„Řekli jsme si, že je škoda, že na horách hornictví v podstatě úplně zaniklo,“ říká předseda hornického spolku Filip Samko v seriálu Narozeni do svobody o inspirativních mladých lidech.
„Dvakrát jsem se dostala do stavu, kdy jsem začala pochybovat, zda to vůbec budu schopná dopsat,“ přiznává v rozhovoru spisovatelka. Závěrečný díl trilogie končí těsně před tragédií na dole Dukla.
„Ano, těch 40 let pořád. Pořád fárám. Dělají si ze mě srandu, že jsem starší než černé uhlí,“ směje se Vladislav Žagan. Na šachtě pracoval jeho pradědeček, dědeček, otec i bratr.
Rozsáhlý důlní areál na povrchu využije obec Trojanovice. Budou na tom spolupracovat Ostravská univerzita i místní školy, vznikne zázemí pro rozvoj i pro bydlení. A najde se místo i pro těžní věže.
Na demolici věže a komína v Měděnci na Chomutovsku se přišly podívat stovky lidí.Co bude na místě někdejšího železnorudného dolu dál, ale zatím není jasné. Majitel dolu se k věci nechtěl vyjadřovat.
„Šachty byly zaplaveny vodou,“ řekl starosta Kamitugy Alexandre Bundya. „Na místo byl vyslán tým záchranářů s motorovými čerpadly, aby vyzdvihli těla obětí.“
„Kdysi byly Krušné hory považovány za takové začouzené pohoří se zničenými lesy, ale to dávno neplatí,“ říká hrdě Michal Urban, bez nadsázky otec zápisu české části Krušnohoří na seznam UNESCO.
Město Ostrava se rozhodlo podpořit rodiny pozůstalých horníků částkou 325 tisíc korun. Peníze si postižené rodiny přerozdělí, každá dostane 25 tisíc korun.
Tma, kouř a zápach spálené gumy. Tak to asi vypadalo na Dole Dukla, kde v roce 1961 přišla o život více než stovka horníků. Okolnosti tragického požáru představí dvoudílný snímek Dukla 61.
Znalecký posudek k ocenění státního podílu v těžební společnosti OKD nemohl být zpracován kvalitně, protože termín jeho zpracování "naprosto neodpovídal realitě".
Do bývalého dolu Družba u Sokolova se vrátí rypadla. Sokolovská uhelná a.s. plánuje, že do roku 2030 dotěží asi 15,6 milionu tun uhlí, které v dole zbylo.
Od května loňského roku jsme zaznamenávali reakce horníků na pád společnosti OKD. Od insolvence po poslední cesty do podzemí na dole Paskov jsme se setkávali s několika havíři, poznávali způsob jejich uvažování a snažili se proniknout do atmosféry šachet hlubinných dolů. Vznikl tak časosběrný dokument Paskováci.
Ostravsko přijde o další činný důl. Ve čtvrtek naposledy nastoupí na noční směnu horníci z Dolu Paskov a už v pátek začne útlum obou šachet – Staříč a Chlebovice u Frýdku-Místku. Ztrátový Důl Paskov se stal v poslední době symbolem těžkostí společnosti OKD, která je už téměř rok v úpadku.
Roztavená důlní lokomotiva, chlapi, ze kterých zůstala jen identifikační známka, hodiny chůze v padesátistupňovém vedru po temných chodbách a zkroucené výztuži. To jsou vzpomínky, které bývalý báňský záchranář Jaroslav Minka z hlavy nevymaže. Od výbuchu v Dole Čs. armády v Karviné, který připravil o život 31 lidí, uplyne tento týden 40 let. Dnes šestasedmdesátiletý Minka má ale osudný den stále v živé paměti.
Horníci z černouhelné společnosti OKD se o červnové výplaty bát nemusí. Dostanou je v plné výši a včas. Oznámilo to vedení firmy. OKD ale stále chybí peníze. Šéf financí Andrej Babiš z hnutí ANO připustil, že by mohl pomoci stát. Situaci budou znovu řešit ministři spolu se zaměstnavateli a odboráři - včetně krajských.
Odboráři dostali na předsednictvu tripartity příslib, že vláda dnes schválí příspěvky pro horníky OKD. Novinářům to řekl předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel.
Spory mezi vlastníky OKD a státem sílí. Majitelé důlní společnosti oznámili, že pokud se s vládou do konce týdne nedomluví na záchraně šachet, těžební firma zkrachuje a ukončí provoz. Od konce února jsou horníci ve stávkové pohotovosti.
Problémy těžařské společnosti OKD zasáhly i některé školy v Moravskoslezském kraji. Například karvinská Střední škola techniky a služeb už zrušila nabídku hornických oborů pro budoucí studenty. Teprve před pár lety přitom obnovila výchovu další generace havířů.
O pět let dříve do penze půjde víc horníků než doposud. Návrh ministerstva práce, který to umožní, schválila vláda. Dřívější odchod do důchodu se nově bude týkat všech havířů, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn.
Hornické odbory požadují dřívější odchod havířů do starobního důchodu. Vláda by se měla v nejbližší době zbývat novelou nařízení z roku 1993, která zmírní podmínky pro snížení důchodové hranice. To ale platí pouze pro ty, kteří do roku 2008 neodpracovali potřebný počet směn. U ostatních bude nutná změna důchodového zákona.
Dvoumetrovou Smrtku, kulatá prasátka, krysaře, duchy a samozřejmě medvědy. Na masopustním reji v areálu Hornického skanzenu Mayrau u Kladna jste mohli v sobotu potkat desítky dospělých i dětí v maskách. Než ale slavnost začala, musely maškary na Mayrovku pěšky dojít. Vyrážely ze čtyř míst - z Libušína, Podprůhonu, Tuhaně a Vinařic.
Hornické slavnosti patřily na Ostravsku vždy k nejoblíbenějším akcím. Jenže těžba uhlí zažívá hodně špatné časy a loni se tradice oslav po mnoha letech přerušila. Letos už to ale neplatí a hornické slavnosti se vrací právě dnes. Nejen do Karviné, ale také k dolu Paskov.
Dělníci VOKD chtějí předčasné hornické důchody. Většina z nich totiž budovala důlní díla a razila šachty. Teď žijí v nejistotě, protože jejich podnik se utápí v dluzích. Odboráři proto žádají, aby jim stát společně s havíři z Paskova umožnil jít do důchodu dříve, protože jinak stejně skončí na sociálních dávkách.
Horníci v jihoafrickém ilegálním dole na zlato odmítají záchranu. Bojí se, že je policie po vytažení okamžitě zatkne. Záchranáři zatím vytáhli 21 mužů. Ti vypověděli, že pod zemí bylo asi 200 lidí. Podle posledních informací jich ale může být i o stovku více.
Krušnohoří by mohlo být dalším místem na seznamu světového dědictví UNESCO. O zařazení hornické oblasti usilují společně zástupci české strany i Saska. Nominační dokumenty podepíšou dnes ministr kultury v demisi Jiří Balvín a německý ministr vnitra Markus Ulbig v Drážďanech. UNESCO by mělo rozhodnout v létě 2015. Už více než 10 let funguje na obou stranách hranice projekt Montanregion, který má zvyšovat zájem o hornické památky kraje.