Komise to uvedla v žádosti o zpřístupnění materiálů advokáta Johna Eastmana. Ten tvrdil, že někdejší viceprezident Mike Pence mohl zabránit prohlášením Joe Bidena novým americkým prezidentem.
Dokumenty obsahují prezidentovy diáře, seznamy návštěv, předběžné verze projevů a ručně psané poznámky „o událostech ze 6. ledna“ ze spisů bývalého prezidentova poradce Marka Meadowse.
Amerika si připomínala první výročí útoku na Kapitol. Konaly se i dvě pietní akce – jedna za oběti přepadení Kongresu a za demokracii, druhá na podporu údajných politických vězňů 6. ledna.
6. leden je výročím přepadení sídla amerického Kongresu příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Čtyři z nich při tom zemřeli, později také jeden policista, čtyři jeho kolegové si vzali život.
„Ministerstvo je rozhodnuto podle zákona stíhat všechny účastníky událostí ze 6. ledna, ať byli toho dne přítomni, nebo byli za útok na naši demokracii jinak trestně odpovědní,“ řekl ministr.
„Drtivá většina lidí z ministerstva obrany slouží vlasti důstojně a bezúhonně,“ uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Podle něj jen velmi malá skupina vojáků porušuje svou přísahu.
V kauze povolebních násilností v Kongresu jde o dosud nejvyšší trest. Podle prokurátorů Palmer 6. ledna opakovaně násilně napadal policisty „za účelem zneplatnění demokratických voleb“.
Jeho advokát George Terwilliger v dopise napsal, že kongresový výbor „nemá v úmyslu respektovat právo dotyčného zachovat určité informace v tajnosti, což svědeckou výpověď znemožňuje“.
Podle médií jsou údajně mezi dokumenty, které má v držení Národní archiv USA, mimo jiné záznamy telefonátů, videohovorů a rozvrhy Bílého domu z doby okolo vpádu Trumpových příznivců do Kapitolu.
„Potřebujeme vědět, jakou roli hráli bývalý prezident a jeho asistenti ve snahách o zastavení sčítání volebních hlasů a zda byli v kontaktu s někým mimo Bílý dům,“ sdělil předseda zvláštního výboru.
Trumpovi právníci označili žádost kongresové komise o vydání dokumentů za trapnou a protiústavní. Americké zákony podle nich neumožňují tak otřesné jednání vůči bývalému prezidentovi a jeho poradcům.
Jeden z navržených zákonů v Kongresu obsahuje v přepočtu skoro 80 bilionů korun na řadu klimatických projektů, které by Spojené státy přiblížily plnění Pařížské dohody.
V oblasti od sobotního rána hlídkují stovky policistů a v okolí Kapitolu úřady nechaly postavit vysoké zátarasy. V pohotovosti bylo také 100 vojáků Národní gardy.
Krátce po vydrancování Kapitolu podnikl americký generál Mark Milley utajenou akci. Učinil sérii nestandardních kroků, které měly zabránit případnému rozkazu Donalda Trumpa k použití jaderných zbraní.
Pro svou extravagantní vizáž se stal jednou z hlavních tváří skupiny demonstrujících stoupenců konspirace QAnon. Celkem bylo zatčeno 600 lidí, kteří se zůčastnili nepokojů v Kapitolu.
Američtí zákonodárci Facebooku nařídili, aby jim předal značnou část interních dokumentů a údajů spojených s nepokoji, včetně podrobností o tom, jak se rozšířily dezinformace o prezidentských volbách.
Z informací, které se zatím objevily na veřejnosti buď kvůli vyšetřování v Kongresu, nebo z knih investigativních novinářů, vyplývá, že se Trump mohl pokoušet o jakýsi protiústavní puč.
Jeho kauza by mohla sloužit jako příklad pro desítky podobných případů, v nichž se podporovatelé tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa střetli s příslušníky pořádkových sil.
Soubor opatření nejprve poměrem 98 ku 0 hlasům schválil Senát a poté ho poměrem 416 ku 11 hlasům odsouhlasila i Sněmovna reprezentantů. Musí ho ještě stvrdit svým podpisem prezident Joe Biden.
Jeden z předvolaných strážců zákona odsoudil vyjádření některých republikánských politiků, kteří tehdejší násilné události při volební schůzi Kongresu nyní zkreslují a zlehčují.
Americký soud v pondělí uložil osm měsíců vězení Paulu Hodgkinsovi, který při letošních nepokojích v sídle Kongresu USA pronikl až do zasedacího sálu Senátu.
Nynější vyšetřovací výbor bude pravděpodobně v rukách Demokratické strany. Republikánští zákonodárci hlasovali proti. Spojenci bývalé hlavy státu považují vznik výboru za nepotřebný.
Stoupenci QAnon jsou přesvědčeni, že bývalý americký prezident Donald Trump vede tajný boj proti mocenskému spiknutí zvrácených elit ve Washingtonu a chystá se v určitý moment znovu chopit moci.
Podle obvinění plánovali přivézt do Washingtonu zbraně a vzít útokem budovu Kongresu. Datum 6. ledna si vybrali, jelikož Trump své stoupence vyzval na tento den k demonstracím v hlavním městě.