Svému účelu už neslouží zhruba 60 let. Lidé na německý hřbitov i tak chodí na procházky kvůli výhledu. A dokonce se starají o staré německé hroby původních obyvatel obce.
V Olomouci charita využije část vybraných peněz na rozvoj centra materiální pomoci nebo na úhradu nákladů spojených s pohřbíváním zesnulých lidí bez domova.
Pracovníci hřbitovů připravují v Pardubicích pietní místa na vánoční svátky. Na Štědrý den budou připravené nejen koledy, ale také prodloužená otevírací doba.
Dělníci začali obnovovat asi stoletou kapli na bohnickém ústavním hřbitově v Praze. Desítky let chátrala a rozpadala se, stejně jako 4 tisíce náhrobků u hrobů vojáků z první světové války.
„Zeď byla částečně zřícená změnami v základech, kde se vychýlila, velkou část povalily dva kaštany, které byly vrostlé přímo do zdi a bylo nutné je v souvislosti s opravou pokácet,“ říká Mojmír Malý.
Hřbitovní kaple svatého Kříže v Příbrami byla založena na konci 19. století. Finance na stavební a restaurátorské práce bylo v průběhu oprav potřeba navyšovat.
Žádosti bude možné podávat od 5. ledna do 30. dubna 2026. Mezi oprávněnými žadateli jsou kromě obcí například i školské právnické osoby nebo veřejné výzkumné instituce
Uničovský hřbitov je víc než 200 let starý a jeho kapacita postupně přestává dostačovat. Město si proto nechalo zpracovat studii na možné rozšíření areálu. To se ale nelíbí tamním zahrádkářům.
Obsah kolumbárií se přesune do vedlejší kapličky. „Kaplička bude z bezpečnostních důvodů uzavřena pro veřejnost,“ dodal mluvčí. Nájemci si během pondělí a úterý mohou obsah kdykoliv vyzvednout.
Další investice do hřbitovů v Hradci Králové se v nejbližší době nechystají. Náklady na investice a údržbu hřbitovů v Hradci Králové činí podle technických služeb ročně kolem patnácti milionů korun.
Losovat se bude v lednu. Loterie se mohou zúčastnit ale jen obyvatelé Paříže. Podmínky stanovují, že zakoupený náhrobek musí být do šesti měsíců obnoven, a to „v souladu s původním vzhledem“.
Zatím jich v areálu stojí 18 a cena jejich pronájmu je 600 korun na rok. Mají nahradit nevzhledné načerno postavené schránky mezi hroby, které budou zaměstnanci hřbitova naopak postupně likvidovat.
Radnice se spolu s tamním muzeem snaží každý rok obnovit zanedbané hroby významných svitavských osobností. Mají vybraných dalších šestnáct hrobů, které budou obnovovat v následujících letech.
„Máme spoustu dotazů od občanů, kdy už si budou moci rezervovat dobové místo nebo místo v kolumbáriu. Je vidět, že zájem jistě bude,“ přibližuje místostarostka Ostravy-Poruby Petra Brodová z ANO.
Přibývá těch, u kterých se poslední rozloučení obejde bez rodiny a obřadu. Takzvaných sociálních pohřbů bylo letos zhruba 1600. Podle ministerstva pro místní rozvoj za ně stát zaplatil 22 milionů.
Důvodem, proč město speciální autobus zavedlo, je rekonstrukce výjezdu z Vlašimi, kterým se jezdí i na městský hřbitov, vysvětluje starosta Vlašimi Luděk Jeništa z hnutí STAN.
„Je to dobrý nápad, každý by měl vědět, kdo se tu narodil a odpočívá,“ říká místní. Zájemci si můžou průvodce zdarma vyzvednout u správy hřbitova nebo v městském informačním centru.
Lesní hřbitov u Zlína je místem posledního odpočinku spousty známých osobností. Leží zde Tomáš Baťa s rodinou, architekt hřbitova Gahura nebo lékař Gerbec.
Jiří Prokeš se zajímá o historii města a okolí a zmapoval, kdo na hřbitově leží. Protože se lidé často ptají, kde najdou hrob toho či onoho člověka, rozhodlo se město vyrobit mapku hřbitova.
