„Vzdát se části území a některých zbraní nezní nadějně, ale nikde není psáno, že něco takového bude domluveno, a když ano, tak že to Ukrajina bude akceptovat," říká politolog Jan Šír pro Radiožurnál.
Od začátku války bylo zabito nejméně 160 energetických pracovníků, více než 300 dalších bylo zraněno. Přesto každý den desítky tisíc lidí stále vyrážejí do práce – někdy se strachem i odevzdaností.
Energetická společnost ČEZ ale i další dodavatelé mají v plánu v novém roce snižovat ceny jak plynu, tak i elektřiny. Dojde ke snížení cen na zafixovaných i na nezafixovaných produktech.
„Závěrečná zpráva se pak očekává do 12 měsíců, tedy do července 2026,“ popsal mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal. Český provozovatel soustavy zatím v současné době analyzuje shromážděná data.
Ruské útoky v noci na neděli zasáhly na Ukrajině také energetickou infrastrukturu. Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadim Filaškin uvedl, že energetici pracují na vyřešení problému.
Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti zřejmě příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu, k němuž úřad zahájil konzultace.
Rusové při útocích mířili mimo jiné na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Zasáhli i pětipatrový obytný dům. Několik pater se zřítilo. Na místě je mezi zraněnými i šest dětí.
„Plyn bychom mohli mít v průměru o 30 procent levnější, než máme dneska, a elektřinu asi o 25 procent a stačilo by jenom to, aby domácnosti častěji měnily dodavatele,“ říká expert Lukáš Kaňok.
Ceny elektřiny pro domácnosti v EU letos za první pololetí klesly jen o půl procenta, plyn zlevnil o 8 procent. V paritě kupní síly platí za elektřinu české domácnosti stále nejvíc v EU.
Na střeše budovy v Rožnově pod Radhoštěm už nyní fungují desítky solárních panelů. Jde o vůbec první bytový dům ve vlastnictví města, který si bude sám vyrábět elektřinu.
Podle Asociace nezávislých dodavatelů energií není vhodné měnit dodavatele jen podle nejnižší ceny na trhu. Důležité je nabídky porovnat, pročíst smluvní podmínky a recenze, ale i stávající smlouvu.
Rusko podle ministerstva nejnověji zaútočilo na energetickou infrastrukturu v Černihivské a Doněcké oblasti, přičemž v prvním z uvedených regionů byly zavedeny plánované hodinové odstávky.
Komerční cena jedné banky superkapacitorů přesahuje jeden milion korun. Prvních šestnáct zařízení využívá ve svém vesmírném programu francouzská společnost Airbus.
Odpoledne přibyly nové poruchy hlavně ve Středočeském kraji, kde je bez proudu asi 6500 odběratelů, ráno bylo bez proudu celkově asi 18 000 domácností.
Nejvíce zasažené jsou Rychnovsko, Semilsko a Olomoucko. Výstraha meteorologů před silným větrem platí v částech Královéhradeckého, Olomouckého a také Moravskoslezského kraje do čtvrtečního poledne.
Hlavním zdrojem pro zlevnění elektřiny mají být podle ANO dotace z Modernizačního fondu. Neumožňují to evropská pravidla, oponuje plánu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Českou přenosovou soustavu chce ČEPS připravit také na očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility a útlum výroby z uhlí. Spotřeba podle firmy poroste jak v domácnostech, tak v průmyslu.
Domácnost, která topí v rodinném domě elektřinou a má roční spotřebu okolo 14 megawatthodin, ušetří od září do konce roku díky slevě něco málo přes 2000 korun.
Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny. Podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů. Odhaduje se, že přehrada vyprodukuje až 300 miliard kilowatthodin elektřiny ročně.
Další nálezy ČEPS identifikoval na vedeních V420 a V411. Šlo ale o neurgentní nálezy, které budou opraveny v plánovaném termínu odstávky pro běžnou údržbu vedení.
Podle odborníků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo.
Linka, jejíž výpadek vedl k blackoutu, byla poškozena už loni. ČEPS ve čtvrtek spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize a plánuje i další speciální kontroly.
„Nebyl to totální rozpad soustavy a z pohledu závažnosti to nebylo srovnatelné třeba s tím španělským blackoutem,“ řekl v rozhovoru pro 20 minut Radiožurnálu odborník Michal Macenauer.