Jan Šefránek pracuje v Energetickém regulačním úřadu více než 15 let a členem rady se stal letos v srpnu. Stanislav Trávníček byl předsedou rady od srpna 2019.
Soudy potrestaly fotovoltaickou elektrárnu a její jednatele za podvod v roce 2010. Zfalšovali tehdy dokumenty, aby dosáhli na výhodnější výkupní cenu. Nyní přichází na řadu Energetický regulační úřad.
Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu klesnou. Elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o desetinu, plyn o 8,5 procenta, odhadl.
Za podvody při získání licence na fotovoltaickou elektrárnu v roce 2010 má společnost zaplatit 43 milionů korun. Ministerstvo částku nevymáhá, protože čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
Na úplně nejlepší cenu se může dostat zákazník, který firmě oznámí, že odchází jinam. Takzvané retenční nabídky mohou být o deset i patnáct procent nižší než ty ceníkové.
Celkově se v minulém roce vyrobilo v České republice 76,9 TWh elektřiny. Malé solární elektrárny se tak na hrubé produkci elektřiny v zemi podílely necelým jedním procentem.
Distributoři chystají stamiliardové investice do sítí, které se promítnou do poplatků pro spotřebitele. Jak se pak náklady rozdělí, má řešit nová tarifní soustava.
Celkový počet cenových kontrol loni meziročně klesl o 28 na 2318 akcí, úřady zjistily 489 porušení předpisů, což bylo o jeden případ méně než o rok dřív.
Vyúčtování za elektřinu a plyn chodí v Česku obvykle jednou ročně, na jaře. Může se ale stát, že částky ve vyúčtování nesedí. Co v takovém případě dělat?
Šetřily všechny kategorie odběratelů. Spolu s tím se snížila i výroba elektřiny, meziročně o deset procent. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu.
Na co si mají dát odběratelé pozor, kdy pocítí změnu ceny a jak to vypadá s fixními smlouvami?
V pořadu Život k nezaplacení se ptáme analytičky ČRo Jany Klímové.
V Česku stále nejsou pro transformaci uhelných tepláren připravené podmínky, říká v rozhovoru v pořadu Peníze a vliv manažer pro strategii holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského Jiří Feist.
„Tím, že je strop vnímán jako něco, co je pro zákazníky akceptovatelné, tak se obchodníci úplně nehrnou do toho, že by nabízeli rekordně nízké ceny,“ říká Blahoslav Němeček.
Pro domácnosti na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vzrostou regulované ceny v průměru o 66 procent, pro středně velké firmy o 106 procent a pro velké firmy o 191 procent.
Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu o 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění.
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další.
Velké průmyslové firmy varují před dalším růstem cen energií. Zhorší to naši schopnost konkurovat, říkají a poukazují na schválený program pomoci v sousedním Německu, v přepočtu za 300 miliard korun.
„Pokud porovnáme nabídky v neregulované části, kterou mají zákazníci pro příští rok možnost získat od dodavatelů, tak v meziročním porovnání zákazníci nezaplatí víc,“ vysvětluje Stanislav Trávníček.
Česko nemá co nového nabídnout – infrastruktura je stále mizerná a trh práce vyčerpaný. Přechod na vzdělanostní ekonomiku, o které politici i ekonomové tak rádi hovořili, se vytratil do ztracena.
„V tom prvním čtení vláda neudělala vůbec nic, jen si vyslechla naše argumenty a pan ministr Stanjura řekl, že to je pro něj potvrzením, že jde správnou cestou. Vysmál se nám,“ říká Havlíček.
Cena se skládá z obchodní složky, jež určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu asi 20 procent.
„Vztahujeme to k loňskému roku. Nárůst je vyšší i proto, že díky dotacím meziročně regulovaná složka nejenom že nerostla, ale dokonce na letošní rok klesala o 16 procent,“ říká mluvčí úřadu Kebort.
Bude to znamenat zdražení asi o 1400 korun za megawatthodinu s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější.
Na první pohled to vypadalo jako pohádka. Stát škrtne zlé dotace a český rozpočet se dostane do kondice. Nejvíc chtěla vláda škrtat v dotacích na energii.
„V energetické politice jak v Česku, tak v Evropské unii je stále velká řada nejasností a já se obávám, že rizika nástupu ceny vzhůru jsou stále poměrně velká,“ připomíná ekonomka.