Proklamativní podpora ze summitů Evropské unie, G7 i NATO Ukrajině válku nevyhraje

Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Ellmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský prezident Zelenskiy promluvil na summitu lídrů skupiny G7.

Ukrajinský prezident Zelenskiy promluvil na summitu lídrů skupiny G7. | Foto: Tobias Schwarz | Zdroj: Reuters

„Budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude třeba. Poskytneme jí potřebnou finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu v její statečné obraně suverenity a územní celistvosti,“ uvedli představitelé Velké Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a USA, jejichž země skupinu tvoří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Proklamativní podpora Ukrajině ze summitů EU, G7 i NATO Ukrajině válku nevyhraje

„Budeme pokračovat v uvalování tvrdých a dlouhodobých opatření proti Rusku, abychom tuto válku pomohli ukončit,“ konstatovali státníci. „Zůstáváme pevně odhodláni dále koordinovat bezprecedentní sankce, dokud to bude třeba. Budeme postupovat jednotně v každé fázi a budeme snižovat ruské příjmy včetně těch ze zlata,“ říkají představitelé G7.

A tak dále, a tak podobně. Na zámku Elmau zkrátka a dobře zaznělo zhruba totéž, co na nedávném summitu Evropské unie, který Ukrajině alespoň udělil status kandidáta na členství v unii.

Nu, a přestože další summit, tentokrát Severoatlantické aliance v Madridu, sotva začal, už v tuto chvíli lze předpokládat, že také z tohoto fóra uslyšíme zhruba totéž, co z obou předešlých.

3:49

Školení Ukrajinců s americkými raketomety bylo úspěšné, míní analytik. Využili je už aspoň dvakrát

Číst článek

Větší západní vojenské angažmá

Otázkou je, zda to stačí. Proklamativní podpora je jistě sympatická a přinejmenším naznačuje, že z čistě diplomatického hlediska je na tom dnešní Ukrajina jistě lépe, než bylo Československo na podzim 1938.

Jenže – prezident Zelenskyj se ve svých každonočních projevech znovu a znovu dožaduje, aby Západ jeho zemi dodal těžké zbraně, a to co nejrychleji. V praxi to ovšem vypadá tak, že třeba po Spojených státech by chtěl nejméně 48 raketových komplexů různých typů.

Ve skutečnosti ale dostal čtyři systémy HIMARS a další čtyři jsou snad na spadnutí. Podobné zbraně slibují i další západní země, ale nejdřív na konci tohoto roku. Západ prostě zapomíná na to, že kdo rychle dává, dvakrát dává.

Volodymyr Zelenskyj se navíc nejčerstvěji zasnil, že válka by mohla alespoň příměřím skončit ještě v závěru tohoto roku. Při západní laxnosti je ovšem naplnění podobného snu málo pravděpodobné.

Co tedy dál? Historik a publicista Alexej Kelin, který moc dobře ví, co je to současné Putinovo Rusko, v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce, několikrát zcela jasně zopakoval, že Západ musí „racionálně zvážit“, jak v ukrajinském konfliktu dál.

Porozuměl jsem Alexejovi tak, že bez většího západního vojenského angažmá nic dobrého očekávat nemůžeme – především ne silnou vyjednávací pozici pro Ukrajinu, pokud ovšem na nějaká jednání vůbec dojde.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme