Regulovaná cena elektřiny se má zvýšit o necelá 3 procenta, plynu do 5 procent. Možná ale nakonec zlevní
Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti zřejmě příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Ty budou trvat zhruba měsíc, konečný ceník vydá úřad dle zákona nejpozději 1. prosince s tím, že začne platit od 1. ledna.
Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle návrhu měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Novinářům to ve čtvrtek řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Na definitivní výši regulovaných cen budou mít vliv ještě jednak případné připomínky účastníků trhu, ale hlavně v případě elektřiny avizované vyšší dotace státu na podporované a obnovitelné zdroje energie (POZE). Ve výsledku tak lidem mohou regulované ceny elektřiny nikoliv vzrůst, ale klesnout.
24:49
Cena elektřiny klesne lidem i firmám asi o desetinu. 20 miliard na dotace jsem už našel, říká Havlíček
Číst článek
V současnosti ERÚ totiž počítá s dotací POZE promítající se do cen elektřiny ve výši 24,6 miliardy korun, které jsou připraveny v návrhu státního rozpočtu schváleného vládou Petra Fialy z ODS.
Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, ale avizovalo, že nová vláda zvýší dotaci státu na POZE o dalších 20 miliard korun. To by znamenalo, že lidé ani firmy již nebudou v regulované složce na tyto podpory platit nic. Pokud nová vláda vznikne do poloviny prosince a ihned přijme usnesení o zvýšení dotace na POZE, pak podle Šefránka stihne úřad vydat ještě do konce roku novelu cenového výměru tak, aby začala platit od ledna.
Zmíněná dotace by snížila regulované ceny pro domácnosti asi o 15 procent, pro podniky i o více než 30 procent, uvedl Šefránek. V konečných cenách na faktuře by se to pak mohlo u domácností projevit zlevněním zhruba do deseti procent, u firem by šlo o desetinu a víc. Tento odhad také Radiožurnálu v minulých dnech potvrdil první místopředseda ANO a zřejmě budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Záležet bude na tom, jak mají spotřebitelé vysokou druhou část ceny, tedy platbu za samotnou silovou elektřinu, která tvoří zhruba 55 procent celkového účtu.
Elektřina
Podle stávajícího návrhu ERÚ by domácnostem měla regulovaná složka podražit nejméně v bytech s malou spotřebou, a to o 2,6 procenta. To znamená zhruba o 224 korun za rok. Domácnost se střední spotřebou si má připlatit 2,8 procenta, tedy 276 korun, a v rodinném domě s přímotopy nebo tepelným čerpadlem půjde o plus 3 procenta, tedy 400 korun navíc.
4:18
V Česku máme nejvyšší ceny za elektřinu, ale rozhodně by to tak nemuselo být, říká expert
Číst článek
Středně velké podniky na regulované složce podle návrhu naopak uspoří, a to v průměru 2,7 procenta, a velké firmy ušetří přes 7 procent.
V celkové ceně pro domácnosti bude mít příští rok regulovaná složka podíl necelou polovinu (45 procent), její zvýšení se tedy promítne do celkového účtu také zhruba polovinou, tedy necelým procentem a půl.
U velkoodběratelů má regulovaná složka v konečné ceně podíl 23 až 35 procent. Zbytek tvoří zmíněná cena silové elektřiny, která v posledních měsících od dodavatelů spíše klesá.
„Celkové náklady za elektřinu tak mohou u většiny domácností v roce 2026 spíše klesnout, u velkoodběru bude pokles výraznější. Pokud se navíc nová vláda rozhodne, že bude hradit vyšší část plateb za podporované obnovitelné zdroje, může být pokles ještě zásadnější,” upozornil Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.
Plyn
V případě plynu se domácnostem regulovaná cena zvýší více těm s nižší spotřebou, tedy v bytě, kde na plynu jen vaří. Zdražení by mělo být 4,9 procenta, tedy o necelou stokorunu za rok.
V bytě, kde se plynem i ohřívá voda a topí, by mělo jít o plus 4,7 procenta, což je o 433 korun víc, a v domě s vyšší spotřebou půjde o plus 4,6 procenta. To by znamenalo výdaj vyšší o 608 korun.
Střední a velcí odběratelé plynu by si za regulovanou cenu plynu měli připlatit 4,5 procenta.
V konečné ceně plynu placené domácnostmi či živnostníky má regulovaná složka jen čtvrtinový podíl. Celkový nárůst ceny tedy bude více záležet na tom, za kolik budou mít lidé dodávku samotného plynu. Jeho ceny v poslední době také zlevňovaly, celkový účet může tedy spotřebitelům klesnout.
V případě velkoodběratelů má regulovaná část ceny plynu podíl jen 19 procent.
Důvody růstu i poklesu
Hlavním důvodem růstu regulovaných cen jak elektřiny, tak i plynu je zvýšení investic do sítí v minulých a budoucích letech a také předchozí vysoká inflace. Mezi lety 2026 až 2030 mají pro představu v elektroenergetice dosáhnout investice dodavatelů 187 miliard korun a v plynárenství skoro 50 miliard. To je oproti předchozímu pětiletému období nárůst o 14, respektive 31 procent.
Velcí dodavatelé energií zlevňují. Na trhu se objevily výhodné nabídky, lidé by ale měli myslet na rizika
Číst článek
V případě elektřiny regulovanou složku naopak snižují levnější ceny služeb ČEPS, nižší náklady na ztráty v sítích a také právě růst dotace na POZE.
U plynu na růst regulovaných cen tlačí kromě vyšších investic a inflace hlavně nižší než očekávaný růst spotřeby. V plynárenství se tak projevu tzv. vodárenský efekt, kdy náklady na sítě s tím, jak méně komodity přepraví, rostou.
Státní přepravce plynu Net4Gas navíc od roku 2023 přišel o využití potrubí na tranzit ruského plynu z východu na západ a tím i o příjmy, které náklady na tuzemskou dopravu snižovaly. Pro příští rok se nicméně očekává nárůst tranzitu, který podle ERÚ cenu regulované složky brzdí.
Co bude v dalších letech?
Vývoj regulované složky ceny elektřiny výhledově může ovlivnit nová vláda. Kromě dotací POZE totiž Havlíček mluví o tom, že chce zvýšit i příspěvky státu na investice firem do sítí. Původně mělo jít už příští rok o využití 25 miliard korun z evropských peněz v Modernizačním fondu. Nyní je v něm na investice do elektroenergetické infrastruktury alokováno vládou zhruba 15 miliard korun.
24:00
Dokud není energetika modernizovaná, vykupovat ČEZ není dobrý nápad, míní končící ministr Vlček
Číst článek
„Do regulovaných cen se ale stejně tento příspěvek na investice začne promítat teprve od roku 2027,“ upozornil Šefránek.
Pokud nová vláda dotaci zvýší, bude nárůst regulované složky skutečně více brzdit. Rozhodně se neprojeví ale jednorázově, protože firmy investice odepisují zhruba 20 let. Dvacetimiliardová podpora by se tak promítla v daném roce v regulovaných cenách jen minus miliardou. Podle Havlíčka nicméně nová vláda bude hledat i další zdroje, které s investicemi pomohou. V úvahu připadá třeba přesměrování části výnosů z emisních povolenek.
Výhledově by mohl více brzdit i růst regulovaných cen plynu, a to díky vyššímu růstu spotřeby. „V následujících deseti letech spotřeba plynu výrazně poroste vlivem transformace teplárenství, což bude pomáhat nejen nenavyšovat, ale i snižovat regulované ceny,“ upozornil Macenauer.
Teplárny spalující doposud uhlí, jehož těžba a spalování má skončit zhruba za pět až osm let, totiž vyměňují své kotle většinou za plynové.
