„Limit, o kterém se uvažuje - kolem 60 dolarů - je podle mého názoru limitem umělým,“ řekl Zelenskyj. Ten se neustále snaží spojence tlačit k tvrdším protiruským sankcím všeho druhu.
Podle ekonomky a dlouholeté zástupkyně Česka ve Světové bance Jany Matesové z výsledků jednání G20 vyplývá především to, že svět je silně rozdělený v tom, jak vnímá, co se nyní děje.
V úterý večer vybuchla v Polsku kousek od ukrajinské hranice ruská raketa. Odkud raketa přiletěla a čí byla? Bylo její odpálení úmyslné? Jak reagovalo Polsko nebo zahraničí a co se stane teď?
Americký prezident řekl, že vzhledem k trajektorii střely je nepravděpodobné, že by byla odpálena z Ruska. Polsko nejspíš nebude muset aktivovat článek 4 Severoatlantické smlouvy, řekl polský premiér.
Jednání se účastní představitelé skupiny G7 - tedy Spojených států, Francie, Německa, Británie, Itálie, Kanady a Japonska. Připojili se k nim také lídři Španělska, Nizozemska a Evropské unie.
Skupina zemí G7 předběhla Evropskou unii a dohodla se prostřednictvím svých ministrů financí na zastropování cen ropy a ropných produktů. Podle americké ministryně financí to zlevní energie ve světě.
Skupina světových ekonomik G7 bude usilovat o stabilizaci situace na globálních energetických trzích. Společně s Evropskou unií chtějí docílit snížení dovozu uhlovodíků z Ruska.
Proklamativní podpora je jistě sympatická, prezident Zelenskyj se ve svých projevech ale dožaduje, aby Západ jeho zemi dodal těžké zbraně, a to co nejrychleji.
Ruské oddíly se s pomocí dělostřelectva snaží blokovat město Lysyčansk z jihu. Ruskem podporovaní separatisté podle agentury TASS oznámili, že ruští vojáci do města již vstoupili z pěti směrů.
Investice podle Bidena nelze vnímat jako akt dobročinnosti bohatých zemí, neboť z nich budou mít užitek všichni. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že jsou dalším příkladem jednoty zemí G7.
Embargo na ruské zlato či seškrtání příjmů pro tamní ropné koncerny. I o těchto návrzích teď jednají lídři sedmi největších ekonomik. Jejich summit letos hostí bavorský Garmisch Partenkirchen.
Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se v neděli shodli, že válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku. Oba chtějí Ukrajinu, ještě více podpořit.
Reuters připomněl, že žádný z tří vůdců dosud Kyjev od ruské invaze nenavštívil. Elysejský palác tento týden uvedl, že Macron pojede do Kyjeva, až to bude užitečné.
„Protože ruský prezident Putin zneužívá potraviny jako zbraň, musíme tomu čelit novou aliancí pro globální potravinovou bezpečnost, kterou na tomto zasedání G7 chceme uzavřít,“ řekla Schulzeová.
Tálibánské vedení afghánské provincie Herát zakázalo společné stolování mužů a žen v restauracích. Rozhodnutí večtvrtek kritizovali ministři zahraničí zemí skupiny G7.
Představitelé skupiny nejsilnějších ekonomik G7 se v neděli zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem nebo postupným ukončením dovozu.
Moskva tato obvinění odmítá a tvrdí, že Západ propadl nenávisti vůči Rusku. Varuje také, že rozšiřování NATO ohrožuje Rusko, a domáhá se od Západu bezpečnostních záruk.
„Svět to totiž musí brát vážně – uvědomit si, že Írán je schopen narušit provoz v té naprosto citlivé tepně, kterou je Perský záliv, Ománský záliv,“ říká Irena Kalhousová.
„Političtí lídři obou zemí posoudili na videokonferenci jak příští vzájemnou spolupráci, tak i důležité mezinárodněpolitické problémy, zajímající obě strany,“ píše Libor Dvořák
Země, sdílející s členy G7 podobný pohled na svět, vypadají, že trochu rezignovaly. Vůle bránit se, natož šířit liberální, sociální a demokratický systém ochabuje. Sedm státníků chtělo ukázat opak.
