„Snažíme se kontaktovat majitele pozemků, od konce září, začátku října upozorňujeme, že by se to mělo provádět. Vegetační klid trvá až do konce března,“ říká mluvčí distributora EGD Lubomír Budný.
„Obecně se často ve společnosti přeceňuje, jak velký vliv má premiér, vláda nebo ministři na ekonomiku. Politici se snaží připsat si zásluhy, když se daří,“ domnívá se ekonom Vít Hradil.
Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti zřejmě příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu, k němuž úřad zahájil konzultace.
Českou přenosovou soustavu chce ČEPS připravit také na očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility a útlum výroby z uhlí. Spotřeba podle firmy poroste jak v domácnostech, tak v průmyslu.
„Někteří dodavatelé už během 14denní lhůty začínají s dodávkami elektřiny nebo plynu a tvrdí, že spotřebitel od smlouvy odstoupit nemůže,“ vysvětluje praktiku mluvčí Energetického regulačního úřadu.
K provrtání vysokotlakého plynovodu došlo při přípravě vysokorychlostní tratě (VRT), která má spojit Prahu s Brnem. Průzkumníci zkoumali podloží, narazili ale na trubky.
Česko se stále vypořádává se solárním boomem z let 2010 a 2011. Energetický regulační úřad se snaží tehdy podvádějící solárníky připravit o štědré garantované výnosy z výkupních cen elektřiny.
Fotovoltaická elektrárna vznikla v roce 2010 a její majitelé inkasovali výhodné výkupní ceny. Po několika letech ale soudy rozhodly, že oprávnění získali nelegálně, když zfalšovali některé dokumenty.
Jan Šefránek pracuje v Energetickém regulačním úřadu více než 15 let a členem rady se stal letos v srpnu. Stanislav Trávníček byl předsedou rady od srpna 2019.
Soudy potrestaly fotovoltaickou elektrárnu a její jednatele za podvod v roce 2010. Zfalšovali tehdy dokumenty, aby dosáhli na výhodnější výkupní cenu. Nyní přichází na řadu Energetický regulační úřad.
Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu klesnou. Elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o desetinu, plyn o 8,5 procenta, odhadl.
Za podvody při získání licence na fotovoltaickou elektrárnu v roce 2010 má společnost zaplatit 43 milionů korun. Ministerstvo částku nevymáhá, protože čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
Na úplně nejlepší cenu se může dostat zákazník, který firmě oznámí, že odchází jinam. Takzvané retenční nabídky mohou být o deset i patnáct procent nižší než ty ceníkové.
Celkově se v minulém roce vyrobilo v České republice 76,9 TWh elektřiny. Malé solární elektrárny se tak na hrubé produkci elektřiny v zemi podílely necelým jedním procentem.
Distributoři chystají stamiliardové investice do sítí, které se promítnou do poplatků pro spotřebitele. Jak se pak náklady rozdělí, má řešit nová tarifní soustava.
Celkový počet cenových kontrol loni meziročně klesl o 28 na 2318 akcí, úřady zjistily 489 porušení předpisů, což bylo o jeden případ méně než o rok dřív.
Vyúčtování za elektřinu a plyn chodí v Česku obvykle jednou ročně, na jaře. Může se ale stát, že částky ve vyúčtování nesedí. Co v takovém případě dělat?
Šetřily všechny kategorie odběratelů. Spolu s tím se snížila i výroba elektřiny, meziročně o deset procent. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu.
Na co si mají dát odběratelé pozor, kdy pocítí změnu ceny a jak to vypadá s fixními smlouvami?
V pořadu Život k nezaplacení se ptáme analytičky ČRo Jany Klímové.
V Česku stále nejsou pro transformaci uhelných tepláren připravené podmínky, říká v rozhovoru v pořadu Peníze a vliv manažer pro strategii holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského Jiří Feist.
„Tím, že je strop vnímán jako něco, co je pro zákazníky akceptovatelné, tak se obchodníci úplně nehrnou do toho, že by nabízeli rekordně nízké ceny,“ říká Blahoslav Němeček.
Pro domácnosti na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vzrostou regulované ceny v průměru o 66 procent, pro středně velké firmy o 106 procent a pro velké firmy o 191 procent.
Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu o 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění.
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další.
Velké průmyslové firmy varují před dalším růstem cen energií. Zhorší to naši schopnost konkurovat, říkají a poukazují na schválený program pomoci v sousedním Německu, v přepočtu za 300 miliard korun.