Kvůli prakticky chybějící argumentaci, která by v teoretické rovině vedla Ústavní soud k závěru o naplnění podmínek ke zrušení rozhodnutí, byl podle soudu návrh na hranici projednatelnosti.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček odůvodnil jeho odvolání a dalších dvou členů rady tím, že jednali v souladu se zájmy regulovaných subjektů, tedy nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů.
S výjimkou kraje Vysočina se na růstu spotřeby elektřiny podílely všechny kraje, nejvíce Středočeský kraj. Vyšší spotřeba byla zaznamenána především v segmentu domácností.
Podle obhájce Vitáskové má soud prokázat, proč jmenovala další místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu Renátu Veseckou. Za její jmenování dostala původně podmíněný trest.
Za nezákonné trestní stíhání chce po státu vyplatit 35 milionů korun. Soud v Brně ji nejprve poslal na osm a půl roku do vězení, další ji ale pak viny zprostil. Verdikt letos potvrdil Nejvyšší soud.
Vláda v úterý odvolala z pozice členů rady Vlka a Outratu a současnému předsedovi rady Pokornému neprodloužila mandát člena rady, který mu ve středu končí.
Za přípravu závažného podvodu v souvislosti s údajně nedokončenými elektrárnami dostali oba bratři nepodmíněné tresty šest let a devět měsíců vězení. Proti trestu podali ústavní stížnost.
Policie prověřuje, jak městská společnost Pražská plynárenská nakupovala za stamiliony korun v roce 2015 plyn přes německou burzu. Případ zpracoval Specializovaný finanční úřad.
Všichni zprostředkovatelé energií budou muset nově být vedeni v registru. Bude tak jasné, kolik jich v Česku je a kdo se zprostředkováním živí. Navíc nahlížet do seznamu budou moci všichni.
Že energetičtí „šmejdi“ představují velký problém, potvrzují i výsledky mimořádné kontrolní akce České obchodní inspekce, která odhalila více než 80procentní míru pochybení u zprostředkovatelů.
Nejvyšší soud částečně vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a nařídil zpřesnit důvody zproštění Aleny Vitáskové, bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu.
Tři z radních Energetického regulačního úřadu tvrdí, že bylo vše v pořádku. Čtvrtý ale poslal v lednu do Bruselu dopis, že má vážné pochybnosti o výši podpory pro tuzemské kogenerační teplárny.
V pondělním tisku se dočtete, že ministerstvo obrany bude zřejmě muset zaplatit desítky milionů obcím za užívání jejich pozemků v areálu vojenského letiště u Plzně. Píše to deník Právo.
Vláda Vladimíra Outratu odvolala na návrh ministerstva průmyslu s odůvodněním, že nezvládl komunikaci a řízení rady. Místo něj jmenovala šéfem Rostislava Košťála.
Energetický regulační úřad už zveřejnil údaje o růstu regulované složky ceny elektřiny a plynu pro příští rok. Máme tedy k dispozici další střípek do mozaiky cen energií v roce 2019.
Podle médií se v poslední době stupňuje napětí ve vedení úřadu. Rada je rozdělena na dva tábory. Proti Outratovi má stát radní Vladimír Košťál, který ho v čele úřadu nahradil.
Podle Vitáskové Veseckou kvalifikovalo vyjádření v jejím životopise, že se během celé své právnické praxe setkávala s případy zabývajícími se energetikou.
Jako dárek žárovky zdarma. S takovou nabídkou oslovují podomní prodejci seniory po celé zemi. Ve skutečnosti uzavřou smlouvu na dodávky elektřiny od Bohemia Energy. A za odstoupení od ní musí platit.
Unie státních zástupců se ohradila proti výroku Miloše Zemana. Podle prezidenta není vyloučeno, že stíhání exšéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové mohli iniciovat solární baroni.
Olomoucký soud zprostil obžaloby bývalou předsedkyni ERÚ Vitáskovou v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám. Podle soudu se neprokázalo, že se stal skutek, za který byla stíhána.
Za elektřinu i plyn si domácnosti v Česku příští rok připlatí až tisíc korun. Bude ale velmi záležet na konkrétní firmě, od které si domácnosti energie kupují.
Energetický regulační úřad chce stíhat lidi, kteří posílají nespotřebovanou elektřinu do veřejné sítě a nemají k tomu licenci. Problém je v tom, že energetický zákon tuhle praxi nezakazuje.