Výjimka z Listiny základních práv Evropské unie pro Česko by podle bývalého prezidenta Václava Havla neměla začít vůbec platit nebo by měla později zaniknout. "Považoval bych to za dobré," řekl v České televizi.
Lisabonská smlouva je podpisem českého prezidenta Václava Klause ratifikována. Podle švédského předsednictví Evropské unie začne reformní dokument platit 1. prosince. Švédský premiér chce kvůli tomu svolat mimořádný summit EU.
2:24
|Veronika Malá, Veronika Sedláčková, Alice Kottová|Zprávy ze světa
Prezident Václav Klaus ve tři hodiny odpoledne podepsal Lisabonskou smlouvu. O dvě hodiny později ke smlouvě připojil svůj podpis i premiér Jan Fischer. Lisabonská smlouva je tím v Evropské unii ratifikována. Podle švédského předsednictví EU začne platit 1. prosince.
V Bruselu dnes začíná dvoudenní summit Evropské unie. Jedním z hlavních témat, kterými se bude zabývat, je ratifikace Lisabonské smlouvy v Čechách. Švédské předsednictví má návrh, jak uspokojit podmínku prezidenta Klause na doplnění smlouvy tak, aby pro Českou republiku nebyla závazná Listina základních práv Unie, která je součástí Lisabonské smlouvy.
Proti výjimce z Lisabonské smlouvy, kterou žádá pro Česko prezident Václav Klaus, se nově postavilo Sudetoněmecké krajanské sdružení. Tvrdí dokonce, že Klausova výjimka by 'dodatečně potvrdila zločiny proti lidskosti'. Žádají proto kancléřku Angelu Merkelovou, aby na výjimku z charty lidských práv pro Česko nepřistoupila.
|Helena Šulcová, Alžběta Rákosová, Alice Kottová|Zprávy ze světa
Pokud bude Václav Klaus vnitřně přesvědčen, že přijetím Lisabonské smlouvy by se podstatně změnila identita České republiky, měl by ze své funkce odstoupit. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to řekl veřejný ochránce práv Otakar Motejl.
Maďarsko nepřipustí, aby česká výjimka z Lisabonské smlouvy zmiňovala takzvané Benešovy dekrety. Prohlásil to maďarský ministr zahraničí Péter Balázs. Podle něj by Budapešť takovou dohodu zablokovala.
V Lucemburku se sejdou ministři pro evropské záležitosti členských zemí Evropské unie. Jedním z hlavních bodů jednání bude koncipování formule, kterou EU nabídne Klausovi na oplátku za podpis Lisabonské smlouvy. Ministři přitom musejí nelézt řešení, které nebude znamenat novou ratifikaci smlouvy, neboť její nové schvalování ve všech zemích není možné.
Prezident Václav Klaus je zřejmě blízko dohodě se švédským předsednictvím EU o tom, jak vyřešit svůj požadavek na výjimku pro Česko k Lisabonské smlouvě. Výjimka se patrně bude formulovat obecně. Za text s výjimkami pro Polsko a Velkou Brtitánii, by měla přibýt čárka a slova Česká republika.
Bývalý český prezident Václav Havel vyjádřil v Paříži naději, že Lisabonskou smlouvu podepíše současný prezident Václav Klaus do konce tohoto roku. Havel ve Francii dostal čestný doktorát na vysoké škole politických věd Sciences Po.
Na Česko a jeho prezidenta se snesla ostrá slova na plénu Evropského parlamentu. Poslanci kritizovali české průtahy ratifikace Lisabonské smlouvy, nešetřili přitom zvláště prezidenta Václava Klause.
Po francouzském ministru zahraničí Bernardu Kouchnerovi kritizuje Václava Klause i prezident Nicolas Sarkozy. Opozice českého prezidenta vůči Lisabonské smlouvě je podle něj nepřípustná zvláště proto, že český parlament hlasoval pro smlouvu a česká vláda je pro její ratifikaci.
Odbory považují dodatek k Lisabonské smlouvě za důležitý. Proto chtějí aby byl přijat a byl součástí právního řádu, který bude v souvislosti s evropskou smlouvou řídit osudy českých zaměstnanců. Radiožurnálu to řekl Vít Samek z České konfederace odborových svazů.
Francouzské listy se denně věnují situaci kolem Lisabonské smlouvy a váhání českého prezidenta Václava Klause s jejím podpisem. Naposledy přišel s rozsáhlým článkem o našem prezidentovi deník Le Figaro.
6:12
|Pavel Novák, Ondřej Černý, Ondřej Houska, Alice Kottová, Marek Matlovič, Miroslav Panuška|Zprávy z domova
Předseda vlády Jan Fischer bude v Bruselu mluvit o postoji české vlády k požadavkům prezidenta Václava Klause před podpisem Lisabonské smlouvy. Prezident požaduje výjimku z Listiny základních práv Unie, která je součástí Lisabonské smlouvy. Podle svých slov se obává, aby Listina neotevřela cestu k majetkovým požadavkům především sudetských Němců, odsunutých z Československa po druhé světové válce.
Česko je poslední stát, který neratifikoval Lisabonskou smlouvu reformující fungování institucí Evropské unie. Očekává se proto zvýšený tlak na českého prezidenta Václava Klause, který v současné době čeká, jak se k Lisabonu vyjádří český Ústavní soud.
Prezident Václav Klaus a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg by se měli jasně vyjádřit k tomu, jestli bývalý kabinet věděl o podmínce prezidenta k Lisabonské smlouvě. Vyzval je k tomu předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Evropská komise je zatím zdrženlivá v reakcích na nejnovější požadavek prezidenta Václava Klause, který chce k Lisabonské reformní smlouvě připojit poznámku zaručující výjimku z ustanovení Listiny základních práv EU.
Požadavkem prezidenta Václava Klause na vyjednání trvalé výjimky z Listiny základních práv Evropské unie se zabývá vláda. Klaus svůj případný podpis pod lisabonskou smlouvou reformující Unii podmínil právě vyjednáním takových záruk, které by znemožnily prolomení Benešových dekretů.
0:32
|Veronika Malá, Květa Moravcová, Alice Kottová|Zprávy ze světa
Vláda Mirka Topolánka neměla podle tajemníka prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla dost sil na to, aby prosadila při jednáních o Lisabonské smlouvě výjimky pro Českou republiku. Někdejší vicepremiér Alexandr Vondra to ale odmítá.
Čeští politici by se podle bývalého vicepremiéra a senátora Alexandra Vondry měli přestat hádat kvůli ratifikaci lisabonské smlouvy. Vondra v České televizi řekl, že prezident by se měl co nejdřív setkat s vládou a začít jednat o svém novém požadavku.
Prezident Václav Klaus potvrdil, že v Lisabonské smlouvě požaduje pro Česko dodatečné záruky. A to ještě před tím, než dokument podepíše. Obává se totiž dopadů listiny základních práv Evropské unie, která je součástí smlouvy.
Nové požadavky Václava Klause při ratifikaci Lisabonské smlouvy v Unii zřejmě narazí. Vyplývá to z vyjádření několika vysoce postavených bruselských diplomatů pro Český rozhlas.
Václav Klaus by měl po rozhodnutí českého Ústavního soudu Lisabonskou smlouvu rychle podepsat. Zdůraznila to Evropská komise. Brusel nechtěl komentovat nové požadavky, kterými Václav Klaus svůj podpis pod smlouvou včera podmiňoval.
Proti požadavku Václava Klause, aby k Lisabonské smlouvě byla připojena poznámka týkající se listiny základních práv, se okamžitě postavila Francie. Podle šéfa francouzské diplomacie Bernarda Kouchnera nelze měnit už jednou schválený text.
Český prezident Václav Klaus prý stanovil Evropské unii před svým podpisem Lisabonské smlouvy další podmínky. Po telefonátu s Klausem to řekl švédský premiér a předseda Evropské rady Fredrik Reinfeldt.
Prezident Václav Klaus by podle Mirka Topolánka měl podepsat Lisabonskou smlouvu. Předseda ODS bere jeho roli pouze jako formální. V České televizi uvedl, že blokování Lisabonu ze strany prezidenta ztěžuje jednání českých politiků na evropské scéně.