Italská policie vyslýchá osmadvacetiletého muže, který v sobotu ve městě Macerata na východě země postřelil 6 migrantů z Afriky. Zaútočil na ně v centru města z jedoucího auta.
Ľuboš Lorenz minulý týden z košického památníku strhnul překližkové náhražky symbolů srpu a kladiva. Umělec postup policie označil za šikanu a je přesvědčen o tom, že případ vyhraje.
Necelé dva týdny před referendem o změnách turecké ústavy v pondělí prezident Recep Tayyip Erdogan v proslovu znovu napadl evropské země, které se od něj už v minulosti dočkaly srovnání s nacisty a fašisty. Tentokrát hlava státu Evropany označila za "vnuky nacismu". V lidovém hlasování 16. dubna budou Turci hlasovat o posílení pravomocí prezidenta, turečtí občané žijící v Evropě mohou hlasovat už týden.
Zahraniční noviny téměř po celé Evropě řeší spor mezi Nizozemskem a Tureckem. To trvá na omluvě kvůli zákazu vstupu pro dva turecké ministry do Nizozemska. Oba politici chtěli přesvědčovat své krajany, aby v tureckém referendu hlasovali pro zavedení prezidentského systému. Úřady jim to ale nedovolily s odůvodněním, že by mítinky posílily napětí před tamními parlamentními volbami. „Nizozemsko je jen další zemí, která dokazuje, že se nacismus vrací do Evropy,“ píše se třeba v pondělním vydání tureckého deníku Daily Sabah.
Zatímco před pár lety svět nadšeně objevoval možnosti sociálních sítí, teď se snaží odhalit, co vlastně můžou způsobit. Ukázalo se, že šíření nenávisti a ideologie na Facebooku je jednodušší než se zdá. Tím, jak tomu předejít se zabývá řada států. Například Slovensko zřídilo novou policejní jednotku. Bojovat má proti terorismu a extremismu nejenom na internetu.
Slovenská Lidová strana, která uspěla ve víkendových parlamentních volbách, je podle českého prezidenta Miloše Zemana fašistická. Řekl to při návštěvě Karlovarského kraje. Zeman tvrdí, že na vzestup slovenské extrémní pravice v čele s banskobystrickým hejtmanem Marianem Kotlebou mají vliv média.
Madrid přejmenuje řadu tříd, ulic a náměstí. Ve španělské metropoli je totiž stále ještě mnoho z nich pojmenováno po prominentech režimu diktátora Franka.
Italové dnes oslavují hrdiny druhé světové války. Připomínají si 70. výročí pádu fašistického režimu Benita Mussoliniho. Popravili ho sice až 28. dubna a Německo v Itálii kapitulovalo na začátku května. Jako den konce války ale Itálie slaví osvobození Milána.
Ukrajinci oslaví 70. výročí konce druhé světové války v Evropě 8. i 9. května. Ukrajinská vláda chce tímto rozhodnutím oslabit rozkol mezi východem a západem země a bránit se další ruské kritice. Ruská média už pomalu rozpoutala další kampaň proti Ukrajině pod titulkem: Kyjev ruší oslavy vítězství nad fašismem.
V hlavním městě Chorvatska, v Záhřebu, uctili památku Anteho Paveliće, vůdce fašistického režimu v Chorvatsku za druhé světové války. Důrazně proti tomu vystoupilo Centrum Simona Wiesenthala, které vyhledává bývalé fašistické zločince.
Předposlední den konce druhé světové války se zapsal do historie Třeště černým písmem. Ve městě na Jihlavsku se odehrál největší masakr v jeho historii. Při květnové revoluci přišlo o život 56 lidí. Každoročně si tento den připomínají jejich příbuzní i ti, kteří chtějí uctít památku hrdinů, jež se rozhodli bojovat za svobodu.
I v Řecku je dnešek významným dnem. V roce 1940 řekli Řekové jasné „ne“ italskému návrhu obsadit některá strategická území. Tehdejší premiér Ioannis Metaxas tak vlastně dal přednost válce. Na tento odvážný akt jsou Řekové dodnes velmi hrdí.
Nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel vrací maďarské státní vyznamenání. Nelíbí se mu, že představitelé vlády uctili památku nacisty a spisovatele Jozsefa Nyira. Jak Wiesel řekl v rozhovoru pro agenturu AP, považuje krok vlády Viktora Orbána za nehoráznost.
Farníky z Havířova vyděsily o Velikonocích protináboženské a fašistické symboly. Na chodníku před katolickým kostelem svaté Anny se objevil hákový kříž a satanistické malůvky. Případ už šetří policisté.
Rakousko se dodnes snaží vypořádát s obtížnými kapitolami své historie. Zatím posledním takovým krokem je zákon, který rehabilituje oběti rakouské justice z let austrofašistické diktatury. Norma, která dnes začíná platit, ruší všechny politické rozsudky z let 1933 až 1938. Jejich oběti byli hlavně z řad komunistů a sociálních demokratů.
Na Národním hřbitově v Terezíně si dnes zástupci státu a církví připomínají 42 tisíc oběti terezínského ghetta a věznice gestapav terezínské malé pevnosti a litoměřickém koncentračním táboře. Na tryznu se sjelo přes 600 lidí, mezi účastníky jsou politici, odbojáři i zástupci zemí, jejichž občané v Terezíně zahynuli. Pietu zakončí židovská a křesťanská modlidba.
Španělsko i 30 let od skončení diktatury generála Franciska Franka ještě stále odstraňuje fašistické symboly. Patří mezi ně i sochy samotného diktátora. O poslední z nich, která stojí na nádvoří Vojenského velitelství v autonomním městě Melilla, se vedly dlouhé pře.
Soud v Kolíně nad Rýnem zakázal fotomontáž ukazující šéfku Svazu vyhnanců Eriku Steinbachovou po boku důstojníka SS. Kontroverzní snímek nechala zhotovit organizace s názvem Polská svěřenecká správa.
Asi stovka mrtvých, tisíce zničených a vyrabovaných obchodů, desítky vypálených synagog. Taková byla smutná bilance noci z 9. na 10. listopadu 1938. Skleněné střepy na ulicích německých měst daly této noci jméno Křišťálová. 70.výročí této tragické události si Německo připomíná celou řadou akcí.
Výstava o českých totálně nasazených ve tzv. Třetí říši je ode dneška k vidění v Berlíně. Unikátní expozice s názvem Im Totaleinsatz detailně dokumentuje nejen systém nucených prací, ale taky složitou cestu k odškodnění obětí otrocké práce. Výstava v německé metropoli potrvá celý rok.
Právě dnes si připomínáme tři čtvrtě století od nástupu Adolfa Hitlera k moci. S naším německým zpravodaje Jiřím Hoškem si tuto událost připomeneme a na pomoc si vezmeme i člověka, který měl k Hitlerovi několik let přístup.
Senátoři se dnes budou zabývat návrhem, podle kterého by měla být výslovně zakázána nejen propagace nacismu, ale i komunismu. Podobný návrh Senát před dvěma lety podpořil, ale nenašel tehdy dostatek hlasů ve sněmovně. V horní komoře parlamentu ale novelu k přijetí tentokrát doporučil jen jeden ze tří výborů.