„Po zřícení zlatého dolu v lokalitě Nahúd ve státě Západní Kurdufán bylo vyproštěno 31 těl. Pouze jeden člověk byl zachráněn živý,“ uvedl ředitel státem vlastněné důlní společnosti Chálid Dahvija.
Ředitel a jeho zástupce čelí obvinění z porušení požadavků pro zajištění průmyslové bezpečnosti objektu a zůstanou ve vazbě do 25. ledna. Zadržen byl také vedoucí úseku, kde se tragédie stala.
„Nová vláda by si měla si stanovit ambicióznější podmínky, za kterých je ochotná ji uzavřít,“ říká Nikol Krejčová z Greenpeace. „Situace je opravdu vážná,“ upozorňuje kandidát na ministra Tomáš Tesař.
V prosinci chtějí pracovníci novou vrtnou techniku otestovat kousek od povrchu. Až poté zamíří do větší hloubky. Průzkum má kromě zlata odhalit zásoby i jiných kovů – například zinku, mědi či olova.
Neštěstí v zaplaveném dole se stalo v neděli po poledni, kdy se tři ze šesti potápěčů nevynořili. Účastnili se zdokonalovacího cvičení. O život přišli dva instruktoři a účastník kurzu.
„Není fyzicky možné uzavřít tak velký provoz jako je důl Turów. Povrchové doly se projektují na mnohaleté využívání,“ řekl Radiožurnálu báňský inženýr dolu Turów Rafal Skorupiňski.
Speciální důlní laboratoř otevřel státní podnik Diamo, který chce zkoumat riziková místa v souvislosti s těžbou uhlí. Nezmapovaných oblastí je v celém revíru ještě hodně.
První plány s možnostmi nového využití dolů na povrchu budou hotové ještě letos. Musí se to celé stihnout, než se doly zasypou. Zčásti ale budou i dál sloužit energetice.
Podle plánu pokračuje postupný převod šachet ze společnosti OKD pod státní podnik Diamo. Už je ale jasné, že tradiční vytěžení posledního vozíku ovlivní protiepidemická opatření.
Neštěstí se stalo 10. ledna v dole na zlato nedaleko města Jen-tchaj v provincii Šan-tung na východě Číny. V podzemní pasti, více než 600 metrů od vstupu do šachty, uvázlo celkem 22 lidí.
Neštěstí se odehrálo 10. ledna ve zlatém dolu v provincii Šan-tung na východě země. V podzemní pasti, více než než 600 metrů od vstupu do šachty, uvízlo 22 lidí.
„Budou-li naše žalobní důvody vzhledem k unijní legislativě relevantní a dostatečně silné, je velmi pravděpodobné, že Česká republika podá na Polsko žalobu sama,“ uvádí ministerstvo.
Dohoda ukončí podzemní protest 200 horníků, který začal v pondělí. Šéf vládní delegace uvedl, že dohoda definuje model „poctivé a spravedlivé“ transformace polského těžebního a energetického průmyslu.
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář zprostředkovával setkání podnikatele Masného se zástupci CEFC a později CITIC hned dvakrát – poprvé v letech 2016-2017 a podruhé v roce 2019.
Před pár lety o bývalou nacistickou továrnu Rolava-Sauersack v Krušných horách nebyl tak masivní zájem turistů. I po natáčení seriálu Rapl se ale situace změnila a není jasné, kdo má o objekt pečovat.
Důl nedaleko obce Trojanovice na Frenštátsku vznikl koncem osmdesátých let. V místě se mělo vytěžit mohutné ložisko černého uhlí. Pod zemí ho je asi 1,5 miliardy tun.
Stát je majitelem OKD znovu od roku 2018, kdy ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko. OKD v té době bylo v insolvenci, převedení dolů i se zaměstnanci na stát bylo součástí reorganizačního plánu.
V Kongu jsou smrtelná neštěstí v dolech častá, úřadům jsou ale málokdy nahlášená. Horníci často těží drahé kovy na odlehlých a špatně přístupných místech a pracují v nebezpečných podmínkách.
Během posledních 30 let se postupně zavíraly uhelné doly po celé republice. Důvody ukončení těžby byly podle něj především ekonomické. Výraznější útlum zaznamenalo černé uhlí.
Největší cínový důl Mauritius se nachází nedaleko od Horní Blatné v Krušných horách. Na seznam památek UNESCO se dostal teprve před pár týdny. Přesto je turistům tento důl neznámý.