Španělský hrubý domácí produkt za první tři měsíce letošního roku klesl. Mezikvartálně o tři desetiny procenta, meziročně potom o čtyři desetiny procenta. Země se potýká s vysokou nezaměstnaností, a to především u mladých lidí.
0:35
|Eva Presová, Pavla Firbacherová, Kateřina Kozmová, Jan Bumba|Ekonomika
Češi si budou moci koupit další státní dluhopisy. Ministerstvo financí je nabídne fyzickým osobám i organizacím, jako jsou školy, obce, kraje nebo církve. Dluhopisy budou ke koupi v síti bank od 10. května.
Stát letos opět nabídne lidem spořicí dluhopisy. Ministerstvo financí přichází i s novinkou, takzvanými protiinflačními dluhopisy. Kdy a kde si je lidé budou moci koupit, oznámí resort dnes.
Ministerstvo financí letos nabídne státní dluhopisy většímu okruhu zájemců. Loňská pilotní emise umožňovala nákup cenných papírů pouze například domácím a zahraničním fyzickým osobám, občanským sdružením, odborovým organizacím nebo církvím. V letošní jarní emisi si je nově mohou pořídit třeba kraje, města, veřejnoprávní instituce nebo vysoké školy.
Španělsko úspěšně zvládlo důležitou zkoušku v boji s dluhovou krizí. Vláda na trzích prodala klíčové desetileté dluhopisy s úrokem zhruba 5,7 %. To je sice výrazně více, než kolik muselo Španělsko zaplatit při minulé aukci, úrok ale zůstal bezpečně pod důležitou hranicí šesti procent.
Evropská centrální banka možná opět zasáhne proti dluhové krizi v eurozóně, naznačil člen jejího nejužšího vedení Benoit Coeuré. Reagoval tak na vysoký nárůst úroků, které teď Španělsko musí na trzích platit ze svých dluhopisů.
Evropské trhy stále děsí Španělsko. Dnes už se sice evropským burzám daří umazávat ztráty způsobené mimo jiné vysokou mírou výnosu na víceletých španělských dluhopisech, situace ale stále není ideální. Samo Španělsko přiznává, že výnos nad šesti procenty je dlouhodobě neudržitelný.
Situace v eurozóně je opět napjatá. Španělům se nepodařilo prodat tolik dluhopisů, kolik si přáli. Navíc za ně zaplatili vyšší úroky. Trhy v důsledku špatných zpráv z německých makrodat padají. Slabé se jeví také euro. Pocítil to i český trh, který se včera propadl nejvíc za poslední dva měsíce.
Španělsko na trzích jen s velkými problémy prodalo dluhopisy s víceletou splatností. Podařilo se mu získat výrazně nižší částku, než plánovalo. To jen podnítilo spekulace, že by Španělsko mohlo být další zemí, kterou tvrdě zasáhne dluhová krize.
Dnes končí lhůta, kdy se mohou zahraniční věřitelé přihlásit k výměně státních dluhopisů řídících se jiným právem než řeckým. Vláda v Aténách už přitom termín dvakrát posunula a není vyloučené, že se tak stane i potřetí.
Řeckým parlamentem prošel zákon o výměně dluhopisů, který má zajistit další úspory státu. O zákonu se nehlasovalo a byl podle obvyklé procedury přijat automaticky. Vláda má totiž v parlamentu většinu a nikdo nevznesl požadavek na jmenovité hlasování.
Padělané americké dluhopisy v objemu asi 6 bilionů dolarů zadržela ve Švýcarsku italská policie. Jde o více než třetinu státního dluhu Spojených států. V přepočtu se jedná o zhruba 114 bilionů korun.
Zisk belgické bankovní skupiny KBC se meziročně propadl o celých 40 procent a činil 437 milionů eur. Důvodem poklesu je snaha banky zbavit se rizikových investic a vytvářet rezervy proti řeckým dluhopisům a úvěrům v Maďarsku a v Irsku.
Síla dluhové krize v Itálii se výrazně zmírnila. Řím dnes na trzích prodal klíčové 10leté dluhopisy s výnosem, který jen těsně přesáhl 6 procent. Jde tak o nejúspěšnější italskou aukci od loňského října. Ještě před měsícem musela Itálie za své 10leté dluhopisy investorům zaplatit skoro o procento víc. Za výrazným poklesem úroků je podle analytiků zásah Evropské centrální banky (ECB).
Výnosy z desetiletých italských dluhopisů ve čtvrtek vpodvečer poprvé od 8. prosince poklesly pod hranici šesti procent. Jinými slovy, riziková prémie, za kterou trhy Římu půjčují peníze, klesá. A to i přesto, že velká část Itálie tento týden stávkovala a dala tak jasně najevo nesouhlas s úspornými opatřeními premiéra Maria Montiho.
Řecká vláda vymýšlí zákon, kterým by své věřitele donutila k povinné výměně dluhopisů. S informací přišel řecký deník Ta Nea. Zákon by se dotkl především minoritních investorů, protože by se museli podřídit podmínkám, které pro výměnu dluhopisů nastavili velcí hráči. K odpisům řeckých dluhopisů by přitom mělo dojít co nejdřív.
Itálie dnes nabídne dlouhodobé obligace na tři a deset let. Zároveň zahájí kampaň na podporu prodeje dluhopisů, které chce na trhu umístit v letošním roce.
Španělsko, Itálie a Maďarsko úspěšně prodaly své krátkodobé i dlouhodobé obligace, což svědčí o tom, že investoři mají o tyto země zájem. Je to z mála lepších zpráv, které z těchto zemí nepřicházejí tak často.
Pro Řeky nebo Italy se stala výše úroků z jejich dluhopisů doslova noční můrou. Investoři požadují stále víc peněz za to, aby nakoupili státní dluhy těchto zemí. A to pak Řecko či Itálii sráží na pokraj státního bankrotu. Němci jsou na tom ale přesně opačně.
Poptávka po italských dluhopisech byla nízká. Itálie utržila za dluhopisy různých splatností 7 miliard eur. U desetiletých se výnosy udržely těsně pod kritickou hranicí sedmi procent. Italská vláda přitom oznámila, že do konce ledna zveřejní další opatření, která mají zajistit zemi hospodářský růst.
Itálie na finančních trzích úspěšně prodala dluhopisy s dlouhodobou splatností. Výnos u klíčového desetiletého dluhopisu klesl těsně pod psychologicky důležitou hranici 7 procent. Při minulé aukci musela Itálie za prodej stejných obligací zaplatit víc než 7 a půl procenta.
Čína podporuje kroky Evropské unie vedoucí k překonání krize. Peking také doufá, že závěry bruselského summitu pomohou stabilizovat finanční trhy. Čína je dnes jednou z mála zemí světa majících dostatek finančních prostředků na skupování evropských dluhopisů, další prostředky ale do nich zatím investovat nehodlá.
Investoři si dnes řeknou za to, že půjčí Španělsku, o nejvyšší úrok za posledních 14 let. Naznačuje to alespoň anketa, kterou před aukcí španělských dluhopisů provedla agentura Reuters. Pokud se přitom skutečně výnosy vyšplhají tak vysoko, potvrdí se jen narůstající neochota investovat do evropských dluhopisů. Jak navíc Reuters doplňuje, investoři nejenže teď evropský dluh nenakupují, ale naopak se ho zbavují.
České vládě se podařilo na domácím trhu umístit pětileté dluhopisy v hodnotě 7,6 miliard korun. V dnešní aukci byla podle ministra Miroslava Kalouska dokonce poptávka po dluhopisech dvakrát vyšší, než kolik se nabízelo.
Itálie dnes zažila další těžký den na finančních trzích. Své dluhopisy na nich prodala za dosud nejvyšší úrok v dějinách existence společné evropské měny.
V Belgii, podobně jako v Česku, projevili občané a podniky velký zájem o nákup státních dluhopisů. Už po dvou dnech upisovacího období si Belgičané objednali dluhopisy za vyšší částku, než vláda předpokládala. Úroky z pětiletých státních dluhopisů jsou 4 procenta a pro belgické subjekty jsou lepší investicí než spořící účty.
Zažehnat dluhovou krizi v eurozóně by mohly pomoci společně vydávané stabilizační dluhopisy. Jejich vydávání by ale mělo předcházet zpřísnění dohledu nad rozpočty, samo zavedení eurozónou zaručených eurobondů by podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa kýžený efekt nepřineslo.