„Není to charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ řekl také Jens Stoltenberg na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO o pomoci Ukrajině.
Celou Evropou proběhla publikační vlna, při které statistické úřady oznamovaly, jak dopadl ekonomický výkon ve čtvrtém čtvrtletí a logicky i v celém roce 2023.
Vývoj hrubé přidané hodnoty loni podpořil zejména zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí i zahraniční poptávka.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
Inflace loni zasáhla všechny země Evropské unie, Česko ji mělo s průměrnou hodnotou 15,1 procenta pátou nejvyšší v Unii. Nezaměstnanost ale byla v Česku v porovnání s EU nejnižší.
Odhady mise MMF jsou v souladu s listopadovou prognózou ČNB. Ohledně letošního roku jsou mírně optimističtější než aktuální prognóza ministerstva financí.
„Myslím si, že se musíme snažit o udržitelný růst, který nebude daný tak extrémně energeticky a ekologicky náročnou ekonomikou,“ navrhuje Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Stanjura uvedl, že sice ve čtvrtém čtvrtletí přijde po nevýrazných výkonech z předchozích kvartálů oživení ekonomiky, celoročního růstu ale země přesto nedosáhne.
Pro letošní rok ČNB ale mírně zlepšila odhad průměrné inflace, která by měla dosáhnout 10,8 procenta. V srpnové predikci centrální banka očekávala 11 procent.
Pomoci dostát závazku, který země slíbila Severoatlantické alianci, mají kromě ministerstva obrany pomoct i další resorty a úřady. Ty si jako obranné výdaje započítají skoro devět miliard korun.
Znovunastartování ekonomiky podle Michala Skořepy brání nízká spotřeba domácností, které šetří daleko více než ty na západě kontinentu, mimo jiné kvůli nárůstu cen energií.
Přestože v USA zpomalil růst mezd, tak stále stoupá o něco rychleji než inflace, čímž zvyšuje kupní sílu. Neklesající spotřeba tak napomáhá americké ekonomice.
„Když se podíváme na dlouhodobější obraz Ruska, je výhled v důsledku sankcí ponurý, protože omezený přístup k technologiím poškodí výrobní kapacitu a růst produktivity,“ míní.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. „Neumíme pracovat s lidmi, kteří sem chtějí přijít pracovat, házíme jim klacky pod nohy,“ říká o růstu ekonomiky ekonom Dominik Strouhal.
Odhad letošního růstu slovenské ekonomiky banka zhoršila na rovné jedno procento z dříve předpokládaných 1,4 procenta. V Polsku letos očekává růst HDP o 0,6 procenta.
Ze všech států Evropské unie na tom není nikdo tak špatně jako Česko, jehož ekonomika se od roku 2019 vylepšila jen o tři promile hrubého domácího produktu, tedy vůbec.
Zatímco ve srovnání s prvním čtvrtletím český hrubý domácí produkt roste, meziročně zaznamenal Český statistický úřad mírný pokles. Vývoj vysvětlují změny ve spotřebě domácností i stavy zásob.
Růst průměrné mzdy letos dosáhne téměř devíti procent. Proti předešlé prognóze se hodnota nepatrně snížila. Vzhledem k dvouciferné inflaci ale za celý letošní rok průměrné mzdy klesnou o dvě procenta.
Ve srovnání s prvním čtvrtletím HDP vzrostl o 0,8 procenta, což Reuters označuje za „slabé tempo“. Za důvody považuje slábnoucí poptávku doma i v zahraničí.
Bankéř přičítá velký podíl na současném stavu ČNB. „Když už téměř dva roky máme dvoucifernou inflaci, a byla už téměř 20procentní, je legitimní se kouknout do sousedství a říci, proč nemáme euro.“
Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO.
Česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu. Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by se měl vztahoval již na státní rozpočet pro příští rok.
V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu.
Čínští statistici uvedli, že ekonomika země „vykázala plynulé oživení“, zároveň ale varovali, že jeho základy ještě nejsou pevné, a to i kvůli „složité a nestálé“ situaci v zahraničí.