Ukrajinský ministr zahraničí odsoudil kritické hlasy, podle kterých je ofenziva pomalá. Ministři zahraničí na schůzce ve Španělsku také řešili, jak uklidnit situaci v Africe po vojenských pučích.
Po špičkách nenašlapoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Evropská unie tento útok co nejdůrazněji odsuzuje. Představuje nový rozměr ruských zvěrstev,“ uvedl.
Súdánská armáda popřela, že by o příměří cokoli věděla. „Vstoupili jsme do kritické fáze a naše úsilí se zaměřuje na dosažení cílů na operační úrovni,“ uvedli podle agentury Reuters armádní činitelé.
V ponděli se v Bruselu setkají srbský prezident Aleksandar Vučić s kosovským premiérem Albinem Kurtim. Jednat budou o normalizaci vztahů mezi dvěma státy.
Ministři se podle Borella shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.
Ukrajinci by měli získat dovednosti nutné k obsluze zbraňových systémů dodávaných zeměmi Evropské unie. Dostat by se jim také mělo dalšího výcviku podle potřeb ukrajinské armády.
Brusel ale zatím neuspěl s označením íránských revolučních gard za teroristickou organizaci. Návrat k takzvané jaderné dohodě s Íránem je teď v nedohlednu.
Priština požadovala, aby kosovští Srbové používali výhradně kosovské registrační značky. Za ilegální považovala srbskými úřady vydávané značky pro kosovské okresy.
Rozpočet mise je více než 100 milionů eur (přes 2,4 miliardy Kč) a Ukrajinci by při ní měli získat mimo jiné dovednosti potřebné k obsluze zbraňových systémů dodávaných zeměmi Evropské unie.
Pokud jde o přístup k ruským občanům, kteří se snaží vycestovat do schengenského prostoru volného pohybu, Borrell vyzval státy, aby rozlišovaly „mezi turisty a těmi, kteří utíkají, aby nešli válčit“.
„Každý, kdo jede do Kremlu s nabídkou vyjednávání, dostane od Putina stejnou odpověď: mám své vojenské zájmy a pokud nedostanu, co chci, budu pokračovat v boji,“ říká Josep Borrell.
To, že se pachatelé za své činy budou muset zodpovídat, uvedl v pátek také francouzský prezident Macron. Krutosti páchané na civilistech odsoudil také šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.
Unie již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů. Ministři se dále dohodli, že v zemích unie nebudou uznávány pasy vydávané ruskými orgány v okupovaných územích.
Ministři se podle šéfa unijní diplomacie Borrella shodli na tom, že unie je jednotná v podpoře Ukrajiny. „Členové jsou nadále připraveni poskytovat podporu tak dlouho, jak bude zapotřebí,“ řekl.
Daný krok by znamenal, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování a získání víz do schengenského prostoru by tak pro ně bylo náročnější.
Borrell doplnil, že ohledně této dohody dostal záruku od kosovského premiéra Albina Kurtiho. Oznámení o uzavření dohody předcházelo neúspěšné kolo jednání v Bělehradě.
Ministři odsouhlasili pátou půlmiliardovou platbu, která by měla financovat především zbraňové systémy potřebné k odražení ruské ofenzivy na východě a jihu země či ke zpětnému dobytí části území.
Cílem skupiny je podpora ukrajinské generální prokuratury, která aktuálně čelí extrémnímu zatížení. Mobilní týmy budou nasazovány na žádost prokuratury přímo v místech potřeby.
Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně.
„Rusko se skutečně dopouští mnoha válečných zločinů. To, co se děje v Mariupolu, je masivní válečný zločin. Ničí všechno, bombarduje a zabíjí všechny, bez rozdílů,“ řekl Borrell novinářům.
Ukrajinský parlament na twitteru uvedl, že Evropa pošle 70 bojových letounů, včetně 28 strojů MIG-29 z Polska, 12 ze Slovenska a 16 z Bulharska, od kterého získá i 14 letounů Su-25.
Šéf unijní diplomacie Borrell jednání oznámil na svém twitteru. Agentura Reuters v sobotu s odvoláním na nejmenovaného unijního diplomata napsala, že se debatuje o třetím balíku protiruských sankcí.