Nezávislé a transparentní vyšetřování pátečních střetů mezi izraelskou armádou a Palestinci v Pásmu Gazy, při nichž zemřelo 15 Palestinců, žádá generální tajemník OSN António Guterres.
Politická krize a násilnosti v Egyptě neustávají. Situace po vojenském převratu se hodně dotýká také sousedního Izraele. Už když arabské jaro před dvěma lety smetlo autoritářského prezidenta Husního Mubáraka, vnímali to Izraelci se smíšenými pocity.
Ani rok po pumovém atentátu na izraelské turisty v bulharském Burgasu není ukončeno jeho vyšetřování. Bomba v autobuse zabila sedm lidí včetně útočníka a dalších 32 zranila. Podezření okamžitě padlo na libanonské radikální hnutí Hizballáh. Jenže se zatím nepodařilo ani zjistit totožnost údajných kompliců.
2:52
|Jaroslav Skalický, Ondřej Bouda, Veronika Sedláčková, Mirko Kašpar|Zprávy ze světa
Letiště v bulharském letovisku Burgas se v 17 hodin (v 18 hodin tamního času) vrátilo do plného provozu. Uzavřeno bylo od včerejšího večera po bombovém útoku na autobus s izraelskými turisty. Letadla byla celý den odkláněna do Varny, večerní let z Brna už by však měl přistát v Burgasu.
Čtyři významní nositelé Nobelových cen přijeli na dvoudenní vědeckou konferenci do Prahy. Špičkoví chemikové z Izraele se setkají v Národní technické knihovně s českými vědci, středoškoláky a studenty vysokých škol.
Pokus obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci se opět blíží krachu. Dnes totiž vyprší lhůta, do kdy měl Izrael podle Palestinců předložit své plány hranic pro budoucí územní uspořádání. Palestinci předali své mapy mezinárodnímu společenství už na podzim. Izrael to ale odmítá udělat, a požaduje k tomu prodloužení lhůty.
Izraelsko-palestinská mírová jednání se zastavila na mrtvém bodě už minulý rok, když Izrael odmítl prodloužit moratorium na výstavbu židovských osad na okupovaných územích. Palestinská samospráva, která zdůrazňuje, že už splnila podmínky OSN pro vytvoření vládní infrastruktury a je tedy schopna převzít plnou zodpovědnost, se tak rozhodla požádat o přijetí do Organizace spojených národů.
Palestinský prezident Mahmud Abbás chce v pátek podat v OSN žádost o uznání státnosti Palestiny. Otázka vzniku Palestinského státu je jedním z nejkontroverznějších témat blízkovýchodního konfliktu. Rozděluje svět a také společnost v Izraeli. Někde ale politika a odlišné národnosti mezi lidmi spory nevyvolávají. Jedním z takových míst je židovsko-arabské kulturní centrum Beit Hagefen v Haifě.
Izraelci cestují hodně a rádi. Přesto, nebo možná právě proto, že je mnoho zemí Blízkého východu občanům židovského státu z politických důvodů zapovězeno. Mezi nejoblíbenější destinace izraelských turistů a cestovatelů patří vedle Spojených států, Dálného východu nebo středomořských letovisek evropské metropole. Mezi nimi zaujímá přední místo v popularitě Praha.
Tisíce židovských osadníků na západním břehu Jordánu slaví. Dnes večer na tomto okupovaném území vyprší stavební uzávěra, která jim deset měsíců z velké části bránila stavět nové domy. Světové společenství naléhalo na izraelského premiéra Netanjahua, aby v zájmu mírových rozhovorů s Palestinci stavební moratorium prodloužil. Ten to ale odmítl a Palestinci hrozí, že z rozhovorů odejdou.
Izrael odmítl nezávislé vyšetření krvavého incidentu, při kterém jeho vojáci v pondělí v mezinárodních vodách zabili devět zahraničních civilistů. Podle deníku Jerusalem tak rozhodl izraelský bezpečnostní kabinet.
Stovky izraelských turistů, kteří tráví dovolenou v Egyptě na Sinajském poloostrově, by se měly okamžitě vrátit domů. Nezvykle ostré varování vydal izraelský protiteroristický úřad. Izraelcům prý podle zjištění tajných služeb u Rudého moře hrozí únos a odvlečení do palestinské Gazy. Včera večer se v Izraeli dokonce rozšířila fáma, že k jednomu únosu už došlo.
Bez dohody skončila návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Spojených státech. Přemostit rozpory kolem výstavby ve východním Jeruzalémě se nepodařilo, izraelsko-palestinské mírové rozhovory tedy stále stojí a vztahy Washingtonu a Jeruzaléma jsou stále v krizi.
Nedávno ustavená šéfka společné zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashtonová zahájila svou první návštěvu Izraele. Britská politička, která se netají výhradami k izraelskému postupu vůči Palestincům, jednala s izraelským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem. Ten je pro změnu z minulosti znám řadou ostrých protiarabských výroků.
Americký viceprezident Joe Biden dnes v Rámalláhu prohlásil, že nejnovější izraelské rozhodnutí rozšířit židovskou osadu Ramat Šlomo o 1600 bytů podkopává důvěru a úsilí o mír.
Izraelské úřady schválily výstavbu dalších 1600 bytů určených výhradně pro Židy ve východním Jeruzalémě. Stalo se tak v době, kdy je na návštěvě židovského státu americký viceprezident Joe Biden, aby uvolnil napětí mezi Izraelem a Palestinci. Izraelské vedení proto čelí kritice ze strany opozice, že tímto načasováním Bidena záměrně zesměšnilo.
Na dalším postupu v mírovém procesu na Blízkém východě se dohodli ministři zahraničí zemí Evropské unie. Stalo se tak na neformálním summitu evropské diplomacie ve španělské Córdobě. Ministři mluvili také o plánu vytvořit evropskou diplomatickou službu, která by byla založená na kvalitě a ne na kvótách.
Ministři zahraničí a evropských záležitostí z členských zemí EU odsoudili zneužití pasů občanů několika evropských zemí, kterého se dopustili zabijáci při likvidaci palestinského militanta Mahmúda Mabhúha minulý měsíc v Dubaji. Mezi cestovními doklady, které muži zneužili, byly i diplomatické pasy.
Izrael zařadil dvě z nejvýznamnějších svatyň na západním břehu Jordánu na seznam národního dědictví. Jenže právě Předjordánsko považují za součást svého budoucího samostatného státu Palestinci. A ti teď mluví o možném zhoršení už tak napjatých palestinsko-izraelských vztahů.
Šest britských pasů, které použilo vražedné komando při likvidaci palestinského radikála Mahmúda Mabhúha, zkopírovali příslušníci izraelské bezpečnosti na letišti v Tel Avivu. Podle deníku Sunday Telegraph to zjistila britská vláda. Zneužití dokladů při lednovém atentátu v Dubaji se týká také Irska, Francie a Německa. Kolem případu se prohlubuje další roztržka mezi Izraelem a evropskými státy.
Palestinský prezident Mahmúd Abbás včera odvolal z funkce ředitele své kanceláře Rafíka Husajního. Tato zdánlivě banální zpráva je špičkou skandálu, který poslední dva týdny otřásá palestinskou samosprávou. Husajní byl totiž přistižen při sexuálním vydírání.
Právo volit už příští izraelský parlament by měly mít také statisíce občanů židovského státu žijících v cizině. Navrhuje to izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman a podpořil ho i premiér Benjamin Netanjahu. Pokud by návrh doslat podobu zákona, posílilo by to prý samotný Izrael i vazbu jeho občanů v zahraničí ke své vlasti. Návrh ale okamžitě vyvolal i odmítavé reakce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že židovské osady na Západním břehu Jordánu zůstanou navždy součástí Izraele. Premiér to řekl při slavnostní výsadbě stromů v osadě Kfar Ecion.
Prvního podezřelého zatkla jordánská bezpečnost po včerejším pumovém útoku na konvoj izraelských diplomatů. Jak uvedla televize al-Arabíja, jedná se o taxikáře z Ammánu. Při útoku podle oficiálních zdrojů nikdo neutrpěl zranění.
Izrael vyčlenil peníze na výzkum, který má určit, jestli příslušníci povstaleckého hnutí Tálibán v Afghánistánu a Pákistánu nemají ve skutečnosti židovské předky. Upozornil na to izraelský deník Jerusalem Post.
Izraelští lékaři opravdu odebírali Palestincům tělesné orgány, aniž o tom informovali jejich rodiny. Vyplývá to z výroků bývalého šéfa největšího patologického institutu v zemi.
Izraelský bezpečnostní kabinet schválil dočasné zastavení výstavby v židovských osadách na území západně od Jordánu. Oznámil to premiér Benjamin Netantahu s tím, že tak prý Izrael světu jasně ukazuje úsilí o obnovení mírových rozhovorů s Palestinci.
