Podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal Jens Stoltenberg.
„Připojení k NATO je dobré pro Švédsko, dobré pro stabilitu celého severu a pro bezpečnost celé naší Aliance,“ přivítal Švédsko do aliance generální tajemník Jens Stoltenberg.
„Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
„Není to charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ řekl také Jens Stoltenberg na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO o pomoci Ukrajině.
Podle Stoltenberga je teď nejlepší obranou podporovat Ukrajinu a investovat do vojenských schopností NATO. „Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné,“ uvedl.
„Pokračování v podpoře Ukrajiny je v zájmu bezpečnosti samotných členských zemí NATO,“ řekl po jednání se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem Jens Stoltenberg.
Příští týden do Česka přijede na dvoudenní návštěvu předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí české armády plukovnice Magdalena Dvořáková.
„Váš boj je i náš boj, vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl Stoltenberg Zelenskému. Ukrajinský prezident zmínil, že Kyjev potřebuje další podporu, i vzhledem k tomu, že se blíží zima.
Stoltenberg dodal, že Aliance bude stát na straně Kyjeva tak dlouho, jak to bude potřeba. Ukrajinské síly „postupně získávají půdu pod nohama“, uvedl šéf NATO.
„Ve chvíli, kdy by obrana území NATO začínala na hranicích České republiky, tak já tvrdím, že válku jsme prohráli,“ říká podplukovník Daniel Opata, který obranné plány v Belgii chystal.
Dvanáct států zapojených do projektu bude hledat cesty, jak „ozelenit“ své armády a současně je připravit na fungování v extrémních klimatických podmínkách.
Aliance to uvedla po středečním jednání Rady NATO-Ukrajina. NATO zdůraznilo, že bude nadále podporovat Kyjev a je připraveno bránit území všech svých členů.
Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se v úterý vedoucí představitelé aliance shodli. Integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
Jednatřicet aliančních lídrů čeká jednání o další pomoci Ukrajině nebo o nových plánech na obranu Západu. Českou delegaci vede prezident Petr Pavel. Očekává se, že dorazí i Volodymyr Zelenskyj.
„Prezident Erdogan souhlasil s tím, že co nejdříve předá přístupový protokol pro Švédsko národnímu shromáždění a bude s ním úzce spolupracovat na zajištění ratifikace.“
Dalším, kdo s nadějemi čeká na výsledky vilniuského summitu, je Ukrajina, která rovněž usiluje o přijetí do NATO. Podle Jana Jireše ale Ukrajinu zřejmě žádné velké překvapení nečeká.
Po špičkách nenašlapoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Evropská unie tento útok co nejdůrazněji odsuzuje. Představuje nový rozměr ruských zvěrstev,“ uvedl.
Stockholm podle Stoltenberga udělal důležité kroky, aby splnil turecké požadavky. Rovněž oznámil, že zástupci Švédska, Turecka a NATO budou znovu jednat v týdnu od 12. června.
Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO.
Vstup Švédska do Severoatlantické aliance do červencového summitu ve Vilniusu je „zcela možný". Řekl to v úterý v Oslu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci uvedl, že tato otázka se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam byl Zelenskyj pozván.
NATO začne pracovat na plánu víceleté podpory Ukrajiny, v jejímž arzenálu by měly vybavení ze sovětské éry nahradit moderní zbraně, předpokládá generální tajemník Aliance.