odvezly dvě lodě z řeckého ostrova Lesbos do Turecka. První část operace, na které se dohodla Evropská unie s Ankarou, potrvá do středy. Podle některých aktivistů je ale celá operace - dohodnutá mezi Evropskou unií a Ankarou - nelegální.
Už pozítří má Turecko začít přijímat uprchlíky z Řecka. Podle agentury AP se s deportacemi začne na ostrově Lesbos. Na základě dohody mezi Ankarou a Bruselem se budou vracet ti migranti, kteří na řecké ostrovy připluli z tureckého území po 20. březnu, ale nezískali azyl.
Spojené království sleduje právní a úřednickou bitvu o osud 92leté Jihoafričanky Myrtle Cothillové. Ta se podle londýnského ministerstva vnitra dostala do země podvodným způsobem a měla by ji čekat deportace. Jenže stařenka má chatrné zdraví a navíc už v Jihoafrické republice nemá blízké příbuzné, kteří by se o ni postarali.
Norsko zatím nebude deportovat syrské a další uprchlíky do Ruska. Obě země se dosud nedohodly na spolupráci při předávání běženců. Rusko-norskou hranici za polárním kruhem v Murmanské oblasti překročilo od vypuknutí uprchlické krize 5,5 tisíce běženců z Blízkého východu a Afriky.
Egypt deportoval do Spojených států Muhammada Sultána, odsouzeného k doživotnímu vězení za aktivitu v Muslimském bratrstvu. Rodina ale Muhammadovo členství v islamistické organizaci popírá. Sedmadvacetiletý vězeň měl egyptské i americké občanství. Aby mohl být deportován, musel se egyptského vzdát.
Českého občana zadrženého ve Spojených státech kvůli incidentu u vojenského zařízení s největší pravděpodobností čeká vyhoštění. Českému rozhlasu to potvrdil konzul České republiky ve Washingtonu Pavel Pitel. 46letého muže zadržely úřady ve státě New Jersey poté, co se pokusil vjet do vojenského areálu na vývoj zbraní a munice.
Policie ve Spojených státech údajně zadržela českého občana. Informují o tom americká média. Podle televize CBS se muž měl snažit proniknout do vojenského zařízení Picatinny Arsenal ve státě New Jersey. Teď prý zůstává ve vazbě imigračního úřadu a podle médií ho pravděpodobně čeká vyhoštění. České ministerstvo zahraničí podrobnosti případu zjišťuje.
Krymští Tataři si dnes chtěli připomenout 70. výročí stalinských deportací z poloostrova. Ruské speciální jednotky OMON ale obsadily celé centrum správního střediska Simferopolu, aby zabránily jejich demonstracím.
Pod dohledem silných policejních oddílů začaly na Krymském poloostrově vzpomínkové akce k 70. výročí deportací krymských Tatarů. Ruské úřady na Krymu prakticky veškeré akce spojené s výročím zakázaly. U mešity na okraji Simferopolu se přesto sešly tisíce lidí a další stále přicházejí.
Britské ministerstvo vnitra čelí ostré kritice kvůli kontroverznímu způsobu odměňování svých imigračních úředníků. Ti dostávají například dárkové poukazy, pokud si udržují vysokou úspěšnost v kauzách, které končí deportací neúspěšných žadatelů o azyl.